Dítě najednou přestane zlobit? Může jít o varovný signál, upozorňuje psychiatr
Rodiče by podle něj měli věnovat pozornost především výrazným změnám v každodenním fungování dítěte. Zdroj: Vygenerováno pomocí ChatGPT
Zatímco starší generace se cítí psychicky zdravá výrazně častěji, mezi mladými lidmi je situace méně příznivá. Podle průzkumu BNP Paribas Cardif Pojišťovny se psychicky zdravých cítí přibližně 54 procent mladých, zatímco ve věkové skupině 55 až 65 let je to 79 procent. Odborníci upozorňují na rostoucí vliv sociálních sítí, osamělost i tlak na dokonalost. Pocit bezpečí ale ovlivňují také finance. Češi dnes potřebují mít pro svůj finanční komfort k dispozici v průměru 88 tisíc korun.
Pocit jistoty je pro každého člověka něčím jiným. Zatímco pro někoho znamená dostatečnou finanční rezervu, jiný ho spojuje především se zdravím, rodinou nebo stabilním zaměstnáním. S přibývajícím věkem se navíc naše priority mění.
Mezigenerační rozdíly ukazují, že dnešní mladí lidé se potýkají s výzvami, kterým jejich rodiče či prarodiče nemuseli čelit v takové intenzitě. Zdroj: Vygenerováno pomocí ChatGPT
Právě rozdíly mezi generacemi ukazují, že mladí lidé dnes čelí problémům, které jejich rodiče v takové míře nezažívali.
Jedním z nejvýraznějších témat je psychické zdraví. Podle Zdeňka Jaroše, generálního ředitele a předsedy představenstva BNP Paribas Cardif Pojišťovny, jsou výsledky průzkumu v tomto ohledu výmluvné.
„Zhruba 54 procent lidí se cítí psychicky zdravých. Což je vlastně zajímavé, že oproti skupině lidí ve věkové skupině 55 až 65 let, tak je to 79 procent,“ uvedl Jaroš v rozhovoru pro CNN Prima NEWS.
Dítě přestane komunikovat, ztrácí zájem o koníčky. Rodiče by měli zpozornět.
Psychické obtíže mladých lidí podle odborníků v posledních deseti letech narůstají. Výrazný dopad na jejich duševní pohodu měla také pandemie covidu-19, během které byly děti a dospívající dlouhodobě izolováni od vrstevníků.
Věnujte pozornost především výrazným změnám v každodenním fungování dítěte. Zdroj: Vygenerováno pomocí ChatGPT
„Zasaženější skupinou byly opravdu školní děti. Protože jestli někdo potřebuje pro svůj vývoj v nějaké etapě života druhé lidi, aby se zdravě vyvíjel, tak je to tohle období,“ vysvětlil dětský psychiatr a psychoterapeut Jan Lorenc z centra Nákel.
V centru Nákel poskytují včasnou a krátkodobou psychologickou pomoc dětem, dospívajícím a mladým dospělým, kteří mají psychické obtíže a nemají ani psychologickou, ani psychiatrickou péči.
Pokud přijdete poprvé, setkáte se s jedním z psychologů, s kterým budete mít možnost se o vaši situaci poradit a dohodnout, co by bylo vhodné dále dělat. Mají možnost poskytnout více různých intervencí a terapeutických postupů, které se snaží přizpůsobit vaši konkrétní situaci.
Rodiče by podle něj měli věnovat pozornost především výrazným změnám v každodenním fungování dítěte. „Ty varovné příznaky jsou: dítě přestane spát, přestane jíst, přestane komunikovat,“ upozornil Lorenc.
Podobně situaci vnímá také klinický psycholog a psychoterapeut Daniel Krejcar. Podle něj nemusí být varovným signálem pouze agresivita, smutek nebo uzavřenost. Někdy může být paradoxně znepokojivé i to, když se dospívající, který se dříve s rodiči běžně dohadoval, najednou stáhne do sebe.
