Jizvy, které zabíjejí: Projevy nemoci lidé přisuzují špatné kondici, včasná pomoc zachraňuje
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Screening rakoviny plic dokáže odhalit i další nemoci.
Plicní fibrózy mají specifické příznaky, lidé je však ignorují.
S plicní fibrózou v Česku žije 1300 lidí.
Výběr redakce
Když se člověk řízne, rána se obvykle zacelí a na místě zůstane jizva. Na kůži jde o více či méně estetický problém, pokud se však jizvy objeví na plicích, mohou zabíjet – zjizvená, tedy fibrotická tkáň totiž neumožňuje průchod kyslíku. Některou z forem plicní fibrózy v Česku trpí tisíce lidí a každý rok jich přibližně 150 přibude. Moderní léčba dnes dokáže proces jizvení zpomalit, klíčem je však rychlé odhalení nemoci. O situaci lékaři informují u příležitosti Měsíce plicních fibróz, který připadá na září.
„Významným zdrojem záchytu fibróz je screening rakoviny plic. O této vážné nemoci se na rozdíl od rakoviny téměř nemluví, a přitom je stejně tak smrtelná. Plicních fibróz je více druhů, všechny ale mají stejný rys – postupují v čase, mají tendenci zajizvovat plicní tkáň a pacienta časem udusit. Proto je nesmírně důležité nasadit včas léčbu, která procesu jizvení brání,“ líčila přednostka Pneumologické kliniky Fakultní Thomayerovy nemocnice a 1. LF UK Martina Koziar Vašáková.
ČTĚTE TAKÉ: Smrtící nemoc, která zprvu nebolí. Lékaři jmenují příznaky a varují před spouštěči
Jak dále uvádí, od roku 2022 do 2024 absolvovalo v rámci screeningu rakoviny plic vyšetření s pomocí nízkodávkového CT 14 989 rizikových osob. U 3,5 procenta (464 osob) lékaři jako sekundární nález objevili fibrotické změny na plicích. Z těchto 464 osob bylo u šesti procent (28 případů) nakonec diagnostikováno intersticiální plicní onemocnění.
Nejzávažnější forma zabíjí do dvou až pěti let
Fibrózy se často pojí s jinými nemocemi, jako jsou například revmatoidní artritida nebo systémová sklerodermie. Nejzávažnější formou plicních fibróz je takzvaná idiopatická, která bez léčby zabíjí do dvou až pěti let. Tu má v České republice dle odhadů odborníků přes 1 300 osob. Antifibrotickou léčbu, která postup nemoci zpomaluje, však užívá jen asi 800 z nich.
Čtěte také
„Nemoc se zpočátku projevuje únavou a postupně sílící dušností při námaze. Lidé je ale často zaměňují za příznak stáří či špatné kondice, a do ordinace nám chodí až v pokročilé fázi nemoci. Ne všem pak můžeme antifibrotickou léčbu nasadit,“ popsala stav Martina Šterclová, předsedkyně Sekce pro intersticiální plicní procesy (SIPP) České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS) ČLS JEP.
Přichází naděje, a to skrze vycházející odborné studie na nové léky – ty však teprve čekají na schválení jak v USA, tak v Evropě. „Takový proces trvá obvykle i několik let,“ doplnila Šterclová.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Omluvy z tělocviku? Dětem prokazujeme medvědí službu, řekl Prymula. Popsal průlom v ochraně kojenců
Už na počátku lze nemoc poznat poslechem plic fonendoskopem. „Ozývá se zvuk připomínající křupání při chůzi po zmrzlém sněhu nebo rozepnutí suchého zipu. Dalším typickým znakem nemoci jsou paličkovité prsty s vyklenutými nehty ve tvaru hodinových sklíček a přetrvávající kašel. Plicní fibrózu tak lze zachytit už v ordinaci praktického lékaře,“ doplnila Šterclová.
Chystá se zmapovaná cesta pacienta
Aby lidé věděli, kam se obrátit a jak potíže vypadají, pracuje nyní organizace Hlas onkologických pacientů (HOP) společně s pneumology na zmapování cesty pacientů s plicní fibrózou.
Čtěte také
„Cesta pacienta ilustruje, jaké jsou příznaky a symptomy plicní fibrózy a na koho se má člověk v případě podezření obrátit. Jednoduše mapuje všechny kroky pacienta tak, aby se dostal co nejdříve k účinné léčbě,“ uvedla Petra Adámková, předsedkyně Výboru HOP.
Plicní fibrózy se vyskytují převážně u bývalých a současných kuřáků. Antifibrotickou léčbu, hrazenou zdravotními pojišťovnami, lékaři nasazují v celkem 16 centrech pro diagnostiku a léčbu intersticiálních plicních procesů.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Český úspěch. Evropa schválila injekce na prevenci HIV, podílel se na ní virolog Cihlář
Vystudovala obchodní akademii se zaměřením na cestovní ruch. První novinářské zkušenosti získala na Vyšší odborné škole publicistiky, kde přispívala do studentského magazínu Generace20. K redakci CNN Prima NEWS se připojila zprvu jako stážistka, posléze jako redaktorka v roce 2020. Díky své práci se snaží významněji propojovat dobročinnost s mediálním prostředím. Mezi její záliby patří čtení do brzkých ranních hodin, multitasking, cestování a čas trávený se zvířaty a přáteli.
