EXKLUZIVNĚ: Obří úplatky a muži jako žárovky ve dne. Uprchlice vypráví o životě a úniku z KLDR
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Z „ráje“ do ledové vody: Dramatický útěk z KLDR.
Úplatky za svobodu: Cena za útěk raketově roste.
„Muž je obloha, žena je země“, říká uprchlice o životě v KLDR.
Hovory s bratrem bývají krátké kvůli sledování.
Severokorejka Čcho musela při útěku z nejtvrdší totality světa zaplatit obří úplatky i přeplavat ledovou řeku, u čehož se málem utopila. O tom, čemu všemu při útěku čelila, se rozvyprávěla pro CNN Prima NEWS, přičemž nezapomněla popsat běžný život v KLDR.
V Severní Koreji, konkrétně v její severní části u hranic s Čínou, strávila Čcho, jak se žena představila, většinu svého dosavadního života. Pracovala zde jako stevardka ve vlaku. Vysvětlila, že soupravy v KLDR jezdí rychlostí maximálně 30 km/hod a pokud vypadne elektřina, tak se zastaví i ony. „A to se stává často,“ dodává dnes už s úsměvem uprchlice.
ČTĚTE TAKÉ: Rusko nechystá útok na NATO. Reaguje ale na zbrojení Evropy, varuje estonská rozvědka
Až do skončení střední školy měla za to, že KLDR je „nejlepší zemí na světě“, ostatně, jak byla naučena ze státem řízené a striktní propagandy.
Čtěte také
Pochybovat o tom začala v první části 90. let, kdy se napřed rozpadl Sovětský svaz a posléze v roce 1994 zemřel zakladatel KLDR i její diktátor v jedné osobě Kim Ir-sen, přičemž na několik let vypukl hladomor. „Všechno se zhoršilo. Nebyly dodávky ani jídlo. Miliony lidí zemřely a další utekly do Číny. Říkala jsem si: ‚Když je naše země takový ráj, proč tu lidé umírají?’“
Kromě toho měla ještě další a na první pohled kurióznější důvod k útěku. Díky pašování se do totalitního režimu dostaly i nahrávky K-popu. Oblíbená jihokorejská hudba se Čcho velmi zalíbila a potvrdila jí domněnku, že za hranicemi samozvaného „ráje v KLDR“ mohou lidé žít šťastně.
Neuvěřitelně rostoucí úplatky
S plánem utéct ze Severní Koreje zprvu přišla matka Čcho. Jedna z jejích sester byla odmítnuta rodinou svého nastávajícího manžela a sňatek tak byl zrušen kvůli jejímu „špatnému rodinnému statusu“. Právě matka a dvě sestry Čcho se do Jižní Koreje dokázaly dostat ještě před ní. Až pak přišel její čas.
Její plán byl jednoduchý – na severu uplatit vojáka hlídajícího hranice s Čínou, který by ji pustil k řece rozdělující obě země. K útěku se odhodlala v zimě, kdy řeku pokryl led, který by usnadnil její přechod. Přišla však nečekaná situace – řeka byla zamrzlá jen zčásti. Podstatnou porci útěku do Číny tak musela plavat v ledové vodě. „Když jsem lezla z vody na led, pořád jsem padala. Málem jsem se utopila,“ vypráví Čcho pro redakci CNN Prima NEWS.
Úplatek pro severokorejského vojáka, u kterého neměla žádnou jistotu, že ji neprozradí svým velícím důstojníkům, podle jejích slov činil v přepočtu tři tisíce amerických dolarů (dnes zhruba 60 tisíc Kč), což je mnohonásobně více, než si Severokorejec za rok vydělá.
Jihokorejský průvodce Han, který působí na Korejské demilitarizované zóně, pro CNN Prima NEWS řekl, že dnes je cena úplatků ještě podstatně vyšší – okolo 85 tisíc amerických dolarů (přes 1,73 milionu Kč; více než 76 milionů severokorejských wonů). Bez pomoci zvenčí, nebo pokud nejde o vysoce postaveného pohlavára v KLDR, je tak únik jen velmi těžko proveditelný.