„Ne že začne být hodný, ale začne být takový, že se ztrácí, neviditelný. Tak to bych se bál jako rodič,“ popsal Krejcar.
Zpozornět by rodiče měli také ve chvíli, kdy dítě přestane zvládat běžné povinnosti nebo ztratí zájem o aktivity, které ho dříve bavily. Může jít například o odmítání školní docházky nebo náhlé ukončení oblíbeného kroužku bez zjevného důvodu.
Sociální sítě vytvářejí svět, kterému mladí nedokážou konkurovat
Významnou roli v psychické pohodě dospívajících mohou hrát sociální sítě. Ty mladým lidem umožňují prakticky nepřetržitý přístup k obsahu, se kterým by se v běžném životě často vůbec nesetkali. Dětský psychiatr Jan Lorenc upozorňuje především na nedostatečné hranice digitálního prostředí. Zatímco v reálném světě existují pravidla, která dětem brání ve vstupu do některých prostředí, na internetu jsou podobné bariéry často snadno překonatelné.
Klinický psycholog Daniel Krejcar pak poukazuje na neustálé srovnávání s idealizovanými životy ostatních. Zatímco předchozí generace se s obrazy dokonalých lidí setkávaly jen příležitostně, dnešní dospívající je mají doslova neustále před očima.
Porovnávat se s lidmi na sociálních sítí může být další riziko pro psychiku dospívajících. Zdroj: Vygenerováno pomocí ChatGPT
„A dneska toho ideálního člověka mají ti lidé v tom mobilu furt. A pořád se na ně koukají. Jak má vypadat ta ideální modelka, jak má vypadat ten chlap, jak jsou všichni úspěšní,“ popsal Krejcar.
Podle něj je zásadní především rozdíl mezi skutečným životem a jeho idealizovanou online podobou.
„Oni vidí polovinu svého života ten online ideální svět, který ale není reálný. A myslím, že to je jedna z těch základních psychologicky devastujících věcí,“ dodal.
Kdy už nejde jen o špatnou náladu?
Ne každé období smutku nebo psychické nepohody automaticky znamená vážný problém. Podle odborníků je důležité sledovat především délku trvání obtíží a jejich dopad na každodenní život.
„Když to trvá týdny, tak už je to nějaké varovné. To je jedna věc. A druhá věc je, když člověk začne vypadávat z nějakých svých normálních aktivit,“ vysvětlil Jan Lorenc.
Daniel Krejcar zároveň upozorňuje, že děti by se měly naučit zvládat i běžné životní neúspěchy a frustraci. Rozchod, horší známky nebo konflikty s vrstevníky mohou přirozeně vyvolat smutek, aniž by nutně šlo o psychické onemocnění.
Je na místě normální říkat už pubertálním dětem, že mít v životě horší období psychicky je docela normální. Ale upozornit i na to, že nesmím přestat „žít". Zdroj: Vygenerováno pomocí ChatGPT
Pokud však obtíže přetrvávají, prohlubují se nebo dítě přestává zvládat běžné fungování, je namístě vyhledat pomoc. Prvním krokem může být rozhovor s blízkým člověkem, školním psychologem nebo výchovným poradcem. Využít lze také linky důvěry či Linku bezpečí.
„Ten, kdo navštíví nějakou odbornější péči, tak by měl odcházet s pocitem, že byl vyslechnut, že mu někdo porozuměl v té jeho situaci a v tom, jak se cítí. A že má nějaký návod na to, co bude dál,“ zdůraznil Lorenc.
Češi potřebují stále větší finanční rezervu. Průměrně už 88 tisíc korun.
Psychické zdraví ale není jedinou oblastí, která ovlivňuje pocit bezpečí. Významnou roli hraje také finanční stabilita.
