Hořící Austrálie jako lidsko-zvířecí katastrofa, která nekončí

„Jednu z postižených oblastí prochází několik veterinářů. Dva ošetřují přeživší zvířata, mezi kterými jsou i psi a kočky. Další dva provádějí eutanázie v případech, kdy už jiná možnost není,“ popisuje novinářka Naďa Uváčiková, která v Austrálii několik let žije. Zvířata jsou často vážně popálená zvenku i zevnitř, žár z ohňů je obrovský. „V tu chvíli je to to nejlepší, co pro ně mohou udělat.“

Požáry zasáhly i Klokaní ostrov. Ráj koal, klokánků, klokanů, ale i ptakopysků a tučňáků se více než z jedné třetiny proměnil ve spáleniště. Právě koaly doplácí na požáry nejvíce. Už v listopadu shořely tisíce hektarů jejich stěžejního habitatu v Novém Jižním Walesu. Šlo o místo, kde se nacházely koaly s rozmanitou genetickou výbavou. To z nich činilo velice vzácnou populaci. Těmto zvířatům velí instinkt při požáru zůstat na stromě, což se jim ve většině případů stane osudným.

Organizace na ochranu zvířat prosí obyvatele, kteří během požárů nepřišli o střechu nad hlavou, o poskytnutí místa pro zachráněné živočichy. Naléhavě potřebují také léky, potravu a doplňky pro volně žijící živočichy, jako je klokaní, vombatí a koalí mléko nebo proteiny pro netopýry.  V některých případech mají lidé možnost adoptovat popálené koaly na dálku a přispět tak na jejich rekonvalescenci. Dobrovolníci často pomáhají v místech, kde jim samotným hrozí nebezpečí, řada z nich byla evakuována. Sama zvířata pak vyhledávají tamější obyvatele, kteří jim poskytují vodu.

Poslední tři dny pomohlo rozpálené zemi chladnější počasí. „Dnes je v Melbourne sedmnáct stupňů. Ale už v pátek mají teploty opět přesáhnout třicítku. Nicméně příznivou změnu počasí využili hasiči k tomu, že kontrolované vypalují místa, která by v následujících horkých dnech představovala největší rizika,“ popisuje Naďa Uváčiková. Podle ní je největším nepřítelem nejen hasičů silný vítr, kvůli kterému se oheň chová nepředvídatelně. „Vláda varovala místní před dalšími kritickými dny, kterými mají být čtvrtek a pátek. Lidé mají shromáždit dokumenty a cennosti, kdyby byla nutná rychlá evakuace.“

„Dívali se, jak jim hoří domy“

Uváčikové se podařilo spojit s kamarádkou, která se teprve před několika dny dostala z jedné z nejvíce zasažených oblastí na hranicích Victorie a Nového Jižního Walesu do bezpečí. Samotná cesta do Melbourne znamenala rizika, protože hlavní cesty jsou zavřené. Na místě, kde strávila dětství, však stále zůstává její babička. Jejímu domu se plameny zatím vyhnuly, ostatní však takové štěstí neměli.

„Místo, kde vyrůstala, lehlo popelem. Dva tisíce lidí uteklo na pláž, odkud se dívali na jejich hořící domy. Na sobě museli mít mokré deky, protože žár z ohňů byl obrovský. Bude to pro lidi velmi traumatizující a budou se z toho vzpamatovávat roky. Doslova mi říkala – držela jsem sestru za ruku, stály jsme po kotníky ve vodě a já nevěděla, kam máme utéct.“

Teprve devatenáctiletá dívka teď bere silné prášky na spaní. „Dva týdny nemohla spát, protože ten strach, že se otočí vítr a požár zasáhne váš dům, je paralyzující.“ Podle Nadi Uváčikové bude náprava škod mnohem náročnější, než samotný boj s požáry, které však ještě nejsou u konce. Austrálii čekají dva měsíce léta. Během něj se v loňském roce vyšplhaly teploty i nad padesát stupňů.

Lidé zaznamenali i několik případů rabování, které se týká nejen opuštěných domů, ale také sídel zvířecích organizací. Zatím jde ale o menšinu. Australané se naopak spojují a navzájem si pomáhají. Kvůli velkému množství materiální pomoci, kterou lidé posílají, musela vláda dokonce vydat prohlášení, ve kterém prosí především o finanční pomoc. V současné chvíli totiž nejsou ani sklady, kam by se oblečení a hygienické potřeby umístily, ani ruce, které by je rozdělily potřebným.

Pokud chcete pomoci zvířatům nebo lidem v Austrálii, seznam prověřených organizací najdete ZDE.