Když usínání provází strach: Pomočování dětí ovlivňuje celou rodinu, lze jim však pomoci
Nešťastné, vystresované děti a bezmocní rodiče. Tak by se dal popsat scénář, který zažívají rodiny kvůli nočnímu pomočování. Takzvanou enurézu – která může děti od pátého roku života trápit i několik let – nejčastěji provází stud, strach z následného rána a zoufalství. Pomočování se navíc netýká jen těch nejmenších, problém s únikem moči, ale i stolice, mohou mít i ratolesti starší deseti let. Jak jim pomoci usínat bez obav?
Pouhá bolest břicha? Může jít o příznak vzácné, přitom život ohrožující nemoci, varují lékaři
Vzácné genetické onemocnění, které při pozdním rozpoznání může mít dramatický průběh. To je akutní intermitentní porfyrie (AIP), která je v Česku diagnostikována zhruba 50 pacientům. Odborníci však zdůrazňují, že dle epidemiologických odhadů může touto nemocí trpět zhruba 300 Čechů, kteří o „své zdravotní časové bombě“ netuší nic do chvíle, než se projeví v plné síle. Konkrétně prostřednictvím prudkých atak, které je mohou ohrozit i na životě.
V dětství čelila domácímu násilí, únik hledala v drogách. Markétu „spasilo“ až předávkování
Většina lidí si s dětstvím pojí šťastné vzpomínky, v případě dnes 18leté Markéty se spíše jedná o noční můru. Roky se sestrou přihlížely, jak jejich maminku Ludmilu fyzicky a psychicky týrá vlastní manžel závislý na alkoholu. Když chtěla matku bránit, schytala ránu i ona. Momenty naděje střídaly v průběhu let propady do beznaděje, které mladou dívku nakonec dovedly do party lidí holdujících alkoholu a drogám. Markéta se předávkovala, načež skončila v ústavu. Dnes, po smrti otce, se cítí konečně bezpečně.
Neviditelný nepřítel lékařů: Stres. Pacientům zpomaluje léčbu, klíčová je empatie
Pouhá návštěva lékaře může u řady lidí vyvolat pocity napětí, nejistoty i obavy o vlastní zdraví. Pobyty v nemocnici tyto emoce násobí. Pacient se ocitá v prostředí, které nezná, ztrácí část autonomie a musí důvěřovat těm, jejichž rozhodnutí má přímý dopad na jeho tělo i psychiku. Jenže stres a úzkost mnohdy působí jako neviditelný protivník, který dokáže zkomplikovat i tu nejlépe vedenou léčbu. Odborníci proto volají po důrazu na empatii a dostatek informací.
Svěřte se, vyzývají praktici oběti domácího násilí. Trýzeň zakusila každá třetí Evropanka
Fyzické útoky, sexuální zneužívání a psychické násilí, ale i sociální izolace, stalking nebo omezování přístupu k penězům. To vše se považuje za domácí násilí. Podle průzkumu Evropského statistického úřadu někdy násilí za zavřenými dveřmi zažila každá třetí žena v EU. Počty vykázaných případů domácího násilí v Česku jsou přitom mnohem nižší a ročně se pohybují „jen“ v tisících. Hlavní oběti, ženy, se o něm totiž bojí mluvit. Ohroženým mohou pomoci praktičtí lékaři, kteří své pacienty a jejich rodinnou historii znají nejlépe.
Nezavírejme oči: I tiché násilí vyžaduje zásah blízkých. Jak můžete obětem pomoci?
Laskavost často není jen o milém slově nebo úsměvu. Někdy jde o to všimnout si, že se někdo ve vašem okolí stahuje do sebe, a neotočit se zády. Právě laskavost v podobě všímavosti může být prvním krokem k záchraně. Podle údajů platformy Hedepy narostl počet lidí, kteří za poslední dva roky vyhledali terapii kvůli domácímu násilí, o 77 procent. Neznamená to nutně, že přibylo obětí, významnou roli zřejmě hraje to, že více lidí má odvahu požádat o pomoc. Impulsem často může být i blízký člověk, který měl kuráž včas zasáhnout.
