Jak bude vypadat svět za deset let? Chmurnou vizi 450 profesionálů rámují zbraně a války

Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst

  • Experti oslovení Atlantickou radou varují před válkou.

  • Téměř polovina dotázaných předvídá globální konflikt.

  • Jaderný arzenál se podle většiny odborníků rozšíří.

Více

Deset let není zase tak dlouhá doba, aby nás nezajímalo, v jakém světě budeme žít. Vlivný americký think tank Atlantická rada se zeptal téměř 450 profesionálů ze soukromého sektoru, neziskových organizací, vládních institucí i akademické sféry na to, jaké hrozby v roce 2036 předpokládají. Výsledky nejsou zrovna povzbudivé.

Na otázku, co považují za největší hrozbu pro prosperitu v příštích deseti letech, jen 17 procent účastníků šetření tipovalo „starou dobrou“ změnu klimatu, zato téměř 30 procent respondentů vsadilo na válku mezi velmocemi. Na konkrétnější dotaz, zda v příštích deseti letech vypukne další světová válka, sice většina dotázaných (58,8 %) uvedla, že ne, ale na druhou stranu zbývajících 41,2 procenta předpokládá, že „třetí světová“ je na spadnutí.

ČTĚTE TAKÉ: Trump je nadšený z úderů na Moskvu. Chce podpořit Kyjev, Kreml mluví o zradě

Nejvíce respondentů (43 %) si myslí, že příští globální konflikt začne na Tchaj-wanu, čtvrtina si myslí, že to bude ve východní Evropě. Blízký východ na potenciální ohnisko budoucí světové války pasovalo jen 13 % dotazovaných. Tady se sluší poznamenat, že i když se respondenti rekrutovali ze 72 zemí světa, prakticky polovina z nich pochází z USA, což může jejich vidění budoucích hrozeb ovlivnit. Dotazování navíc probíhalo ještě před vypuknutím války mezi USA a Izraelem na jedné a Íránem a jeho spojenci na druhé straně.

Jaderné zbraně a autonomní AI

Nejde ale jen o válku. Podobný pesimismus sdílela většina respondentů i v otázce jaderných zbraní – celých 85 procent z nich uvedlo, že se v příštích deseti letech počet jejich držitelů zvýší. Naštěstí 78 % účastníků šetření si nemyslí, že by do roku 2036 někdo jadernou zbraň použil.

Podle bývalé specialistky na politiku v oblasti jaderných zbraní Knihovny Kongresu USA Amy F. Woolfové za těmito obavami stojí rostoucí regionální ambice Číny a bobtnání čínského a severokorejského jaderného arzenálu. „Mohou také odrážet obavy ohledně spolehlivosti amerického jaderného odstrašování a důvěryhodnosti amerického závazku bránit spojence. V Evropě tyto obavy vedly k občasným diskusím mezi americkými spojenci o vybudování nezávislého jaderného odstrašování,“ připomněla Woolfová.

Severoatlantická aliance (NATO) bude podle dotazovaných profesionálů i za deset let stále existovat, měla by ale projít hlubšími změnami. Většina dotázaných (52 %) je přesvědčena, že konflikt na Ukrajině bude v roce 2036 stále probíhat, ale dojde k jeho zamrznutí.

Možná nebude tak zle

Optimističtější byli „přední geostratégové a odborníci na analýzu budoucího vývoje z celého světa“ v otázce umělé inteligence. Ta by podle 56 % z nich měla mít v příštích deseti letech spíše nebo velmi pozitivní dopad. Na druhou stranu velká většina (73 %) varuje před tím, aby se umělá inteligence na bojištích pouštěla do smrtících akcí, aniž by do rozhodovacího procesu vstoupil člověk.

I přes poněkud pesimistické vidění budoucnosti – 63 % dotazovaných si myslí, že život v roce 2036 bude horší než teď – narýsované průzkumem Atlantické rady, stále existuje naděje, že tak zle zase nebude. Když odhlédneme od faktu, že asi tři čtvrtiny dotazovaných byli muži a stejné procento z nich bylo starších 50 let, nabízí se i paralela se scénáři sci-fi filmů pracujících s blízkou budoucností. Například vize futuristické společnosti Já, robot, v níž se humanoidní roboti zmocní vlády nad lidmi, by se měla uskutečnit již v roce 2035…

MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Kremlu docházejí vojáci. Dobrovolníků se hlásí stále méně, ve hře je mobilizace úředníků