Tříminutové hovory s bratrem
Nakonec se Čcho povedlo dostat do Číny, kde se dostala k lidem, které jí na pomoc najala její rodina. Do Jižní Koreje se za nimi dostala ještě přes Myanmar a Thajsko. O útěk se pokoušel i její bratr, ale neuspěl. V Číně jej zadrželi a vrátili zpět do jeho domoviny, kde byl mučen a vězněn. V zemi zůstal dodnes.
Čtěte také
Čcho s ním udržuje kontakt pomocí zprostředkovatelů. Velkou roli zde hrají, jak jinak, opět úplatky. Tito lidé jí zařizují pravidelné hovory s bratrem, ale „každé tři minuty musí zavěsit“, aby se vyhnuli vysledování hovoru. Jindy si nahrávají videovzkazy, které ale neposílají napřímo, nýbrž si je předávají na flash discích. Zprostředkovatelé, přes které mu posílá peníze, si mají brát až 50 procent ze zaslané částky.
„Muž je obloha, žena je země“
Uprchlice rovněž popisuje i život uvnitř nejhorší totality světa. Kromě všudypřítomné hrozby smrti, šílených pravidel na uctívání rodiny Kimů či nedostatku potravin se místní obyvatelé potýkají i se životem takřka bez elektřiny. „Obyvatelé Pchjongjangu (hlavního města KLDR; pozn. red.) mají elektřinu asi sedm hodin denně. Jinde v zemi tak dva až tři hodiny, někde dokonce vůbec,“ popisuje pro CNN Prima NEWS Čcho s tím, že neomezenou elektřinu mohou využívat jen opravdu privilegované rodiny. Vzhledem k izolovanosti režimu lze její tvrzení jen těžko ověřit.
Obyvatelé hlavního města jsou vnímáni jako privilegovaní a dokonce mají speciální průkazy. Severokorejci ve své zemi fungují v podstatě jako středověcí nevolníci, protože nemohou běžně cestovat z jednoho regionu do druhého, natož pak do hlavního města. „Většina Severokorejců Pchjongjang ani nikdy neviděla,“ dodává žena. Většina domácností v KLDR podle jejích slov nemá ani v zimě vytápění, ale režim místo toho věnuje prostředky jinam. Například na rušičky na hranicích, aby obyvatelstvo nemohlo chytat jihokorejské vysílání.
Ve vyprávění nechává nahlédnout i pod pokličku rozdělení rolí mezi mužem a ženou v KLDR. „Muž je obloha, žena je země. Zhruba tak to máme s právy,“ vysvětluje smutně Čcho. Reálně jsou ale ženy podstatně důležitější a dokonce i více vydělávají. „Muži musí podle pravidel všichni pracovat, ale nedostávají příliš dobře zaplaceno. Jsou jako žárovky na denním světle – k ničemu,“ směje se Čcho s tím, že i ona sama coby stevardka v pomalém vlaku měla lepší plat než většina mužů. „Jak muži musí pracovat, tak nemají čas ani myslet na útěk,“ zakončuje uprchlice z KLDR.
PODÍVEJTE SE: Kreml i Kazachstán mají kompro na Trumpa. Včetně intimního videa, tvrdí exšéf špionů
Věnuje se převážně zahraniční politické scéně, konkrétně USA a válce na Ukrajině. Nenechává ho chladným ani domácí politika, akcentuje témata spojená s naším resortem zahraničí. Tomáš vystudoval Mediální studia na Metropolitní univerzitě. Téměř čtyři roky působil v redakci Echo24.cz a následně nastoupil na pozici redaktora na CNN Prima NEWS. (Tomas.Kacmar@iprima.cz)
