Ruskem rozpoutaná válka proti Ukrajině solidně zamíchala politickými kartami v zemi Vladimira Putina. Subtilní prodemokratická opozice mávající bílými balónky a poslouchající „západní vysílačky“ se z Ruska vytratila jako organizovaná skupina a její vůdci byli nuceni emigrovat nebo sedí za mřížemi. Na uvolněné místo vtrhl plešatý muž s neurvalým chováním a desítkami tisíc ozbrojenců pod palcem. Sotva však Jevgenije Prigožina čeká osud Alexeje Navalného. Kreml kritika svého systému potřebuje.
Být kritikem ruských potentátů a zůstat na svobodě si člověk musí zasloužit. Přinejmenším musí ve prospěch Kremlu prolévat krev. Připomíná to středověké pořádky, ale tak to v dnešním Rusku chodí. A zároveň je asi to nejprostší vysvětlení, proč Jevgenij Progožin muže pravidelně natáčet videa a dávat prohlášení, v nichž kritiku Putinových úředníků a generálů prokládá peprnými výrazy.
Jevgenij Prigožin, šéf žoldnéřské organizace Vagnerova skupina, má vztek na ruskou armádu. Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Šéf Vagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin Zdroj: AP
Šéf Vagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin Zdroj: AP
Jevgenij Prigožin Zdroj: Profimedia.cz
Šéf Vagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin Zdroj: AP
Šéf ruské žoldnéřské Vagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin ohlásil dobytí Bachmutu. (20. května 2023) Zdroj: Profimedia.cz
Šéf Vagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin v poslední době čím dál více kritizuje ruskou armádu a vlastní ministerstvo obrany. Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Jevgenij Prigožin mluví k odsouzeným, kteří bojovali na Ukrajině. Zdroj: Profimedia.cz
Jevgenij Prigožin Zdroj: Profimedia.cz
Jevgenij Prigožin Zdroj: Profimedia.cz
Jevgenij Prigožin na hřbitově padlých bojovníků Vagnerovy skupiny v Rusku Zdroj: Profimedia.cz
Jevgenij Prigožin Zdroj: Profimedia.cz
Jevgenij Prigožin s vlajkou, kterou měli podle svého tvrzení vagnerovci umístit na správní budovu v Bachmutu (3. 4. 2023). Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
Vladimir Putin a Jevgenij Prigozin Zdroj: profimedia.cz / ČTK
Vladimir Putin (vpravo) a Jevgenij Prigožin Zdroj: AP
Vladimir Putin (vpravo) a Jevgenij Prigožin Zdroj: AP
Jevgenij Prigožin, šéf žoldnéřské organizace Vagnerova skupina, má vztek na ruskou armádu. Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Šéf ruské žoldnéřské Vagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin ohlásil dobytí Bachmutu. (20. května 2023) Zdroj: Profimedia.cz
Šéf Vagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin v poslední době čím dál více kritizuje ruskou armádu a vlastní ministerstvo obrany. Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
To potvrzuje i v rozhovoru pro CNN Prima NEWS Alexandr Kazakov, poradce prvního šéfa Doněcké lidové republiky Alexandra Zacharčenka a člen prezidia Ústřední rady prokremelské partaje Spravedlivé Rusko.
ČTĚTE TAKÉ: Prigožin je v pasti, říká bývalý agent KGB. Šéf vagnerovců má podle něj jen dvě možnosti
„Vagnerovci skutečně výborně bojují. Na bojišti si vybojovali právo mít vlastní názor, a dokonce ho veřejně prezentovat. To umožňuje Prigožinovi veřejně vyjadřovat své názory, a to i na zvláštní vojenské operaci. Říkat věci velmi tvrdě a bez obalu,“ vysvětluje muž, který má blízko k východoukrajinským rebelům.
Kazakov tvrdí, že osobně se mu nelíbí vulgární forma, jakou se Prigožin prezentuje. Jak ale dodává, pán obávaných žoldáků není voják, ale spíš marketér a expert na mediální kampaně, včetně dezinformačních. „Proto se dá říct, že svou profesi zvládá bravurně. Ví o něm Rusko i celý svět,“ dodává.
