COVID-19 byl podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) loni druhou nejčastější základní příčinou úmrtí. Podlehlo mu 10 539 lidí, tedy více než osm procent zemřelých. Dalším lidem významně zhoršil zdravotní stav a přispěl k jejich dřívějšímu úmrtí, řekl ve středu novinářům předseda ČSÚ Marek Rojíček. První základní příčinou smrti zůstala ischemická choroba srdeční, které podlehlo 19 171 osob, třetí cévní nemoci mozku (4 196).
„Základní příčina onemocnění je definována jako onemocnění nebo zranění, které iniciovalo chorobný řetězec stavů přímo vedoucích ke smrti,“ vysvětlil Rojíček. V dalších 6 696 případech pacienti měli chronické onemocnění a covid ke smrti významně přispěl. „Urychlilo to smrt pacienta,“ dodal.
„Zhruba u tří čtvrtin zemřelých se vyskytl na listu o prohlídce zemřelých další závažný stav, který nemoc nevyvolala. I pro lékaře je poměrně obtížné, zejména když jde o lidi ve vyšším věku, stanovit, která příčina přesně vedla ke smrti,“ vysvětlila Terezie Štyglerová z ČSÚ.
Celkově podle Rojíčka zemřelo 129 tisíc lidí, o 15 procent lidí více než v předchozím roce. Nárůst se koncentroval do posledních tří měsíců roku. Nejvyšší počet lidí celkem, přes 16 tisíc, zemřel v listopadu. „V tomto ohledu bohužel rok 2021 bude ještě tragičtější. Neskončilo to prosincem, ale přelilo se to dál do prvních měsíců letošního roku, uvedl Rojíček.
Podle webu ministerstva zdravotnictví v Česku od loňského vypuknutí epidemie koronaviru zemřelo v souvislosti s nákazou přes 30 300 lidí. Většina úmrtí připadá na letošní rok, kdy bylo přes 18 300 obětí. Nejtragičtějším měsícem byl letošní březen s více než šesti tisíci mrtvými, pak loňský listopad a letošní březen s téměř pěti tisíci mrtvými.
Z celkového počtu 17 tisíc úmrtí meziročně navíc, respektive 15 tisíc při zohlednění stárnutí obyvatel, byl COVID-19 základní příčinou smrti asi u 70 procent. Více než tři tisíce nadúmrtí lze přičíst nemocem oběhové soustavy, nejčastěji srdečnímu selhání, hypertenzi nebo ischemické chorobě srdeční. Dalších několik stovek statistici přičítají cukrovce, Alzheimerově nemoci a jiným demencím nebo zánětům plic. Naopak pokles je patrný u smrtelných dopravních nehod či vražd, počet sebevražd se výrazně nezměnil.