Únava, která může skončit i ochrnutím. Vyčerpání na podzim nepodceňujte, varují lékaři
Kratší dny, chlad a méně slunečního svitu bývají hlavními původci podzimní únavy. Jenže pocity slabosti, bolesti hlavy a svalů či zvýšená teplota mohou signalizovat i závažnější onemocnění. Podobnými symptomy se může projevovat například klíšťová encefalitida, lymeská borelióza, chřipka nebo COVID-19. Odborníci proto upozorňují, že přetrvávající únavu byste neměli podceňovat a je vhodné ji konzultovat s lékařem.
Češi volají po zdravotních benefitech. Firmy mají prostředky, v nabídce však zaostávají
Tři čtvrtiny českých zaměstnanců považují zdravotně zaměřené benefity za důležité a zasluhují podle nich pozornost. Polovina z nich je dokonce řadí mezi hlavní priority. Přesto zaměstnavatelé na volání po větší podpoře zdraví zatím reagují jen velmi pomalu – skutečně rozšířenou nabídku benefitů zaměřených na zdraví zaznamenala letos jen desetina zaměstnanců. Ukázal to průzkum Barometr zaměstnanců od Up Benefity mezi více než 1 000 lidmi z tuzemských firem a organizací.
Je možné, že se vrátím, řekla Pekarová. Zdůraznila, že netouží po moci, ale chce pomoci
Je možné, že se ještě vrátím. V pořadu Nový den na CNN Prima NEWS to řekla bývalá předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová, která z politiky odchází. Podotkla, že politiku chce pojímat jako formu pomoci. „Netoužím po moci, ale pomoci,“ zdůraznila. Zároveň však připustila, že nyní může končit její skutečně poslední působení v politice.
Pouhé zadýchávání? Vážná plicní nemoc, vyslechla si herečka Hřebíčková. Popsala kritické chvíle
Populární česká herečka Petra Hřebíčková měla delší dobu problémy se zadýcháváním a občasnou dušností. Netušila, že se jedná o příznaky vážné plicní nemoci. Diagnózu chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN) si vyslechla po vyšetření u pneumologa Norberta Pauka, s nímž se krátce setkala po jednom ze svých představení. Dosavadní obtíže přitom umělkyně přisuzovala vysoké fyzické i psychické zátěži, ale i kouření. Právě to je jedním z největších rizikových faktorů.
Na tváři úsměv, v duši trýzeň. Úskalím usměvavé deprese je přetvářka, vede i k sebevraždě
Působí mile, pracuje naplno, vesele konverzuje. Přesto uvnitř prožívá každodenní pocit vyčerpání, prázdnoty a ztráty smyslu. Tak vypadá takzvaná usměvavá deprese – stav, kdy člověk své potíže pečlivě skrývá za veselou maskou. Jeho okolí tak často problémy nezaznamená, a než přijde potřebná pomoc, může být pozdě. Psychoterapeutka Jiřina Maršálková vysvětluje, jak smiling depression rozpoznat, proč je tak zrádná a jak může pomoci on-line terapie.
Přetopený byt i sladká tečka. Pediatr odhalil pět neřestí oslabujících imunitu dětí
S příchodem podzimu a nástupem zimy se do popředí derou nemoci a otázka: Jak posílit svou imunitu? V případě rodičů je tato oblast vzhledem k běžné a časté nemocnosti dětí mnohem citlivějším tématem. Jenže právě v případě těch nejmenších mnohdy děláme nejzbytečnější chyby. V běžném životě by se rodiče mohli podle pediatra Richarda Rýznara vyvarovat hned pěti „neřestem“, které imunitu jejich ratolestí oslabují.