Perlík, hromady mrtvol, vulgarity. To je skutečně neobvykle drsný způsob komunikace. Avšak efektivní. Před válkou Prigožin existoval kdesi ve stínu, stejně jako jeho Vagnerova skupina. Uběhlo pouhých 15 měsíců a billboardy verbující do Prigožinovy žoldácké armády visí podél Moskevského dálničního okruhu, ruskou metropoli doslova obklíčily.
Reklamní billboard vagnerovců v Rusku Zdroj: Profimedia.cz
Prigožin a jeho aktivity mají plnou legitimitu. Citují ho média – ruská, ale mnohem víc ta zahraniční. Prigožinovi lidé bojují nejen na ukrajinské frontě, přičemž jeho stoupenci tvrdí, že mají lepší výsledky než pravidelná armáda, ale podílejí se i na výcviku příslušníků územní obrany v regionech sousedících s Ukrajinou.
Prigožin si rovněž buduje vztahy s některými gubernátory a chce zasahovat do regionální, ale i té nejvyšší politiky. Zatím opatrně, Kreml zřejmě jeho politické aktivity neschvaluje. Je proto zbytečné uvažovat, jestli pán vagnerovců bude v příštím roce kandidovat na prezidenta — nebude. Bude ale klíčové, komu vyjádří podporu. Bude agitovat za Putina, který volby vyhrát musí, nebo bude mlčet?
Stejně zajímavé bude sledovat, jestli Prigožin nominuje své lidi nebo podpoří konkrétní kandidáty do regionálních zastupitelstev, volby proběhnou letos v září. Mohl by to být první indikátor politické síly pána žoldáků.
Přestože se Prigožin těší podpoře ruského režimu — dokazuje to nejen tolerovaní tvrdé kritiky, ale i schválením benefitů pro vagnerovce a omilostnění vězňů žoldáků — tato vstřícnost má své meze.
Prigožin nejenže není zván na hlavní ruské kremelské televizní kanály, jeho jméno se ve vysílání může zmiňovat pouze ve zvláštních případech. Rusové sledující pouze televizi tak neví o Prigožinově konfliktu s vedením ruských ozbrojených sil, ale ani to, že se vagnerovci stáhli z pozic v Bachmutu.
Dochází až k paradoxním situacím. Nedávno byl proruský publicista a někdejší aktivní zastánce donbaského separatismu Konstantin Dolgov vyhozen z internetové show Telega Online, protože natočil a zveřejnil rozhovor s Prigožinem. Alespoň to tak sám tvrdí.
Vagnerova skupina číslo 2
Pozoruhodné je, že ačkoliv se Prigožin těší popularitě určité části ruské společnosti, především té z depresivnějších koutů země, jeho jméno se neobjevuje v sociologických průzkumech. Spekuluje se, že se sociologické agentury na Prigožina nesmí respondentů ptát.
Stažení vagnerovců z Bachmutu a pozastavení Prigožinových válečných aktivit je pouhé intermezzo. Prigožin se nevytratí z veřejného prostoru. V pátek 26. května oznámil nový projekt, který se nazývá Vagnerova skupina – druhá fronta (v originále ČVK Vagner. Vtoroj front).
