Putin nechce být mezinárodním vyvrhelem, říká Just. Popsal skutečné cíle Kremlu
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Putin usiluje o změnu globálního uspořádání.
Moskva chce status velmoci bez mezinárodní izolace.
Proč Kyjev odmítá pomoc Číny a Indie při sjednávání míru?
Útoky dronů nyní ohrožují i západní část země.
Ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi nejde pouze o Ukrajinu, jeho cílem je také změna současného uspořádání světa, ve kterém mají dominantní postavení Spojené státy. Ve vysílání CNN Prima NEWS to uvedl politolog a rusista Jiří Just. Moskva podle něj chce znovu získat status velmoci a možnost prosazovat své zájmy bez obav z mezinárodní izolace.
„Vladimir Putin chce, aby se Rusko dostalo na úroveň těch nejvýznamnějších velmocí, jako jsou Spojené státy, Čína, případně Brazílie a samozřejmě i Evropská unie, kterou Rusko přehlíží,“ řekl politolog Jiří Just ve studiu CNN Prima NEWS. Rusko se podle něj zároveň snaží získat větší prostor k tomu, aby mohlo samo rozhodovat o svých zájmech.
ČTĚTE TAKÉ: Rusko zachvátila předvolební úzkost: Lidé vykupují speciální fólie, města děsí útoky dronů
Podle něj proto nelze ruské cíle na Ukrajině vnímat pouze jako snahu získat konkrétní území. V širším pohledu jde o otázku, jak bude vypadat svět po skončení války a jaké postavení v něm bude mít Moskva. Právě ruský mezinárodní vliv se ale podle Justa v posledních letech výrazně proměnil. Moskva prý přišla o část vazeb, které měla v Evropě, a její pozice slábne také v některých zemích bývalého Sovětského svazu – Moldavsku nebo Rumunsku.
„Ruská agrese proti Ukrajině přepsala kontakty a spojenectví, které Putin měl. Rusku ale zůstal ten nejvěrnější partner, Bělorusko, které je stále velice aktivní a řadí se mezi strategicky důležité partnery, podobně jako je Čína. Rusko si ale našlo i nového partnera, a to Severní Koreu,“ připomněl Just.
Čtěte také
Čína a Indie? Kyjev je nechce
Do toho přichází otázka, kdo by mohl případně pomoci s ukončením války. Podle Justa jsou často zmiňovány hlavně Čína a Indie. Jejich zapojení ale podle něj není jednoduché. „Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj často kritizuje Čínu, že příliš pomáhá Rusku, a proto není nezávislým hráčem v rámci konfliktu. Indie zas nakupuje ve velkém ruskou ropu, a proto se i na ni snáší kritika. Takže si nedokážu představit, že by Ukrajina chtěla, aby se do řešení konfliktu zapojily Indie a Čína,“ prozradil.
Just se vyjádřil také k ruským útokům hluboko na ukrajinském území. Schopnost Moskvy zasahovat cíle daleko od fronty podle něj ukazuje, že Rusko může ohrožovat i oblasti, které byly dlouho považovány za relativně bezpečné.
„Rusko má mimořádný zájem zastavit západní vojenskou pomoc Ukrajině, a proto bude určitě dál a častěji útočit na ukrajinskou železnici a vlaky, které převážejí nějakou vojenskou pomoc ze Západu na Ukrajinu. Podobné útoky na lokomotivy se odehrávají takřka rok, nejprve to bylo na východě Ukrajiny, blíž frontové linii, ale teď vidíme, že Rusko se nijak zeměpisně neomezuje, má nové drony, a proto může útočit dokonce i na západě Ukrajiny,“ dodal politolog.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Záběry masivní exploze: Ukrajinci rozmetali na kusy ruský salvový raketomet i muniční sklad
Tomáš studuje na Vyšší odborné škole publicistiky, obor televizní publicistika. Věnuje se pořádáním táborů a dalších akcí pro širokou veřejnost. Ve svých projektech se inspiruje Divokým západem, který se prolíná do většiny jeho aktivit. Zajímá se o domácí i zahraniční politiku a aktuální dění. (Tomas.Pokstefel@iprima.cz)
