Jak se chovat u vody, co nedělat, jak případně zachránit tonoucího
Je léto, čas koupání a většina lidí vyráží k vodě. S tím ale roste i počet utonutí. Odborník proto radí, jak se těchto krizových situací vyvarovat, a popisuje, na co všechno je potřeba při první pomoci myslet. Důsledně pak varuje před chozením do vody bez doprovodu na břehu a doporučuje mít s sebou nějakou plovoucí pomůcku, v ideálním případě umět umělé dýchání.
Nejdůležitější je, abychom k vodě nikdy nechodili sami, to je takové základní pravidlo, kterého bychom se měli držet. „Nikde totiž není psáno, že se do nesnází nemůže dostat i sebelepší plavec. Kdykoliv může přijít nějaká náhlá zdravotní indispozice,“ apeluje instruktor vodní záchrany Jan Sedláček.
ČTĚTE TAKÉ: Vteřiny od tragédie. Dvouletý chlapec se topil v bazénu, život mu zachránil pohotový policista
„Každý by k vodě měl chodit s něčím plovoucím, ať už je to vodní nudle nebo nějaká plovoucí deska, zkrátka s něčím, co nám umožní pomoci sobě, ale i někomu dalšímu. Rozhodně se ale nejedná o nekvalitní nafukovací kruhy a podobně,“ zdůrazňuje odborník. V případě, že nezvládneme nějakou špičkovou záchranu, díky plovoucí pomůcce člověka a jeho dýchací cesty udržíme nad hladinou, a výrazně mu tak zvyšujeme šanci na přežití.
Jak Sedláček zdůrazňuje, právě laická pomoc je velmi důležitá: „Když tam přijedeme se záchrankou a není to tam od přihlížejících dobře připraveno, tak už se mnohdy nedá moc udělat.“
První pomoc
První, co je třeba udělat, když se topíme nebo vidíme někoho, kdo má problémy, je zavolat o pomoc. Pakliže jsme na břehu, zkontaktujeme nejdříve záchranné složky. Následně se můžeme sami pokusit o záchranu třeba tím, že s sebou do vody vezmeme plovoucí pomůcku. „Apeluji tady třeba na rodiče, když se považují otec nebo matka za dobré plavce, že dítě může zpanikařit. Pak dokáže i dospělého člověka utopit,“ varuje odborník.
Když se nám podaří vytáhnout člověka z vody, je třeba zahájit první pomoc. „Co se týká dětí a tonoucích osob, tak tam je stěžejní včasné zahájení umělého dýchání, což se doopravdy naučíte jen v kurzech první pomoci. Zatímco nepřímou srdeční masáž, kterou preferujeme u dospělých či náhle zkolabovaných osob na pláži, zvládne někdo i po telefonu s radami dispečerky záchranné služby,“ upřesňuje Sedláček a zmiňuje děsivou statistiku, podle které se každý alespoň dvakrát za život dostane do situace, kdy musí první pomoc poskytnout.