Hasiči v Charkově bojují s mohutným požárem po ruském útoku Zdroj: AP
Ukrajinský důstojník z 56. samostatné motorizované pěší brigády pálí z raketometu na nákladním vozidle směrem k ruským pozicím na frontové linii u Bachmutu v Doněcké oblasti na Ukrajině v úterý 5. března 2024. Zdroj: AP
Nadia se svými třemi dětmi se v Kyjevě loučí s manželem Volodymyrem Golubnyčem. Ukrajinský nadporučík 72. mechanizované brigádybyl zabit během bojů s ruskými silami v obci Vodjane nedaleko Avdijivky 19. února. Zdroj: AP
Na snímku pořízeném ukrajinskou záchrannou službou prohledávají záchranáři trosky po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024. Zemřelo při něm nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno, uvedli místní představitelé. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 71. brigády Jaeger pálí z houfnice M101 na ruské pozice na frontové linii u Avdijivky v Doněcké oblasti na Ukrajině v pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Ruka oběti leží v kaluži krve po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024, při kterém zahynulo nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno. První raketa zasáhla domy, a když na místo dorazily záchranné týmy, dopadla druhá raketa, uvedly úřady. Zdroj: AP
Dým a oheň stoupají nad vodní elektrárnou Dnipro po ruských útocích, pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Na snímku pořízeném ukrajinskou záchrannou službou sedí šokovaný záchranář po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024. Zemřelo při něm nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno, uvedli místní představitelé. Zdroj: AP
Zdravotník utěšuje ženu na místě ruského leteckého útoku v Záporoží na Ukrajině v pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 28. samostatné mechanizované brigády pálí ze 122mm minometu na ruské pozice na frontové linii u Bachmutu v Doněcké oblasti na Ukrajině v neděli 3. března 2024. Zdroj: AP
Členové rodiny Vitalije Alimova truchlí nad jeho tělem během pohřbu v ukrajinském Bilhorodu-Dnistrovském v pondělí 18. března 2024. Alimov. Hasič, byl zabit při ruském útoku na Oděsu v pátek 15. března. Zdroj: AP
Ukrajinští vojenští experti sbírají zbytky rakety u zničené budovy v Kyjevě, Ukrajina, pondělí 25. března 2024. Zdroj: AP
Muž projíždí na kole kolem elektrárny po ruském útoku v Charkově na Ukrajině, pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Poškozené auto na místě ruského útoku v ukrajinském Charkově, středa 20. března 2024. Zdroj: AP
Hasiči pracují poblíž kráteru vzniklém po ruském útoku v Kyjevě, Ukrajina, čtvrtek 21. března 2024. Zdroj: AP
Tank ukrajinské 17. tankové brigády pálí na ruské pozice v Časiv Jaru, dějišti prudkých bojů mezi ukrajinskými a ruskými jednotkami v Doněcké oblasti, čtvrtek 29. února 2024. Zdroj: AP
Ukrajinský voják kontroluje škody na budově v Kyjevě po ruském leteckém útoku, Ukrajina, pondělí 25. března 2024. Zdroj: AP
Zraněný ukrajinský voják Oleksandr leží na lůžku ve zdravotnickém autobusu dobrovolnického praporu „Hospitallers“ během evakuace do bezpečné oblasti v Doněcké oblasti na Ukrajině ve středu 28. února 2024. Zdroj: AP
ukrajinští vojáci nesou národní vlajky a vlajky 3. útočné brigády během pohřebního obřadu 27letého Jehora Vološina, známého také pod volacím znakem „Kobzar“, v Pavlohradu v Dněpropetrovské oblasti. Seržant Vološin z 3. útočné brigády byl zabit v bojích u Avdijivky 21. února 2024. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 3. útočné brigády se dívají přes brýle nočního vidění (NVG) během noční mise na frontové linii u Avdijivky v Doněcké oblasti na Ukrajině, středa 20. března 2024. Vojáci 3. útočné brigády pokračují v udržování obranných linií v Doněcké oblasti poté, co ukrajinská armáda v únoru 2024 opustila Avdijivku. Zdroj: AP
Příbuzný v Kyjevě truchlí nad rakví s ostatky 28letého Nodara Nasirova, dobrovolníka gruzínské legie, který byl zabit v boji proti ruským jednotkám. Gruzínská legie je vojenská jednotka tvořená převážně etnickými gruzínskými dobrovolníky. Zdroj: AP
