Dušnost není jen známka špatné kondice. Lékaři varují: Tisíce Čechů mají CHOPN a vůbec o tom netuší
CHOPN není nemoc pouze „starých kuřáků“. Postihuje aktivní lidi, ženy i muže, často už po čtyřicítce. Zdroj: CNN Prima NEWS
Při výšlapu do druhého patra se zadýcháte „víc než dřív“? Máte únavu, dlouhé virózy nebo ranní kašel? Může jít o chronickou obstrukční plicní nemoc (CHOPN), která patří k nejčastějším příčinám úmrtí na světě a u nás jí trpí stovky tisíc lidí – často bez diagnózy. Proč se nemoc tak snadno skrývá a jak ji včas odhalit?
U příležitosti Světového dne CHOPN vysvětlil v rozhovoru přednosta Plicní kliniky FN Hradec Králové doc. Vladimír Koblížek, že se jedná o zákeřnou nemoc, která se nehlásí naráz, ale roky tiše poškozuje plíce. „Je to zvláštní choroba, která v sobě má prvky destrukce a zánětu,“ vysvětluje doc. Koblížek. „Po 10, 15, 20 letech vystavení špatnému ovzduší nebo kouření dochází ke změnám v plicích – méně vzdušnosti, více hlenu, hnis, dutinky, které mohou prasknout. Plíce se stávají méně kvalitní. Je to jako vybydlený dům.“
Riziko výrazně zvyšuje kombinace faktorů. Typicky jde o kouření – aktivní i pasivní – a také prostředí, v němž člověk žije nebo pracuje. Pokud někdo bydlí u frekventované silnice, tráví roky v prašném provozu a ještě kouří, jednotlivá rizika se sčítají. „Když se ta rizika spojí – kuřák, pasivní kouření, špatné prostředí doma i v práci – celý život se to sčítá. Kolem padesátky se nemoc začne projevovat naplno a v 60–70 letech lidem zásadně kazí život.“
Proč lidé přicházejí pozdě
Podle lékařů je jedním z největších problémů skutečnost, že příznaky jsou nenápadné a mnoho lidí si je vysvětluje jinak – věkem, nedostatkem kondice nebo trochu vyšší váhou. „Když se zeptáte lidí 40+, jestli se zadýchávají při chůzi do druhého patra, většina řekne, že ano. Ale my jsme vybrali tisíc těchto lidí a každý třetí měl CHOPN, aniž by to věděl.“
První signály mohou vypadat banálně. Zadýchávání při námaze se často svalí na „horší kondici“. Únava se přičte na vrub hektickému životu. Ranní kašel či vykašlávání hlenu lidé běžně přisuzují kouření nebo chladnému počasí. Stejně tak si málokdo spojí dlouhé virózy s problémem v plicích – i když právě to je typický příznak. „Člověk, který měl dřív virózu dva dny, ji najednou léčí tři týdny, potřebuje antibiotika, pořád pokašlává. Je to konvolut příznaků, jejichž společným jmenovatelem je únava, slabost a dušnost.“
Kouření je hlavní riziko, ale ne jediné
Docent Koblížek připomíná, že kouření je stále hlavní příčinou, i když se jeho podoba mění. „Kouření je pořád ta největší příčina, ale Češi se amerikanizují – přecházejí na elektronické cigarety nebo zahřívaný tabák. Je to méně rizikové, ale rozhodně ne bez rizik.“ Důležité je, že ani nový typ cigaret nevyruší vliv dalších faktorů. Práce v prašném prostředí, život u rušné silnice nebo chemická expozice škodí stejně – a kombinace všech těchto vlivů může nemoc urychlit o mnoho let.
Dá se CHOPN léčit?
Ačkoliv je nemoc progresivní a poškozené části plic se nedají „opravit“, včasná diagnóza dokáže proces výrazně zpomalit. „Když přijdeme na nemoc včas a člověk změní život – přestane kouřit, přestěhuje se do čistšího prostředí, změní práci – nemoc se zpomalí nebo téměř zastaví.“
Možnosti léčby se dnes kombinují. K dispozici jsou inhalační léky podobné těm pro astmatiky, ale také moderní tablety a zejména komplexní péče zaměřená na rehabilitaci, dechová cvičení a odstranění škodlivin v životním stylu. „Máme pacienty, kterým se nemoc po radikální změně životního stylu prakticky zastavila.“
Co pro své plíce můžeme dělat každý den
Podle odborníků má malá část lidí genetickou predispozici, která výrazně zvyšuje riziko – přibližně u jednoho až dvou procent jedinců může choroba vzniknout velmi rychle, pokud začnou kouřit. Ostatní populace však může riziko výrazně snížit správným životním stylem. Zásadní je nekouřit a vyhýbat se prašnému prostředí. Stejně důležité je i to, co jíme. Docent Koblížek upozorňuje, že moderní studie jasně spojují jídelníček s rizikem CHOPN. Lidé, kteří konzumují mnoho uzenin, minimum zeleniny a často jedí fast food, mají podle výzkumů výrazně rychlejší nástup plicní rozedmy.
Neméně podstatný je pravidelný pohyb, který pomáhá udržovat kapacitu plic, a také péče o prostředí, v němž trávíme čas. Pokud někdo žije u hlavní dopravní tepny, může zvážit čističku vzduchu nebo alespoň časté větrání v době nižší dopravní zátěže.
Nebojte se vyšetření: nebolí a trvá pár minut
Pro mnoho lidí je největší překážkou strach z vyšetření – podle odborníků ale naprosto zbytečný. „Je to hezká, naprosto nebolestivá procedura. Pacient sedí, dostane klips na nos a nadechuje a vydechuje do přístroje.“
Toto základní vyšetření se nazývá spirometrie. Často se doplňuje tzv. bodypletysmografií, která probíhá v malé kabině připomínající telefonní budku a umožňuje přesně stanovit kapacitu plic. Obě vyšetření lze provést během jednoho sezení a dohromady poskytují velmi přesný obraz o tom, zda pacient CHOPN má, či nikoli.
CHOPN se dá zpomalit
„Nejbolestivější je rozhodnout se tam jít, nic víc. Léčba nebolí a může vám zachránit život.“
Pokud vás trápí dušnost při námaze, dlouhé a opakující se virózy, ranní kašel nebo vykašlávání hlenu, případně pokud kouříte nebo žijete v prašném prostředí, rozhodně nečekejte. Stačí navštívit praktického lékaře, který vás odešle na spirometrii nebo k plicnímu specialistovi.
CHOPN není nemoc, která „patří k věku“. Zasahuje aktivní lidi, často po čtyřicítce, a zásadně snižuje kvalitu života. Dobrá zpráva je, že při včasné diagnóze a změně životního stylu lze její postup výrazně zpomalit. „Když nemoc zachytíme včas a pacient změní život, dokážeme její postup výrazně zpomalit. Včasná diagnóza je klíč,“ uzavírá doc. Koblížek.
Do výzkumu a vývoje nových léčebných postupů pro CHOPN, chronickou obstrukční plicní nemoc, se aktivně zapojuje také skupina Sanofi. Společnost využívá umělou inteligenci a analýzu dat k pochopení zánětlivých procesů u CHOPN a k nalezení nových léčebných možností. Jako příklad lze uvést, že lék dupilumab, pro který Sanofi vyvíjí cílenou léčbu, snížil počet exacerbací CHOPN a zlepšil plicní funkce ve studiích.
