Lidé, kteří se po čtvrteční tragické události na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy necítí psychicky dobře, by měli omezit sledování médií a sociálních sítí. Vyhnout by se také měli alkoholu. Zároveň by si měli dovolit prožívat emoce, případně si říct o pomoc, pokud ji potřebují. Rady, které připravil Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) na sociální síti X zveřejnilo ministerstvo zdravotnictví.
„Vzhledem ke včerejším událostem jsme společně s NUDZ vytvořili sadu doporučení, která můžou pomoci tuto situaci lépe zvládnout,“ uvedl resort zdravotnictví na sociální síti X v reakci na čtvrteční tragickou střelbu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.
ČTĚTE TAKÉ: Sebevražedná SMS a směr Praha. Náměstek kriminalistů popsal práci policie minutu po minutě
Pociťovat šok, smutek, otupělost, strach, hněv a další je podle ministerstva naprosto normální reakcí. „Zvládnout tyto pocity není snadné a každý z nás je zpracovává různým způsobem. I proto je důležité nyní věnovat pozornost svému duševnímu zdraví,“ napsalo MZ.
Jako první z rad ministerstvo uvádí omezení sledování médií a sociálních sítí. „Nadměrné vystavení obrazům znepokojivé události (...) může vyvolat traumatický stres u lidí, kterých se událost přímo nedotkla,“ uvedli jeho zástupci. Zcela vyhnout by se těmto informacím měli lidé před spaním. „Pokud vás zpravodajství zahlcuje, dejte si od zpráv pauzu,“ doplnili.
Alkohol a jiné návykové látky mohou negativní pocity potlačit či prohloubit, místo toho, aby zmírňovaly stres. Také mají negativní vliv na spánek. „Proto omezte jejich konzumaci a raději hledejte bezpečnější možnosti, jak pracovat s pocity napětí a stresu,“ sdělili. Jako jednu z možností odborníci uvedli pohyb, například chůzi, běh nebo plavání.
Nebát se požádat o pomoc
Lidé by si měli dovolit prožívat bolestivé emoce a dát jim dostatek času na uzdravení. Pokud se necítí psychicky dobře, neměli by se obávat říci si o pomoc, ať už blízkým nebo profesionálům. „Pomáhá mluvit s lidmi, kterým důvěřujete. Osobní kontakt je důležitý pro zotavení psychiky, pokud jej nemáte k dispozici, komunikujte alespoň na dálku,“ uvedli. Lidé si v takové situaci nemusí povídat o traumatické události, útěchu jim podle odborníků přináší i pocit spojení s blízkými.
Pomoc zasaženým střelbou v Praze
Organizace In Iustitia spustila krizovou linku pro přeživší, svědky a blízké obětí střelby. S odborníky se můžete spojit na čísle +420 773 177 636. Do obsluhy tísňové linky na pomoc potřebným jsou zapojeni také krizoví interventi z Českého červeného kříže. S odborníky se můžete spojit na čísle +420 974 823 158. Obrátit se můžete také na kterékoliv vzniklé linky pomoci. Na pomoc zasaženým střelbou vzniklo také několik sbírek.
Vyškolení pracovníci, takzvaní krizoví interventi a psychologové, jsou k dispozici na telefonních linkách nebo on-line chatech. Funguje například nonstop systém psychosociální intervenční služby pro pozůstalé. Volající mohou využít také například krizovou linku psychologické pomoci společnosti In Iustitia, Modrou linku a mladí do 26 let Linku bezpečí. Chatovou podporu pro studenty spustila i Univerzita Karlova.
Odborníci z NUDZ v říjnu v souvislosti se zvyšováním výskytu příznaků deprese či úzkostí v populaci uvedli, že je třeba zvyšovat takzvanou resilienci, tedy odolnost duševního zdraví. „Resilience neboli odolnost je schopnost člověka vyrovnat se s emočními nároky a ohroženími, které jsou mu během života kladeny,“ uvedl tehdy v tiskové zprávě Ondřej Pěč, předseda sekce sociální psychiatrie odborné společnosti.
Těžká situace jako výzva
Náročné situaci člověk podle něj potřebuje porozumět, zorientovat se v ní a najít z ní východisko. Potom potřebuje v sobě a svém okolí najít zdroje, aby mohl situaci zvládnout. „A nakonec v sobě také musí najít emoční význam tohoto zvládnutí a přijmout těžkou situaci více jako výzvu než ublížení,“ vysvětlil.
Vliv na tento druh odolnosti, vnitřní kapacitu pro zvládání stresu, podle něj má genetika, biologie, ale i vztahy, ve kterých člověk vyrůstal. Důraz proto odborníci kladou na prevenci duševních onemocnění, ale i zvyšování odolnosti u lidí, kteří trpí psychickou poruchou a jejich rodin, dětí a mladých ohrožených vznikem duševní choroby nebo třeba zdravotníků.
Vzhledem ke včerejším událostem jsme společně s @NUDZ_cz vytvořili sadu doporučení, která můžou pomoci tuto situaci lépe zvládnout.
— Ministerstvo zdravotnictví (@ZdravkoOnline) December 22, 2023
Všichni jsme nyní otřeseni a prožíváme silné emoce. Šok, smutek, otupělost, strach, hněv a další pocity jsou normální reakcí na mimořádnou událost.… pic.twitter.com/xTds0pO6zZ
Odborníci vývoj označují jako „poměrně enormní nárůst počtu lidí trpících duševní poruchou v době pandemie ve srovnání s dobou před ní“. Podobný trend zejména u mladších kategorií a ekonomicky ohrožených skupin sledují vědci i v dalších zemích, objevují a zhoršují se hlavně depresivní a úzkostné poruchy a zvyšuje se riziko sebevražd.
PODÍVEJTE SE: Policie zveřejnila video ze zásahu na FF UK