Lidé ve věku 35 až 49 let řeší častěji zabezpečení rodiny, hypotéku nebo ochranu majetku. Zdroj: Vygenerováno pomocí ChatGPT
Podle údajů BNP Paribas Cardif Pojišťovny potřebují Češi pro pocit finančního komfortu okamžitě dostupnou rezervu v průměrné výši 88 tisíc korun. To je přibližně o 20 tisíc korun více než při předchozím měření.
Podle Zdeňka Jaroše za tímto vývojem stojí především nejistota spojená s aktuálním děním ve světě a obavy z možného výpadku příjmů.
„Lidé mají větší přístup k informacím, vnímají tyhle informace samozřejmě jako ohrožující, proto začínají více spořit, kdyby náhodou se něco stalo,“ vysvětlil.
Finanční nejistota podle něj souvisí také se strachem z dlouhodobé pracovní neschopnosti nebo ztráty zaměstnání. Právě takové situace mohou výrazně zasáhnout nejen rodinný rozpočet, ale i psychickou pohodu člověka.
Mladí řeší bydlení, rodiče zabezpečení rodiny
Zajímavé rozdíly se objevují také mezi jednotlivými věkovými skupinami. Zatímco generace Z, kterou Jaroš v rozhovoru vymezil přibližně věkem 14 až 29 let, se soustředí především na dostupnost bydlení a vlastní finanční nezávislost, lidé ve věku 35 až 49 let řeší častěji zabezpečení rodiny, hypotéku nebo ochranu majetku.
„Pro ně je velmi důležité takové to, čemu říkáme dostupnost bydlení. To, aby nemuseli do budoucna bydlet samozřejmě s rodiči, ale aby si uměli zajistit svoji vlastní budoucnost,“ uvedl Jaroš na adresu mladé generace.
lidé ve věku 35 až 49 let řeší častěji zabezpečení rodiny, hypotéku nebo ochranu majetku. Zdroj: Vygenerováno pomocí ChatGPT
S věkem se podle něj proměňuje také pohled na pojištění. Mladí lidé často nepřemýšlejí o ochraně příjmů při pracovní neschopnosti nebo ztrátě zaměstnání. Tyto otázky začínají být důležitější ve chvíli, kdy člověk zakládá rodinu a přebírá odpovědnost za další členy domácnosti.
Pojišťovny by podle Jaroše zároveň měly reagovat na měnící se potřeby společnosti. Zmínil například aktivní seniory nebo lidi, kteří se vyléčili ze závažného onemocnění a mohou mít obtížnější přístup k některým pojistným produktům.
Odborníci apelují na rodiče i zaměstnavatele
Podpora psychického zdraví mladých lidí by podle odborníků neměla zůstávat pouze na rodinách. Významnou roli mohou sehrát také školy, specializované organizace a soukromé společnosti.
Zdeněk Jaroš v této souvislosti vyzdvihl firemní projekty zaměřené na podporu organizací poskytujících odbornou pomoc dětem a dospívajícím.
„Já bych asi určitě apeloval na soukromý sektor, aby dále přispíval těmto organizacím, protože tak, jak jsme už několikrát řekli, psychické zdraví mladých lidí je velmi důležité,“ uvedl.
Důležitá je podle něj také všímavost rodičů. Mladí lidé se totiž často snaží své problémy nejprve vyřešit sami a teprve následně vyhledávají odbornou pomoc.
„Je to na nás, na rodičích, abychom vnímali potřeby našich mladistvých a snažili se s nimi mluvit o problémech a pomáhat jim,“ zdůraznil Jaroš.
Pocit jistoty tak zdaleka nezávisí pouze na výši úspor nebo stabilním zaměstnání. Stejně důležité je vědomí, že se člověk má na koho obrátit, dokáže mluvit o svých problémech a v případě potřeby má dostupnou pomoc. Právě propojení finančního zabezpečení, mezilidských vztahů a psychické pohody může být jedním z klíčů k tomu, jak zvládat nejistoty současného světa.
