Obvod Cheb

100,00 % okrsků sečteno
36,75 % volební účast




40,08 %

Miroslav Plevný

27,08 %

Sandra Tsoukernik

12,30 %

Štěpánka Černá

10,61 %

Vladimír Keblúšek

6,41 %

Ivan Reis

3,49 %

Pavel Hojda

Obvod Louny

100,00 % okrsků sečteno
41,45 % volební účast




43,50 %

Ivo Trešl

25,55 %

Jaroslav Mikoláš

10,92 %

Vladislav Hrbáček

10,10 %

Leo Steiner

6,46 %

Ivana Hluštíková

3,43 %

Jiří Kobza

Obvod Plzeň-město

100,00 % okrsků sečteno
40,75 % volební účast




32,86 %

Karel Řehka

27,26 %

Lucie Kantorová

20,10 %

Lumír Aschenbrenner

7,92 %

Daniela Pousková

4,80 %

Július Líška

3,07 %

Jiří Valenta

2,88 %

Bohumír Janský

1,07 %

Jaroslav Novák

Obvod Strakonice

100,00 % okrsků sečteno
42,51 % volební účast




55,41 %

Tomáš Fiala

23,90 %

Miroslav Ušatý

20,67 %

Jana Hrdinová

Obvod Pelhřimov

100,00 % okrsků sečteno
45,89 % volební účast




30,48 %

Ladislav Med

27,15 %

Michal Kozár

25,11 %

Jaroslav Chalupský

8,65 %

Karolína Kubisková

5,69 %

Lucie Pavlů Řádová

2,88 %

Pavel Hodáč

Obvod Příbram

100,00 % okrsků sečteno
46,04 % volební účast




43,70 %

Petr Štěpánek

25,21 %

Barbora Daňhová

12,07 %

Simona Luftová

9,40 %

Josef Šorna

5,82 %

Frank Thomas Podstatzky-Lichtenstein

3,77 %

Pavel Vermach

Obvod Praha 5

100,00 % okrsků sečteno
45,41 % volební účast




32,54 %

Václav Láska

27,10 %

Radko Sáblík

19,75 %

Zdeněk Šarapatka

13,43 %

Lubomír Brož

4,64 %

Pavel Spirov

1,58 %

Petra Prokšanová

0,93 %

Ľubomír Augustín

Obvod Praha 9

100,00 % okrsků sečteno
44,77 % volební účast




48,92 %

David Smoljak

23,06 %

Dagmar Pecková

14,70 %

Radek Žalud

8,09 %

Bedřich Laube

5,21 %

Darina Batyiová

Obvod Praha 1

100,00 % okrsků sečteno
46,48 % volební účast




49,64 %

Jiří Padevět

27,74 %

Jan Čižinský

12,22 %

Ján Dudra

2,90 %

Pavel Čižinský

2,62 %

Jiří Pavel Pešek

1,68 %

Jiří Morštadt

1,38 %

Vojtěch Ryvola

0,98 %

Jan Štern

0,80 %

Vladimír Kolman

Obvod Kladno

100,00 % okrsků sečteno
42,14 % volební účast




30,80 %

Adéla Sucharda Šípová

29,44 %

Petr Paták

22,16 %

Aleš Gerloch

8,10 %

Jan Klas

6,14 %

Marcela Machalová

3,34 %

Jaroslav Pelc

Obvod Děčín

100,00 % okrsků sečteno
35,34 % volební účast




52,22 %

Zbyněk Linhart

20,13 %

Michal Hejcman

10,45 %

Anna Lehká

10,35 %

Jan Skalický

6,83 %

Miroslav Štross

Obvod Česká Lípa

100,00 % okrsků sečteno
38,38 % volební účast




35,05 %

Jitka Volfová

32,66 %

Martin Půta

14,94 %

Jiří Vosecký

13,37 %

Vít Vomáčka

3,95 %

Leoš Hamrský

Obvod Trutnov

100,00 % okrsků sečteno
42,50 % volební účast




58,42 %

Jan Sobotka

28,61 %

Zuzana Chovancová

7,31 %

Radek Mráz

5,63 %

Hynek Beran

Obvod Kolín

100,00 % okrsků sečteno
43,97 % volební účast




45,26 %

Michael Kašpar

25,54 %

Andrea Brzobohatá

17,25 %

Roman Schulz

4,19 %

Antonín Dušek

4,14 %

Pavel Sehnal

2,34 %

Jiří Rynekr

1,24 %

František Třeštik

Obvod Hradec Králové

100,00 % okrsků sečteno
45,00 % volební účast




25,13 %

Martin Dvořák

21,94 %

Zuzana Ceralová Petrofová

18,40 %

Jana Hůlková

14,99 %

Monika Nebeská

12,18 %

Jan Holásek

5,33 %

Ivan Picek

2,01 %

Vladimír Dryml

Obvod Rychnov nad Kněžnou

100,00 % okrsků sečteno
45,61 % volební účast




62,19 %

Jan Grulich

37,80 %

Petr Sadovský

Obvod Žďár nad Sázavou

100,00 % okrsků sečteno
50,14 % volební účast




27,60 %

Michal Šmarda

25,62 %

Josef Klement

25,62 %

Radek Černý

16,49 %

Radek Koten

4,65 %

David Moos

Obvod Znojmo

100,00 % okrsků sečteno
45,03 % volební účast




35,55 %

Tomáš Třetina

22,28 %

Jiří Kyněra

18,67 %

