Už nikdy to nebude jako před Trumpem, ví lídři. EU proto posílí obranu svých členů
Podle ekonoma Lukáše Kovandy nový rozpočet EU zdraží životy českých domácností. Zdroj: Profimedia.cz
Evropská unie si klade za cíl snížit závislost na Americe v oblastech, jako jsou technologie, energetika, platby a obrana, píše web Politico. Tento krok přichází v reakci na zhoršující se transatlantické vztahy a snahu zajistit větší suverenitu a bezpečnost Evropy v době rostoucích geopolitických nejistot.
Evropské vlády a korporace se v souvislosti se zhoršováním transatlantických vztahů snaží co nejrychleji snížit svou závislost na amerických technologiích, vojenském vybavení a energetických zdrojích, upozorňuje web Politico.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Trump umí handlovat jen z pozice síly. Zelenskyj je obratnější, všímá si elitní vyjednavač
Po desetiletí se EU spoléhala na záruky NATO, které zajišťovaly bezpečnost v bloku, a na americké technologie, které poháněly její podnikání. Hrozby amerického prezidenta Donalda Trumpa převzít Grónsko a agresivní komentáře členů jeho administrativy o Evropě daly nový impuls evropským lídrům v cestě za „nezávislostí“. „Pokud chceme, aby nás znovu brali vážně, budeme se muset naučit jazyk mocenské politiky,“ řekl minulý týden německý kancléř Friedrich Merz.
Některé státy EU například zakázaly úředníkům používat videokonferenční nástroje se sídlem v USA. Unie rovněž uzavřela obchodní dohody se zeměmi jako Indie a snaží se najít více různých dodavatelů energie. Evropští lídři varují, že transatlantické vztahy se už pravděpodobně nikdy nevrátí do stavu před Trumpem. Úředníci EU také zdůrazňují, že tato opatření vedou spíše ke „snížení rizika“ než k „oddělení“ Evropy od USA.
Čtěte také
Až donedávna se oba výrazy používaly hlavně v souvislosti s evropskými snahami o snížení závislosti na Číně. Nyní se objevují v souvislosti s USA, hlavním obchodním partnerem a garantem bezpečnosti Evropy. Snaha o oddělení je zatím v plenkách. USA zůstávají zdaleka největším obchodním partnerem Evropy a podle Jeana-Luca Demartyho, který měl na starosti obchodní oddělení Evropské komise za bývalého předsedy Jeana-Clauda Junckera, bude trvat roky, než se blok zbaví závislosti na americké technologické a vojenské podpoře. „Z hlediska obchodu představují USA významný podíl našich vývozů,“ připomněl Demarty.
Obrana Evropy: Od NATO k EU
Od doby, kdy se kontinent zotavil z trosek druhé světové války, spoléhá Evropa v otázkách bezpečnosti na NATO, do kterého USA přispívají největší částí finančních prostředků. Na víkendovém setkání v chorvatském Záhřebu konzervativní evropští lídři, včetně Merze, prohlásili, že je na čase, aby blok posílil svou vlastní klauzuli o vzájemné obraně, která zavazuje země EU k obraně každého člena, který by se stal terčem útoku.
Ačkoli existuje již od roku 2009, byla klauzule o vzájemné obraně EU podle článku 42.7 zřídka považována za nezbytnou, protože podobný účel plnil článek 5 smlouvy o NATO. Evropské vlády však začaly pochybovat o tom, zda by USA skutečně přišly Evropě na pomoc. V Záhřebu přijali lídři novou roli EU jako bezpečnostního aktéra a pověřili dva dosud nejmenované lídry, aby rychle vypracovali plány na přeměnu klauzule EU ze slov na neotřesitelnou bezpečnostní záruku. „Po desetiletí některé země říkaly: ‚Máme NATO, proč bychom měly mít paralelní struktury?‘“ uvedl vysoký diplomat EU, který si přál zůstat v anonymitě. Po Trumpově výhrůžce Grónsku „jsme ale konfrontováni s nutností zřídit vojenské velitelské struktury v rámci EU“, podotkl.
Čtěte také
Evropa zůstává silně závislá na vojenských schopnostech USA, zejména pokud jde o podporu Ukrajiny v boji proti Rusku. Někteří Evropané však nyní otevřeně hovoří o ceně za snížení závislosti na USA – a tvrdí, že je to zvládnutelné.
Technologie: Pryč s Teams, chceme Visio
Změna nálady je nejzřetelnější v oblasti technologií, kde evropská závislost na platformách jako X, Meta a Google již dlouho trápí voliče EU, o čemž svědčí široká podpora technologické legislativy bloku. Vláda francouzského prezidenta Emmanuela Macrona plánuje zakázat úředníkům používání videokonferenčních nástrojů se sídlem v USA. Jiné země, jako například Německo, zvažují podobné kroky. „Je zcela jasné, že Evropa prožívá svůj moment nezávislosti. Během posledního roku si všichni uvědomili, jak důležité je, abychom nebyli závislí na jedné zemi nebo jedné společnosti, pokud jde o některé velmi důležité technologie,“ řekla komisařka EU pro technologie Henna Virkkunenová.
