
Ideální víkend na lyžování: Se sněhem je to ale na horách různé. Kde jsou nejlepší podmínky?
Víte, co dělat, když najdete ptáče? A proč nekrmit labutě a kachny pečivem? V druhém dílu seriálu ŽIVOT VE STÍNU ČLOVĚKA se dozvíte, jak vypadá ptáče, které potřebuje pomoc nebo co může krmení pečivem způsobit. Dotkneme se ale i problému, který trápí všechny záchranné stanice.
Bezbranná zvířecí mláďata v nás budí soucit a potřebu o ně pečovat. To je lidské. Řídit se však těmito pocity a nedbat na zdravý rozum či rady odborníků je nebezpečné – především pro zachraňovaná zvířata. Na úskalí bezhlavých záchran upozorňuje i ornitolog a publicista Tomáš Grim.
Pařez po nemocném stromu, kout zahrady s křovinami a kopřivami, kompost, jezírko s pozvolnými břehy a vzrostlá tráva s květinovými záhony – nějak takto by se dal popsat ráj pro hmyz, který může na své zahradě vytvořit každý. Ale proč bychom ho tam vlastně měli chtít?
Říkáte si, že dnes to bude rychlé a pes na vás počká v autě, než koupíte rohlíky k snídani? Pak byste měli vědět, že stačí pár minut a pes může zemřít následkem přehřátí. Přesněji stačí dvě až tři minuty. I když není venku horko k padnutí, v uzavřeném autě teplota rychle šplhá vzhůru. Jak jsme si sami vyzkoušeli, při venkovní teplotě okolo 20 °C a polojasné obloze je v uzavřeném autě po pouhých dvaceti minutách více než pětatřicet stupňů.
Hmyz je důležitou a nedílnou součástí přírody – včetně našich zahrad. Někdy však umí pěkně potrápit. A to jak nás, tak naše domácí zvířata. Proto je dobré vědět, jak správně postupovat v případě, že dojde k bodnutí hmyzem. Vždy totiž nemusí jít o pouhou banalitu.
Vyřídit potřebné dokumenty, letenky nebo dálniční známky, zabalit nejnutnější a vyrazit vstříc odpočinku a zážitkům – tak nějak by se dala popsat dovolená, na kterou se každý rok těší řada z nás. Co když ale ani na dovolené nedokážete přestat pracovat? A jak taková dovolená pak vypadá, když je vaší prací záchrana zvířat?
Ulice měst na jihu Španělska lemují stovky těl mláďat rorýsů, která se zoufale pokusila uniknout spalujícímu vedru nebo je již mrtvá vyhodili z hnízd rodiče. Tropické teploty v Cordobě a Seville dosahují až 40°C a hnízda vystavěná na budovách z betonu či kovu se stávají smrtící pastí.
Asi byste do slepice neřekli, že zvládne sčítání a odčítání a ke každému kuřeti přistupuje individuálně, že? Slepice je totiž dalším hanlivým označením hloupé ženy. To ale těmto ptákům křivdí. Krom uvedených faktů totiž dokážou navíc vnímat časová rozmezí, plánovat a předvídat události.
Ještě před studiem na vysoké škole se Tomáš Ouhel na svých cestách dostal do Indonésie a slíbil si, že se tam někdy vrátí. Teď už je to bezmála dvacet let, co pomáhá chránit indonéskou přírodu a šlape na paty pytlákům a pašerákům divokých zvířat.
Do Indonésie původně odcestoval kvůli ochraně drobného ptactva. Jak sám říká, motivací byla láska ke zvířatům a touha pomáhat někde, kde je to potřeba. Jeho cesta se však u malých opeřenců nezastavila. V indonéské divočině teď bojuje proti ilegálnímu obchodu se zvířaty a usilovně pracuje na ochraně kriticky ohrožených druhů.
Zjišťování informací, líčení pastí, stopování, plížení džunglí, odhalování pytláků i pašeráků – možná se budete divit, když zjistíte, že se nejedná o popis práce akčních hrdinů z filmů, ale dvou Čechů, kteří se rozhodli bojovat za životy ohrožených zvířat.