Štědrovečerní večeře patří mezi jednu z nejoblíbenějších tradic. Zdroj: Getty Images
Lití olova, pouštění lodiček, házení pantoflem, držení půstu či krájení jablka. Tradice nesporně patří k Vánocům. Každá z nich má navíc svůj význam – lidé dříve věřili, že jim dokážou předpovědět budoucnost nebo přinést štěstí či peníze. Některé se zachovaly do i současnosti. Znáte je všechny? A víte, co znamenají?
Většina rodin v Česku má na Vánoce stromeček, pod ním dárky a společně se sejde u štědrovečerní večeře. Vánočních tradic a zvyků je ale mnohem více. Které mezi ně patří a jaký mají význam?
Vánoční cesta - Soutěžte o stříbrnou medaili Štědrý den od České mincovny
Vánoční cesta pokračuje a my jsme pro vás dnes připravili soutěž o stříbrnou medaili Štědrý den od České mincovny. Stačí, když se přihlásíte, odpovíte správně na soutěžní otázku a budete mít trochu toho potřebného štěstíčka. Držíme vám palce.
- Vánoční stromek
Mezi tradiční vánoční stromky v Česku patří nejčastěji smrk, borovice nebo jedle. Stromek lidé zdobí různými ozdobami, světýlky a na špičce zpravidla nechybí vánoční hvězda. Některé rodiny zdobí strom až před Štědrým dnem, jiní už začátkem adventu. Na Štědrý večer se všichni členové rodiny u stromku schází a rozbalují si dárky, které pod něj přinesl Ježíšek.
- Půst
Na Štědrý den někteří lidé drží půst až do večeře. Dětem, které se nemohou dočkat, rodiče slibují, že pokud vydrží nejíst, uvidí zlaté prasátko. Ke společné večeři má rodina zasedat, když vyjde první hvězda.
- Štědrovečerní večeře
24. prosince rodiny usedají ke slavnostní štědrovečerní večeři. Typická je pro ni rybí polévka a kapří řízky s bramborovým salátem. Někteří lidé ale před těmito chody mají ještě jiné tradiční pokrmy, které se jedly v dřívějších dobách. Mezi ně patří například šišky s medem, švestková omáčka nebo tradiční kuba. V současné době ale v mnoha domácnostech lidé večeři inovují. Místo kapřích řízků jedí například kuřecí, někde jedí jinou rybu nebo například steaky.
V neděli lidé zapálí první svíčku na věnci. Jaký je význam adventu a proč se slaví?
V neděli Češi zapálí první svíčku na vánočním věnci, začíná totiž advent. S ním obvykle přichází i vánoční nálada. Otevírají se trhy a na náměstích po celém Česku se rozsvěcí vánoční stromy. I když jsou letošní Vánoce kvůli pandemii koronaviru o mnoho tradic ochuzené, některé z nich mohou lidé dodržet i z domova. Co patří mez typické symboly adventu a proč se slaví?
Štědrovečerní večeře má svá pravidla. Od každého jídla by si lidé měli dát alespoň tři lžíce, aby byli zdraví. Od stolu se během večeře nevstává, dokud všichni nedojí. Ten, kdo během večeře vstane, podle pověry následující rok spolu s ostatními u stolu sedět nebude. Rodiny také prostírají pro jednoho navíc, kdyby přišla nečekaná návštěva. Pod talíře si také dávají kapří šupinu, která jim má přinést do dalšího roku peníze. Po večeři se rozbalují dárky, které nadělil Ježíšek pod vánoční stromek.
- Cukroví
Bez cukroví nejsou Vánoce. Během adventu děti s maminkami pečou nejrůznější druhy vánočního cukroví. Mezi nejtypičtější patří vanilkové rohlíčky, perníčky nebo vosí hnízda. Některé rodiny ale pečou i deset až dvacet druhů cukroví.
- Vánočka
Kromě cukroví hospodyně tradičně na Vánoce pečou i vánočku. Ta většinou obsahuje rozinky a lidé si ji mažou marmeládou či máslem. Podle tradice by se do vánočky mělo ukrýt zrnko suchého hrachu. Kdo jej najde, bude mít celý rok štěstí.