Jindřich Růžička

11,78 %

Petra Rédová Fajmonová

6,65 %

Bohumila Beranová

5,04 %

Pavel Černý

Obvod Vyškov

100,00 % okrsků sečteno
52,40 % volební účast




63,34 %

Jan Grolich

29,99 %

Petra Absolonová

6,66 %

Jaroslav Fládr

Obvod Brno-město

100,00 % okrsků sečteno
49,35 % volební účast




42,08 %

Zdeněk Papoušek

24,45 %

Karel Zitterbart

20,12 %

Jaroslav Štěrba

6,27 %

Jaroslav Turánek

4,11 %

Veronika Holcnerová

2,94 %

Klára Alžběta Samková

Obvod Přerov

100,00 % okrsků sečteno
41,59 % volební účast




38,54 %

Jakub Navařík

37,62 %

Petr Vrána

15,04 %

Marek Obrtel

8,78 %

Dan Chromec

Obvod Litovel

100,00 % okrsků sečteno
40,02 % volební účast




32,17 %

Marek Ošťádal

28,78 %

Martin Škurek

28,44 %

Michael Kohajda

9,37 %

Pavel Jelínek

1,21 %

Zdeněk Beil

Obvod Frýdek-Místek

100,00 % okrsků sečteno
44,42 % volební účast




34,75 %

Helena Pešatová

32,47 %

Petr Korč

13,01 %

Tomáš Krpel

9,53 %

Zdeněk Navrátil

4,89 %

Nela Lisková

3,07 %

René Hompora

2,26 %

Petr Hrnčárek

Obvod Ostrava-město

100,00 % okrsků sečteno
39,52 % volební účast




46,74 %

Ondřej Šimetka

30,61 %

Lucie Baránková Vilamová

12,75 %

Milan Loprais

6,22 %

Petr Jančík

1,87 %

Štefan Režný

1,16 %

Radoslav Štědroň

0,61 %

Radek Iwoniak

Obvod Karviná

100,00 % okrsků sečteno
29,51 % volební účast




33,62 %

Lenka Brzyszkowská

14,31 %

Petr Kazík

14,10 %

Mariam Szyja

13,92 %

Aleš Polách

12,43 %

Pavel Staněk

9,10 %

Roman Galia

2,48 %

Karel Světnička

Obvod Zlín

100,00 % okrsků sečteno
45,49 % volební účast




33,54 %

Tomáš Goláň

22,83 %

Ivo Mitáček

18,87 %

Vladimír Sedlařík

12,16 %

Pavel Dlouhý

10,70 %

Lubomír Nečas

1,86 %

Jan Doleček

Obvod Uherské Hradiště

100,00 % okrsků sečteno
46,75 % volební účast




47,81 %

Josef Bazala

28,34 %

Jiří Vašica

9,40 %

Kristýna Zelienková

7,12 %

Otakar Březina

4,08 %

David Skyba

3,22 %

Margita Balaštíková

USA zažívají úpadek demokracie, píše Politico. Dopady cítí celý svět, riziko konfliktů roste

Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst

  • Demokracie v USA slábne, varuje nová zpráva IDEA.

  • Ukazatele výkonnosti klesly na úroveň roku 1975.

  • Svět zažil v roce 2025 rekordních 65 konfliktů.

  • Proč se evropské demokracie ocitají pod tlakem?

Více

Demokratické instituce ve Spojených státech podle zprávy Mezinárodního institutu pro demokracii a volební pomoc výrazně slábnou, což se projevuje už i v Evropě a dalších částech světa. Úpadek demokracie v USA podkopává mezinárodní spolupráci a může přispívat k vyššímu riziku konfliktů, píše Politico.

Demokratický úpadek ve Washingtonu poškozuje mezinárodní pravidla a spojenectví, která jsou základem bezpečnosti Evropy, a zároveň zvyšuje riziko konfliktů po celém světě, varuje nová zpráva Mezinárodního institutu pro demokracii a volební pomoc (IDEA) zveřejněná v úterý. „Cokoli se děje ve Spojených státech, má dopad na celý svět. Myslím, že právě tohle je dnes jeden z nejdůležitějších příběhů, které se ve světě odehrávají,“ řekl v rozhovoru pro Politico generální tajemník IDEA Kevin Casas-Zamora.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Putin nechce být mezinárodním vyvrhelem, říká Just. Popsal skutečné cíle Kremlu

Ve srovnání let 2025 a 2020 zaznamenala IDEA sedm statisticky významných poklesů v demokratické výkonnosti USA, včetně nezávislosti soudnictví, přístupu ke spravedlnosti, efektivity parlamentu, svobody tisku a svobody projevu. Téměř polovina z 30 ukazatelů, které používá k měření americké demokracie, klesla na nejnižší úroveň od roku 1975.