Francie se chystá zakázat veřejným činitelům používání amerických platforem, včetně Google Meet, Zoom a Teams, sdělil mluvčí vlády. Úředníci prý brzy přejdou na Visio, nástroj pro videokonference, který běží na infrastruktuře poskytované francouzskou firmou Outscale. V Německu politici požadují potenciální německou nebo evropskou náhradu za software vyvinutý americkou firmou Palantir zabývající se analýzou dat. „Taková závislost na klíčových technologiích je samozřejmě velkým problémem,“ řekl Sebastian Fiedler, poslanec SPD a odborník na policejní činnost. I v Nizozemsku, které patří mezi proamerické země Evropy, sílí hlasy zákonodárců a voličů, kteří požadují ochranu citlivých technologií před vlivem USA. Nizozemští zákonodárci posuzují petici podepsanou 140 tisíci lidmi, která vyzývá stát, aby zablokoval akvizici nástroje pro ověřování totožnosti státem americkou společností.
Čtěte také
Na Světovém ekonomickém fóru v Davosu ve Švýcarsku koncem ledna oznámila německá podnikatelka Anna Zeiterová spuštění evropské sociální mediální platformy s názvem W, která by mohla konkurovat platformě X Elona Muska, která čelí pokutám za porušení pravidel EU pro moderování obsahu.
Energetika: Čas na diverzifikaci
V oblasti energetiky je patrný stejný trend. Spojené státy dodávají více než čtvrtinu plynu a tento podíl se bude dále zvyšovat, jakmile vstoupí v platnost úplný zákaz dovozu z Ruska.
Úředníci EU však varují před rizikem zvýšení závislosti Evropy na USA v další oblasti. Trumpova tvrzení ohledně Grónska byla pro EU „jasným varováním“, které ukázalo, že energetiku již nelze vnímat odděleně od geopolitických trendů, uvedl ve středu komisař EU pro energetiku Dan Jørgensen.
Krize v Grónsku posílila obavy, že blok riskuje „nahrazení jedné závislosti jinou“, řekl Jørgensen a dodal, že v důsledku toho Brusel zintenzivňuje úsilí o diverzifikaci a prohlubuje jednání s alternativními dodavateli, včetně Kanady, Kataru a severoafrických zemí, jako je Alžírsko.
Finance: Přechod na evropské platby
Pozornost se zaměřuje také na platební systémy, přičemž zákonodárci varují před přílišnou závislostí na amerických platebních systémech, jako jsou Mastercard a Visa. Digitální euro, digitální verze hotovosti, kterou Evropská centrální banka připravuje k vydání v roce 2029, si klade za cíl snížit tyto závislosti a poskytnout celoevropský suverénní platební prostředek. „S digitálním eurem by Evropané měli nadále kontrolu nad svými penězi, svými rozhodnutími a svou budoucností,“ uvedla loni prezidentka ECB Christine Lagardeová.
Čtěte také
V Německu někteří politici bijí na poplach ohledně 1 236 tun zlatých rezerv, které Německo drží ve Federální rezervní bance v New Yorku. „V době rostoucí globální nejistoty a nepředvídatelné politiky prezidenta Trumpa v USA již není přijatelné mít tolik zlatých rezerv v USA,“ řekla deníku Der Spiegel Marie-Agnes Strack-Zimmermannová, německá politička z liberální Svobodné demokratické strany, která předsedá parlamentnímu výboru pro obranu.
Vojenské investice: Posílení vlastních kapacit
Program EU v hodnotě 150 miliard eur, který má pomoci zemím posílit jejich investice do obrany a který byl dokončen v květnu loňského roku, určuje, že nejvýše 35 % komponentů v daném nákupu (měřeno podle nákladů), by mělo pocházet ze zemí mimo EU a partnerských států, jako je Norsko a Ukrajina. USA nejsou v rámci tohoto programu považovány za partnerskou zemi.
Evropské země jsou zatím v oblasti vojenských prostředků, jako je sledování a průzkum, zpravodajství, strategická přeprava, protiraketová obrana a vesmírné prostředky, silně závislé na USA. Konzervativní frakce europarlamentu – Evropská lidová strana – upozorňuje, že právě v těchto oblastech musí Evropa posílit své vlastní kapacity.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Nečekané jméno v Epsteinových složkách. Je v nich česká Miss World Krystyna Pyszková
vaclav.cerny@iprima.cz