- Půlnoční mše
Po štědrovečerní večeři a rozbalování dárků rodiny míří na půlnoční mše do kostelů, kde Štědrý den vrcholí. Tam se lidé modlí a zpívají vánoční koledy. Půlnoční mše se tradičně koná o půlnoci v předvečer svátku narození Krista, který je 25. prosince.
- Betlém
Dalším symbolem Vánoc je betlém. Ten se tvoří ze dřeva, ze slámy, ale i z papíru nebo ho lidé dokonce pečou z těsta. Betlém má zobrazovat scénu narození Ježíše Krista. Uprostřed jsou jesličky, ve kterých leží Ježíšek, kolem něj je Marie s Josefem, osel, vůl, pastýři se stádem ovcí a tři králové. Na náměstích na vánočních trzích nebo na různých vánočních představeních ale lidé najdou i živý betlém, který ztvárňují lidé a živá zvířata.
- Jmelí
Dalším oblíbeným symbolem Vánoc je jmelí. To roste na jehličnatých i listnatých stromech a patří k vánoční výzdobě. Zároveň jsou s ním spojené i některé vánoční tradice. Lidé se pod zavěšenou větvičkou jmelí mají na Štědrý den políbit. To jim má přinést lásku po celý další rok. Pokud někomu člověk jmelí věnuje, ochrání ho před nemocemi a do domu přinese štěstí.
- Krájení jablka
Štědrý večer odpradávna doprovází i několik dalších tradic a pověr. Například než se rodina přesune k rozbalování dárků, rozkrajuje jablko, a to kolmo ke stopce. Jadérka ve tvaru hvězdičky znamenají zdraví. Křížek nebo červ značí smrt či nemoc.
- Jadérka předpoví počasí
Jadérka z jablek ale také mohou prozradit, jaké bude v dalším roce počasí. A to tak, že dvanáct z nich se položí do misky s vodou. Kolik jich vyplave, tolik bude v příštím roce suchých měsíců. Jablka by měla být česká.
- Louskání ořechu
Předpovědět štěstí nebo smutek mohou i ořechy. A to tak, že si každý člen rodiny rozlouskne jeden ořech. Černý vnitřek znamená neštěstí a smutek, zdravý ořech naopak štěstí a radost.
- Lití olova
Další ze známých vánočních tradic je lití olova. To se rozžhaví nejlépe v ocelové nádobě. Tekuté se pak opatrně lije do nádoby s vodou. Ze vzniklého odlitku si pak lidé věští budoucnost.
- rovný kousek znamená pohodu a klid v osobním životě
- zvlněný tvar neklid a zmatky, ale také cestování
- půlkruh skrývá zradu a rozchod
- neuzavřený kruh značí problémy
- kolo předvídá štěstí
- dva uzavřené kroužky věští nezadaným vztah či manželství, naopak zadaným naznačuje, že se mohou rozvést či ovdovět
- srdce věští lásku
- hvězda znamená, že následující rok bude rokem splněných přání
Na lití olova se dají zakoupit v obchodech sady, ve kterých lidé najdou vše potřebné. Často obsahují i návod a nápovědu, co který tvar předurčuje. Když lidé nemají olovo, mohou použít například vosk.
- Lodičky ze skořápek
K další z oblíbených tradic patří pouštění lodiček ze skořápek vlašských ořechů. V těch se zapálí svíčka a pustí se po vodě v umyvadle nebo v míse. Každý člen rodiny si vyrobí jednu lodičku a pustí ji na vodu. Pokud se nějaká vzdálí, ten, který ji vyrobil, se vydá do světa. Pokud zůstanou u sebe, rodina bude pohromadě.
Lodičky mají ale i další pořekadla. Například to, že člen rodiny, jehož lodička vydrží nejdéle svítit a nepotopí se, má před sebou dlouhý a šťastný život. Pokud se lodička převrátí či plamínek zhasne, může vás potkat nemoc. Když se skořápka při plavbě dotýká jiné, věští to lásku a přátelství. Pluje-li lodička uprostřed jiných, její majitel potřebuje ochranu. Lodička točící se v kruhu upozorňuje na nerozhodnost. Když vaše skořápka dopluje k protějšímu břehu, věští to úspěch a získání všeho po čem toužíte.