K oslabování demokracie dochází v době silné politické polarizace. Analýza Lowyho institutu z července uvedla, že americká politická scéna je stále viditelněji rozdělená na dva znepřátelené tábory, které se navzájem vnímají jako hrozbu a jsou ochotné omlouvat i nedemokratické chování, pokud jim to vyhovuje.

Zmíněná zpráva uvádí, že americký prezident Donald Trump v roce 2025 rychle posílil své pravomoci a vliv na fungování vlády. Důsledky byly „dalekosáhlé, podkopávaly právní stát na domácí i mezinárodní úrovni a prověřovaly dlouhodobá spojenectví a multilaterální spolupráci“. Toto hodnocení má i konkrétní politické důvody. Prezidentský dekret z února 2025 nařídil úředníkům odpovědným za zahraniční politiku USA, aby se řídili prezidentovými pokyny. Zároveň varoval, že pokud jeho politiku nebudou akceptovat, může proti nim být zahájeno disciplinární řízení.

Casas-Zamora upřesnil, že tento dopad je patrný ve způsobu, jakým vlády ospravedlňují útoky na demokratické instituce a občanskou společnost. „Vidíme, že všechny země se inspirují tím, co se v nedávné minulosti stalo v USA. Vidíme to na velmi konkrétních případech. Mnoho argumentů použitých v USA při uzavření USAID bylo později použito například v Srbsku k potlačení organizací občanské společnosti, které vláda považovala za nežádoucí,“ řekl Casas-Zamora.

Globální bezpečnostní důsledky

Úpadek USA je součástí širší demokratické recese. V roce 2025 se podle zprávy 98 ze 173 zemí za posledních pět let zhoršilo alespoň v jednom demokratickém faktoru, zatímco pouze 55 zemí se zlepšilo. Byl to jedenáctý rok po sobě, kdy se více zemí zhoršilo než zlepšilo. „USA nejsou ojedinělým případem, ale jejich velikost a vliv činí jejich pokles obzvláště závažným,“ píše Politico.

IDEA varuje, že úpadek demokracie je také bezpečnostním problémem. Svět v roce 2025 zaznamenal 65 násilných konfliktů, což je nejvyšší počet od roku 1946, včetně rekordních osmi konfliktů mezi zeměmi. Zpráva také uvádí, že do konfliktů se častěji zapojovaly hybridní politické systémy. Ty sice mají demokratické volby a další demokratické prvky, ale politická konkurence je omezená a práva občanů nejsou dostatečně vymahatelná. „Právě demokracie s nízkým výkonem se nacházejí v opravdu složité situaci, kde jsou podmínky pro konflikt pravděpodobnější,“ uvedl Casas-Zamora a poukázal na Rusko jako na jasný příklad. „Myslím si, že plně demokratické Rusko se svobodnými médii, fungujícím systémem kontroly moci a silnou občanskou společností, která může politiky hnát k odpovědnosti, by Ukrajinu nenapadlo. Je to jasné,“ uvedl.

Evropa stále patří k nejdemokratičtějším regionům světa, ale její demokracie mezi lety 2020 a 2025 v řadě zemí oslabila. V tomto období odborníci zaznamenali 77 případů zhoršení oproti 42 případům zlepšení. Největšímu tlaku čelily občanské svobody, přístup ke spravedlnosti a férovost voleb.

Německo nabídlo nový příklad tohoto napětí začátkem září, kdy krajně pravicová Alternativa pro Německo získala v Sasku-Anhaltsku 43,8 procenta hlasů, čímž více než zdvojnásobila svůj výsledek z roku 2021. CDU kancléře Friedricha Merze klesla na 17,2 procenta, což je její historicky nejhorší výsledek ve východní spolkové zemi.

Casas-Zamora upozornil, že popularitu populistických autoritářských stran nelze vysvětlovat jen odporem k demokracii. „Ať už tyto strany, jejich vůdce a jejich názory máte rádi, nebo ne, ukazují, že se velká část lidí necítí být zastoupena,“ sdělil Casas-Zamora s tím, že pro voliče mohou být důležitější bezpečné hranice, bezpečnější ulice a spravedlnost než otázky fungování demokratických institucí. Řešením je podle něj zacházet s demokratickou odolností jako s bezpečnostní otázkou: „Ochrana demokracie musí být ústředním bodem bezpečnostních programů, a ne jen poznámkou pod čarou,“ podotkl.

MOHLO VÁM UNIKNOUT: Trump si kupuje voliče. Statisícovou odměnu za výhru republikánů slibuje každému Američanovi