ANALÝZA: Nikdo mu už nevěří. Trumpovi spojenci se učí fungovat ve světě bez Ameriky
Nezvyzpytatelné chování a výhrůžky amerického prezidenta Donalda Trumpa otřásly důvěrou mezi Evropskou unií a Spojenými státy – Severoatlantická aliance je tak v ohrožení a Evropa musí přehodnotit svou bezpečnostní strategii, píše web Politico. Evropští lídři se chtějí soustředit na větší soběstačnost, a to i přes vnitropolitické překážky a rostoucí populismus.
Diplomaté a evropští úředníci ještě před několika dny potají mluvili o tom, že jednoho dne možná budou muset přemýšlet o tom, jak se postavit americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi. Už se ale ozývají silnější hlasy. Trumpův pokus vydírat evropské země pomocí cel, aby mu umožnili získat dánský ostrov Grónsko, totiž vyvolal vlnu pobouření a změnil svět. Předchozí mimořádné summity v Bruselu se zaměřovaly na existenční rizika pro Evropskou unii, jako jsou krize eurozóny, brexit, pandemie koronaviru a ruská invaze na Ukrajinu. Tentokrát ale 27 lídrů EU projednávalo útok ze strany Ameriky. Transatlantická aliance se zásadně proměnila z pevného základu mezinárodního práva a pořádku v mnohem volnější uspořádání, v němž si žádná ze stran nemůže být druhou jistá, píše web Politico.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Tajná zbraň USA? Nasadili jsme discombobulator, odhalil Trump. Pomíchal to, tvrdí úředník
„Důvěra byla vždy základem našich vztahů se Spojenými státy. Respektovali jsme americké vedení. Ale to, co dnes v naší politice potřebujeme, je důvěra mezi všemi partnery, nikoli dominance a už vůbec ne nátlak. To v našem světě nefunguje,“ řekl polský premiér Donald Tusk při příjezdu na summit v Bruselu ve čtvrtek večer.
Čtěte také
Impulsem k rozpadu transatlantických vztahů bylo sobotní oznámení amerického prezidenta, že na osm evropských zemí uvalí cla ve výši 10 procent za to, že se postavily proti jeho požadavku na anexi Grónska. To byl ale jen začátek. Trump poté odmítl plán Velké Británie dát Čagoské ostrovy Mauriciu; pohrozil Francii cly na šampaňské poté, co Macron odmítl jeho iniciativu Rady míru; pokáral norského premiéra kvůli Nobelově ceně míru; a následně upustil od svých hrozeb, že Grónsko obsadí vojenskou silou a že uvalí cla na země, které se mu postaví.
Mnozí pozorovatelé z řad úředníků EU v něm viděli velmi divokého a nepředvídatelného vůdce, který nedokázal dodržet své vlastní slovo. To, co politiky ale šokovalo nejvíc, bylo, že Trump na sociálních sítích zveřejnil soukromé zprávy od jiných světových lídrů. „Únik soukromých zpráv je nepřijatelný – prostě se to nedělá. Po tomhle mu nikdo nemůže věřit. Tohle je zásadní prostředek komunikace, protože je rychlý a přímý. Teď bude všechno procházet vrstvami byrokracie,“ řekl jeden z vysokých diplomatů pod podmínkou anonymity. Evropští lídři nyní podle webu Politico dokonce zřídili vlastní soukromou skupinovou konverzaci, aby diskutovali o tom, jak reagovat, když Trump udělá něco provokativního.
Hrozí konec NATO?
Diplomaté a úředníci se nyní obávají, že narušení důvěry mezi evropskými lídry a Trumpem může mít závažné důsledky, mimo jiné i pro NATO. V rámci vojenské aliance si totiž země slibují, že si pomohou, když je někdo napadne. Dánská premiérka Mette Frederiksenová proto varovala, že pokud Trump napadne suverénní dánské území Grónsko, bude to znamenat konec NATO. „Skutečnost, že s tímto krokem pohrozil, již alianci dostala na jednotku intenzivní péče,“ uvedl další diplomat.
Evropští lídři mají teď dva hlavní úkoly: nejdřív zajistit mír na Ukrajině a vyřešit napětí kolem Grónska, a potom připravit plán, jak se vyrovnat s novou situací ve světě. Důvěra je u obou úkolů klíčová.
Čtěte také
Pokud jde o Ukrajinu, evropští lídři jako Macron, německý Friedrich Merz a britský Keir Starmer se dlouho snažili přesvědčit Trumpa a jeho administrativu, že poskytnutí americké vojenské podpory Kyjevu jako základ bezpečnostních záruk je jediným způsobem, jak odradit ruského prezidenta Vladimira Putina od dalších útoků. Vzhledem k tomu, jak nespolehlivým spojencem Trump byl, si úředníci nyní kladou otázku, jakou hodnotu tyto záruky mají. Proč by Rusko mělo brát slovo Ameriky vážně?
Rozruch vyvolalo i Světové ekonomické fórum v Davosu. Premiér Kanady Mark Carney přednesl šokující projev. „Budu hovořit o rozpadu světového řádu, konci hezkého příběhu a začátku brutální reality, ve které geopolitika mezi velmocemi nepodléhá žádným omezením. Řád založený na pravidlech mizí a nahradí ho svět rivality velmocí, ve kterém silní dělají, co chtějí, a slabí trpí,“ řekl.
Evropská obrana pod tlakem
Podle jednoho z diplomatů je na předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové a jejím týmu, aby vymysleli způsoby, jak posunout Evropu k větší soběstačnosti. To by se mělo týkat dodavatelských řetězců a energetické bezpečnosti, kde se EU nyní stala závislou na dovozu amerického plynu.
Nejnaléhavějším úkolem je podle něj přehodnocení budoucnosti evropské obrany, která nebude závislá na NATO. Již nyní se objevuje mnoho nápadů, mezi které patří Evropská bezpečnostní rada, jejíž členem by bylo i jaderně vyzbrojené Spojené království. Bude zapotřebí vytvořit dronový průmysl a posílit protivzdušnou obranu. Evropská komise navrhla také zavedení stálé armády EU o síle 100 tisíc vojáků.
Čtěte také
Někteří úředníci se ale obávají, že poté, co Trump ustoupil a řešení grónské krize je nyní zjevně mnohem blíž, ztratí lídři EU pocit, že je změna nutná. Vnitropolitické otázky budou národním vládám navíc ztěžovat financování společných obranných projektů EU. Kvůli rostoucímu krajně pravicovému populismu ve významných ekonomikách jako Francie, Spojené království a Německo, je pro tamní politiky jako Macron, Starmer a Merz těžší než kdykoliv dřív prosazovat větší evropskou spolupráci.
A i když má NATO problémy, bude těžké přesvědčit lidi o potřebě evropské armády. Ačkoli si lídři uvědomují, že již nemohou důvěřovat Trumpově Americe, pokud jde o bezpečnost Evropy, mnozí z nich nemají důvěru svých vlastních voličů.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Princ Harry se pustil do Trumpa za výroky o Afghánistánu. Prezident pak Brity pochválil
vaclav.cerny@iprima.cz