- Kapří šupiny pod talířem
Při štědrovečerní večeři si lidé dávají pod talíř šupinu z kapra. Ta by měla přinášet peníze a hojnost. Poté by si ji lidé měli dát do peněženky, aby měli dostatek peněz v dalším roce.
- Házení pantoflem
Házení pantoflem je tradice pro svobodné dívky. Ty se na Štědrý den postaví zády ke dveřím a hodí botou nebo pantoflem přes rameno. Pokud bota míří špičkou ke dveřím, znamená to, že se dívka provdá a odejde z domova. Pokud špička ukazuje jinam, dívka zůstane další rok doma.
- Tři oříšky
S Vánoci se pojí ale i méně známé tradice. Například ta se třemi vlašskými ořechy funguje tak, že rodina je má po večeři rozpůlit a vyndat z nich jádra. Do jedné skořápky vloží zeminu, do druhé kousek chleba a do třetí minci. Pak skořápky slepí k sobě a uloží zpět mezi ostatní ořechy. O půlnoci si má pak každý člen rodiny vzít jeden ořech z plné mísy. Pokud si někdo vylosuje ten se zeminou, čeká ho chudoba. Chléb předpovídá spokojený život a mince velké bohatství. Kdo si vytáhne „obyčejný“ ořech, tomu vše zůstane při starém.
- Betlémské světlo
Šíření betlémského světlo patří k novodobým tradicím. Ta vznikla v roce 1986. Světlo se každoročně před Vánoci zapaluje v betlémské jeskyni, kde se měl narodit Ježíš Kristus. Skauti pak plamínek rozvážejí do evropských i amerických zemí. Lidé si Štědrý den mohou s lucerničkou a svíčkou přijít do kostela a plamínek betlémského světla si napálit.
- Vánoční hvězda (poinsettia)
Mnoho domácností před Vánoci také zdobí rostlina vánoční hvězda, neboli pryšec nádherný či poinsettia. Květinářství nabízí nejrůznější barevné varianty, například bílou, růžovou i vícebarevnou. Favoritem ale stále zůstává červená.
Magický Štědrý den
Štědrý den dříve lidé vnímali jako magický čas. Lidem se plnila přání, zjevovala se proroctví a díky tradicím měli pocit, že si mohou předpovědět, jaký je čeká rok. Význam tak dávali i tomu, na který den v týdnu zrovna vycházel.
- Pondělí – dobrá úroda, hodně medu
- Úterý – bude hodně vína a obilí
- Středa – příznivý rok, mnoho vína, ale žádný med
- Čtvrtek – velmi úrodný rok, jenom vína prostředně
- Pátek – tuhá zima
- Sobota – málo ovoce, ale vydaří se žito
- Neděle – teplá zima
Co nosí na Štědrý den smůlu?
Ke Štědrému dni patří i mnoho pověr o tom, co nosí smůlu do dalšího roku. Lidé se tak snažili mnoha činnostem vyhnout. Co mezi ně patří?
- Nezametejte
Pokud lidé na Štědrý den zametají, vyženou z domu duchy předků, kteří chodí v tento čas navštívit živé.
- Nevěste prádlo
Když lidé na Štědrý den věsí prádlo, vyčarují si neštěstí v podobě oběšence mezi blízkými. Nemá se ostatně ani prát, protože to přináší smůlu.
- Nevstávejte od stolu
Lidé by neměli vstávat od stolu při štědrovečerní večeři, dokud všichni nedojí. Kdo od stolu vstane, podle pověry do roka zemře.
- Lichý počet lidí u stolu
U štědrovečerní tabule by neměl sedět lichý počet lidí. Lichého si podle pověry odvede smrt. Lidi by mělo ochránit, že prostřou další osobě do sudého počtu.
- Obdarujte někoho
Kdo pod stromeček nedá nikomu dar, skončí do roka v bídě.
- Od nikoho si nic nepůjčujte
Na Štědrý den si od nikoho nic nepůjčujte. Podle pověry to přitahuje chudobu. Lidé by také měli do konce roku vrátit všechno, co mají doma od někoho půjčené.
K Vánocům patří i posílání pohlednic. Nejkrásnější vánoční přání si můžete prohlédnout zde.
