Ukrajinska popisuje mučení a zajetí
Dostávala elektrické šoky – žena z Ukrajiny popsala peklo, které musela prožít v ruském zajetí. Okupanti ji v něm drželi přes půl roku. Zpět do vlasti se vrátila až díky výměně vězňů.
Když se štáb CNN poprvé setkal s Katerinou, zoufale hledala svou dceru Viktorii. Mladou učitelku matematiky unesli 25. března z jejího domova ruští vojáci. Zřejmě proto, že v jejím telefonu našli zprávy, kde informovala o pohybu okupantů v oblasti. Převezli ji do zadržovacího centra v Rusku.
Viktorie byla minulý měsíc jednou ze dvou civilistek, které byly vráceny na Ukrajinu v rámci výměny vězňů. „Je po všem. Neplač. Jsi doma,“ utěšuje ji druhá propuštěná žena. „Zavolala mi, když poprvé přešla na ukrajinské území. Plakala jsem a křičela, že to slyšelo celé okolí,“ říká vedle toho Katerina Andryusha, matka ženy vězněné v Rusku.
Dívku hledali všude možně Zdroj: CNN Prima NEWS
Katerina Andryusha, matka ženy vězněné v Rusku Zdroj: CNN
Viktorie byla minulý měsíc jednou ze dvou civilistek, které byly vráceny na Ukrajinu v rámci výměny vězňů. Zdroj: CNN
Viktoria (vlevo) se svou matkou Zdroj: CNN
Viktoria Andryusha unesená žena Zdroj: CNN
Dívku hledali všude možně Zdroj: CNN Prima NEWS
Katerina Andryusha, matka ženy vězněné v Rusku Zdroj: CNN
Viktorie byla minulý měsíc jednou ze dvou civilistek, které byly vráceny na Ukrajinu v rámci výměny vězňů. Zdroj: CNN
Viktoria (vlevo) se svou matkou Zdroj: CNN
Viktoria Andryusha unesená žena Zdroj: CNN
Jejich rodinný dům je nyní místem oslav. Viktorie se snaží nezabývat tím, čím si prošla. Na začátku se jí prý dostávalo velmi špatného zacházení. „Různé druhy výhrůžek, co mi mohou udělat a jak to udělají. Bylo to i fyzické týrání. Ale před mámou to neřeknu. Ta to nemusí vědět.“
Venku a daleko od své matky pak vypráví Victoria štábu CNN o svém zadržení více: „Dostávala jsem elektrické šoky. Používali hole a ruce a nohy. Opravdu to bylo fyzické týrání. Mlátili mě. Psychicky jsem se na tuto možnost připravila. A věděl jsem, že se to může stát kdykoli. Asi jsem měla štěstí, že se mi to stalo jen jednou.“
Mezinárodní právo přitom jasně říká, že by se to nemělo stávat vůbec. Podle Ženevské úmluvy se s civilisty má zacházet jako s chráněnými osobami a akt jejich násilného přemístění do jiné země je válečným zločinem. Nyní už se však Katerina soustředí na radost ze shledání se svou dcerou. Pro mnoho dalších lidí však noční můra pokračuje.
