Dluhopisy nejsou spořicí účet. Co si pohlídat, než do nich vložíte peníze


Vidina pravidelného úroku může být lákavá, při výběru dluhopisu by ale výše nabízeného výnosu neměla být jediným kritériem. Důležité je vědět, komu své peníze půjčujete, na jak dlouho a jaké riziko přitom podstupujete. Roli hraje také splatnost nebo možnost dostat se k penězům dříve. Jak se tedy v základních pojmech vyznat?

Dluhopisy mohou být pro řadu lidí jedním z prvních kroků od klasického spoření k investování. Jejich princip přitom není nijak složitý. Když si koupíte dluhopis, v podstatě půjčujete své peníze jeho vydavateli – takzvanému emitentovi. Tím může být například stát, banka nebo soukromá společnost.

Emitent se zavazuje, že bude za předem stanovených podmínek vyplácet úrok a při splatnosti vrátí nominální hodnotu dluhopisu. Právě tady je ale důležité slovo „zavazuje“. Dluhopis není totéž co bankovní vklad a s investicí je spojeno riziko, že emitent svým závazkům nebude schopen dostát.

Kupon, nominální hodnota a splatnost. Co znamenají?

Než člověk začne jednotlivé dluhopisy porovnávat, měl by rozumět několika základním pojmům.

Nominální neboli jmenovitá hodnota je částka uvedená na dluhopisu, kterou má emitent při jeho splatnosti investorovi vrátit. Kupon představuje úrok, který emitent za půjčené peníze vyplácí. A splatnost určuje datum, kdy má být dluhopis splacen.

„Princip dluhopisu je poměrně jednoduchý. Jeho nákupem půjčujete peníze emitentovi, tedy například státu, bance nebo firmě. Emitent se zavazuje, že vám za stanovených podmínek bude vyplácet úrok a při splatnosti vrátí nominální hodnotu dluhopisu,“ vysvětluje David Kögler, který v Penta Bank vede vývoj produktů a segmentový management.

Při pohledu na konkrétní nabídku proto nestačí vidět například údaj „kupon 6 %“ a podle něj se rozhodnout. Kupon a skutečný výnos investice nejsou automaticky totéž. Výsledek může ovlivnit například cena, za kterou investor dluhopis koupil, poplatky nebo případný prodej před splatností.

Vysoký výnos? Ptejte se, proč ho emitent nabízí

Právě nabízený úrok bývá údajem, který dokáže přitáhnout pozornost jako první. Jenže obecně platí, že s možností vyššího výnosu zpravidla přichází také vyšší riziko.

„Při výběru dluhopisu doporučuji nezačínat pouze nabízeným výnosem. Vyšší číslo může působit atraktivně, současně ale může odrážet vyšší riziko,“ upozorňuje Kögler. Podle něj je stejně podstatné sledovat, kdo dluhopis vydává a jaká je jeho schopnost dostát svým závazkům.

Podobně investory upozorňuje i Česká národní banka. Ve svém desateru pro drobné investory připomíná, že velmi vysoký nabízený výnos by měl být důvodem k obezřetnosti. Zároveň ale ani nízký výnos sám o sobě není zárukou bezpečné investice.

Investor by si proto měl zjistit, kdo za emisí stojí, proč si společnost peníze půjčuje a jak hospodaří. Užitečnou informací může být i historie emitenta a jeho předchozích emisí.

„Investor by se měl zajímat také o historii emitenta – například zda již v minulosti vydával dluhopisy a zda své předchozí emise řádně a včas splatil,“ říká Kögler.

Kdy dostanu své peníze zpět?

Vedle výnosu je jedním z nejdůležitějších údajů splatnost. Pokud má například dluhopis splatnost pět let, měl by investor počítat s tím, že právě tak dlouho mohou být jeho prostředky v investici vázané.

„Splatnost stanovuje, kdy má emitent dluhopis splatit a vrátit investorovi jeho nominální hodnotu,“ vysvětluje Kögler.

Co když ale peníze potřebujete dříve? Tady vstupuje do hry likvidita, tedy možnost investici převést zpět na peníze. Některé dluhopisy lze před splatností prodat, jenže nemusí být snadné najít kupujícího, a investor navíc nemusí získat cenu, kterou původně zaplatil.

ČNB upozorňuje, že většina korporátních dluhopisů není veřejně obchodovaná. Jejich likvidita tak může být výrazně omezená a emitent obecně nemá povinnost dluhopis před datem jeho splatnosti odkoupit.

Právě v tomto bodě je patrný jeden z důležitých rozdílů oproti penězům uloženým například na běžném nebo spořicím účtu.

Dluhopis není bankovní vklad

Rozdíl spočívá také v ochraně peněz. Korporátní dluhopisy nejsou pojištěným bankovním vkladem. Pokud se emitent dostane do problémů, investor může přijít nejen o očekávané úroky, ale v krajním případě také o část nebo celou investovanou jistinu. Na takovou ztrátu se nevztahuje systém pojištění bankovních vkladů.

Před nákupem je proto důležité projít si emisní podmínky a další dokumentaci. Investor se z nich dozví nejen výši kuponu a datum splatnosti, ale například také informace o emitentovi, způsobu použití získaných prostředků, případném zajištění nebo podmínkách předčasného splacení.

Jak vypadají parametry dluhopisu v praxi?

Jednotlivé údaje lze dobře vidět na konkrétních nabídkách. Penta Bank například na svém webu zveřejňuje u korporátních dluhopisů skupiny Penta název emise, její ISIN, datum emise, dobu splatnosti, celkovou hodnotu a výši kuponu. Součástí webu jsou také dokumenty k jednotlivým emisím a informace o emitentech.

Aktuální nabídka zároveň dobře ukazuje, proč není vhodné porovnávat pouze procento uvedené u kuponu. Jednotlivé emise se liší nejen jeho výší, ale také dobou splatnosti, měnou nebo emitentem. Investor by proto měl vždy hodnotit investici jako celek, nikoli pouze podle jednoho čísla.

U některých emisí zveřejněných na webu Penta Bank je například doporučený investiční horizont přímo navázán na splatnost dluhopisu. Dokumentace současně upozorňuje na to, že investice nemusí být vhodná pro člověka, jehož investiční horizont se s dobou splatnosti neshoduje nebo který není schopen nést případnou ztrátu vložených prostředků.

Tři otázky před nákupem

Dluhopisy tedy mohou mít v investičním portfoliu své místo, nejsou ale automaticky bezpečnou alternativou spořicího účtu. Vedle potenciálního výnosu je potřeba zvažovat bonitu emitenta, délku investice, likviditu i vlastní schopnost nést případnou ztrátu. Rozumné je také nesázet všechny peníze na jednu kartu a investice diverzifikovat, což doporučuje i Česká národní banka.

Pro základní orientaci přitom nemusí být potřeba složitá finanční matematika. David Kögler doporučuje začít třemi jednoduchými otázkami: „Komu půjčuji? Kolik za to dostanu? A kdy se ke svým penězům dostanu?“

Odpovědi na ně sice nezaručí, že investice dopadne podle představ, mohou ale pomoci odhalit, zda investor skutečně rozumí tomu, kam své peníze ukládá a jaké riziko za očekávaný výnos přijímá.

Investovali byste své peníze do dluhopisů?