Sněmovna jednala o důchodech
Lidé budou v budoucnu odcházet do starobního důchodu nejpozději v 67 letech věku, řekl ve středu poslancům ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Horní limit má podle něj zavést poslanecká úprava vládní reformy penzí, která počítá s prodlužováním věku odchodu do penze i po 65 letech maximálně o jeden měsíc ročně v návaznosti na prodlužování průměrného věku dožití.
„Bude tady ve druhém čtení načten pozměňovací návrh, který to stropuje na té hranici 67 let, kam by to v tom tempu jednoho měsíce vyrostlo někdy kolem roku 2050,“ řekl ministr. Úprava vložená do vládního návrhu má podle Jurečky utnout spekulace o trajektorii zvyšování věku odchodu do důchodu.
ČTĚTE TAKÉ: Důchody od ledna porostou, schválila vláda. Jeho výše stoupne o pár stovek korun
Ministr to uvedl v souvislosti s tvrzením opoziční SPD, která vládnímu návrhu dala přezdívku „Z práce do rakve“. Podle Jurečky ale navrhovaná reforma rozhodně „neznamená, že z práce půjdeme přímo do hrobu“. Ministr také odmítl tvrzení, že se důchody budou snižovat. Podle něj reforma počítá s jejich zvyšováním v návaznosti na inflaci a o třetinu růstu průměrných mezd.
Babiš: Žádná reforma. Vláda okrade důchodce a ti si připlatí na televizních poplatcích
Předseda hnutí ANO Andrej Babiš tvrdě zkritizoval snahu vlády Petra Fialy (ODS) protlačit důchodovou reformu a vyšší televizní a rozhlasové poplatky přes mimořádnou schůzi. Řečnický pultík blokoval tři hodiny. Poté ho v dalších vystoupeních zastoupila Alena Schillerová (ANO) nebo Tomio Okamura (SPD). Očekává se, že mimořádná schůze bude plná obstrukcí a nejspíše se protáhne až do pátku.
Na voliče oznámení o zastropování věku odchodu do důchodu podle politologa Lukáše Linka ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR příliš nezapůsobí. „Přestože se to (zvyšování věku odchodu do důchodu) teď koalice zkouší zastavit, tak každý ví, že to chtěli prodlužovat,“ řekl. Opozice se naopak stavěla do role těch, kteří zvyšování důchodového věku zastaví, což byl podle Linka pro voliče jasný symbol. „Tohle je kosmetická změna, kterou zaregistruje pár procent lidí, kteří politiku sledují,“ uvedl k Jurečkovu středečnímu prohlášení.
Schválení vládní reformy penzí s pomalejším zvyšováním důchodového věku nad 65 let, a to o měsíc ročně místo původně navrhovaných dvou měsíců, doporučil začátkem září hlasy vládní většiny sněmovní sociální výbor. „Toto pravidlo však neobsahuje žádný věkový strop důchodového věku. Pokračování ve zvyšování důchodového věku i po roce 2030 se proto navrhuje omezit pevnou věkovou hranicí, a to hranicí 67 let,“ stojí v pozměňovacím návrhu skupiny koaličních poslanců v čele s Jiřím Navrátilem (KDU-ČSL). Poprvé se tato hranice uplatní podle zdůvodnění v roce 2056 pro generaci narozenou v roce 1989. „Lze předpokládat, že v návaznosti na budoucí demografický vývoj bude navrhovaná věková hranice jako strop důchodového věku průběžně přezkoumávána a případně upravována,“ napsali předkladatelé.
„Každý rozumný člověk uzná, že důchodovou reformu tato země potřebuje,“ hájil Jurečka ve Sněmovně navrhované změny v penzích. I když je reforma nepopulární, beze změn bude průběžný systém financování důchodů za necelých 30 let v minusu půl bilionu korun a v roce 2050 se dostane do ročního deficitu 300 miliard korun.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Zpřísňují se podmínky pro odchod do předčasného důchodu. Co všechno se mění?