Ukrajinský důstojník z 56. samostatné motorizované pěší brigády pálí z raketometu na nákladním vozidle směrem k ruským pozicím na frontové linii u Bachmutu v Doněcké oblasti na Ukrajině v úterý 5. března 2024. Zdroj: AP
Nadia se svými třemi dětmi se v Kyjevě loučí s manželem Volodymyrem Golubnyčem. Ukrajinský nadporučík 72. mechanizované brigádybyl zabit během bojů s ruskými silami v obci Vodjane nedaleko Avdijivky 19. února. Zdroj: AP
Na snímku pořízeném ukrajinskou záchrannou službou prohledávají záchranáři trosky po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024. Zemřelo při něm nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno, uvedli místní představitelé. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 71. brigády Jaeger pálí z houfnice M101 na ruské pozice na frontové linii u Avdijivky v Doněcké oblasti na Ukrajině v pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Ruka oběti leží v kaluži krve po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024, při kterém zahynulo nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno. První raketa zasáhla domy, a když na místo dorazily záchranné týmy, dopadla druhá raketa, uvedly úřady. Zdroj: AP
Dým a oheň stoupají nad vodní elektrárnou Dnipro po ruských útocích, pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Na snímku pořízeném ukrajinskou záchrannou službou sedí šokovaný záchranář po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024. Zemřelo při něm nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno, uvedli místní představitelé. Zdroj: AP
Zdravotník utěšuje ženu na místě ruského leteckého útoku v Záporoží na Ukrajině v pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 28. samostatné mechanizované brigády pálí ze 122mm minometu na ruské pozice na frontové linii u Bachmutu v Doněcké oblasti na Ukrajině v neděli 3. března 2024. Zdroj: AP
Členové rodiny Vitalije Alimova truchlí nad jeho tělem během pohřbu v ukrajinském Bilhorodu-Dnistrovském v pondělí 18. března 2024. Alimov. Hasič, byl zabit při ruském útoku na Oděsu v pátek 15. března. Zdroj: AP
Ukrajinští vojenští experti sbírají zbytky rakety u zničené budovy v Kyjevě, Ukrajina, pondělí 25. března 2024. Zdroj: AP
Muž projíždí na kole kolem elektrárny po ruském útoku v Charkově na Ukrajině, pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Hasiči pracují poblíž kráteru vzniklém po ruském útoku v Kyjevě, Ukrajina, čtvrtek 21. března 2024. Zdroj: AP
Tank ukrajinské 17. tankové brigády pálí na ruské pozice v Časiv Jaru, dějišti prudkých bojů mezi ukrajinskými a ruskými jednotkami v Doněcké oblasti, čtvrtek 29. února 2024. Zdroj: AP
Ukrajinský voják kontroluje škody na budově v Kyjevě po ruském leteckém útoku, Ukrajina, pondělí 25. března 2024. Zdroj: AP
Zraněný ukrajinský voják Oleksandr leží na lůžku ve zdravotnickém autobusu dobrovolnického praporu „Hospitallers“ během evakuace do bezpečné oblasti v Doněcké oblasti na Ukrajině ve středu 28. února 2024. Zdroj: AP
ukrajinští vojáci nesou národní vlajky a vlajky 3. útočné brigády během pohřebního obřadu 27letého Jehora Vološina, známého také pod volacím znakem „Kobzar“, v Pavlohradu v Dněpropetrovské oblasti. Seržant Vološin z 3. útočné brigády byl zabit v bojích u Avdijivky 21. února 2024. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 3. útočné brigády se dívají přes brýle nočního vidění (NVG) během noční mise na frontové linii u Avdijivky v Doněcké oblasti na Ukrajině, středa 20. března 2024. Vojáci 3. útočné brigády pokračují v udržování obranných linií v Doněcké oblasti poté, co ukrajinská armáda v únoru 2024 opustila Avdijivku. Zdroj: AP
„Naše vlast potřebuje ochranu i před těmi, kteří se snaží oblbnout obyvatele a tvrdit jim, že všechno je ideální. Tím pomáhají nepříteli nás, bezstarostné a zpohodlnělé, porazit. A my s tím budeme bojovat,“ popsal svůj projekt Prigožin.
Brzy bude Prigožina opět všude plno.
K tématu