Válka Ruska a NATO je podle Řehky reálná varianta
České republice konflikt bezprostředně nehrozí, armáda se ale musí připravovat na všechny varianty, i ty málo pravděpodobné, řekl v úterý premiér Petr Fiala (ODS). Během návštěvy Brna tím reagoval na pondělní vyjádření náčelníka generálního štábu Karla Řehky, jenž prohlásil, že válka mezi Ruskem a Severoatlantickou aliancí je možná. V takovém případě by dle něj Česko bylo od první chvíle jejím účastníkem.
Rusko je dnes na trajektorii konfliktu s aliancí, míní náčelník generálního štábu. Fiala ale novinářům řekl, že je nutné chápat kontext, ve kterém byla tato slova řečena, a to, kým byla vyslovena.
ČTĚTE TAKÉ: Řehka: Válka Ruska s NATO je možná, Česko by bylo od první chvíle aktivním účastníkem
Premiér v Brně jednal s předsedkyní litevské vlády Ingrid Šimonytéovou o situaci v Bělorusku, ochraně východního křídla NATO i o tom, jak na evropské úrovni nadále pomáhat Ukrajině. Na červencovém summitu NATO v Litvě budou obě země hovořit stejným hlasem, řekl po setkání novinářům. Obě země patří k nejvýraznějším podporovatelům Ukrajiny v jejím boji proti útoku Ruska.
„Bavili jsme se o geopolitických strategických otázkách, samozřejmě io situaci v Bělorusku, která vůbec není jednoduchá. Litva je navíc velmi blízko ruské agresi na Ukrajině, takže konflikt vnímá velmi citlivě. Myslím, že je dobře, že můžeme slyšet i jejich zkušenost. Na nadcházejícím summitu NATO ve Vilniusu bude Litva a Česko hovořit stejným hlasem,“ uvedl předseda české vlády.
Konání summitu právě tam Fiala vnímá jako důležitý signál, že si NATO uvědomuje hrozbu, kterou rusko-ukrajinský konflikt pro Severoatlantickou alianci představuje. „Je to signál, že aliance je připravena posilovat východní křídlo a dělat vše pro bezpečnost každého členského státu,“ řekl.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj před dvěma týdny uvedl, že Severoatlantická aliance by na svém červencovém setkání měla přijmout „pozitivní politické rozhodnutí“ stran členství Ukrajiny v NATO. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg tehdy konstatoval, že očekává, že se spojenci na tomto nadcházejícím summitu dohodnou na víceletém programu, který by měl Ukrajině pomoci přiblížit se vojenským standardům aliance.
Tématem úterního Fialova jednání s litevskou premiérkou byly také vzájemné vztahy obou zemí v ekonomické oblasti. „Pro české firmy se rozvíjí v Litvě řada zajímavých příležitostí. Konkrétněji mohu zmínit třeba dodávku desítek trolejbusů do Vilniusu. Chceme tedy rozvíjet to, v čem jsme silní, a to je automobilový průmysl a průmysl zaměřený na dopravu,“ uvedl. Na 91 trolejbusů za 1,3 miliardy korun dodá do Litvy v letech 2024 až 2025 plzeňská Škoda Group. Fiala s Šimonytéovou rozebírali také možnost spolupráce v obranném průmyslu, což je další oblast důležitá pro české firmy, které v ní jsou celosvětově úspěšné.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Ukrajina je připravena zaútočit.
