Nulový výsledek jednání o míru: Tři požadavky, z nichž Putin nehodlá na Ukrajině ustoupit
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Donbas: Putinova obsese, která trvá už roky.
Putin sní o demilitarizované Ukrajině.
Územní požadavky jsou pro Putina nepřekročitelnou podmínkou.
Rubio hlásí další progres v jednání s Ukrajinci.
Schůzka ruské a americké delegace v Moskvě, na níž se diplomaté měli v úterý bavit o podmínkách mírové dohody na Ukrajině, nepřinesla nic nového. Delegace Vladimira Putina odmítla přistoupit na klíčové body, čímž celý proces znovu prakticky stopla. O co Putinovi jde a kvůli čemu opět odmítl zastavit válku?
Putin má mít, jak píše třeba zámořská stanice NBC, trio klíčových požadavků, z nichž není ochoten jakkoli slevit. O co konkrétně jde?
Touha po celém Donbasu
Putin se netají tím, že chce především Donbas – území východní Ukrajiny pokrývající Doněckou a Luhanskou oblast. Působí tam již od roku 2014 proruští separatisté, kteří se s přímou podporou Kremlu postavili Kyjevu.
ČTĚTE TAKÉ: Ruský pas jako smrtící past. Moskva do armády zmanipulovala tisíce cizinců, vydírá i vyhrožuje
Pro Rusko jde o region, po kterém baží už dlouhé roky. Historicky totiž šlo o průmyslové centrum Ukrajiny, kde se navíc už před osudným rokem 2014 hovořilo převážně rusky.
Čtěte také
Ukrajinci se však Doněcké a Luhanské oblasti nehodlají vzdát. Rusové kontrolují většinu území, ale mimo jejich dosah jsou stále některá města. Ta Ukrajinci nákladně a úspěšně opevnili a Rusové je nejsou schopni ani po letech bojů dobýt.
Ukrajinská demilitarizace
Druhým bodem, který je pro Putina klíčový, je podstatné oslabení ukrajinské armády. Podle uniklého původního návrhu mírové dohody měl Kyjev disponovat maximálně 600 tisíci vojáky.
Evropské státy se pokusily toto číslo navýšit tak, aby Ukrajina i nadále vládla poměrně velkou vojenskou sílou – konkrétně mělo jít o 800 tisíc mužů a žen. Ukrajina by tak i nadále měla největší armádu v Evropě mimo Rusko.
Kromě toho má Kreml požadovat, aby se Ukrajinci vzdali jakýchkoli střel dlouhého doletu. Moskva jednoduše nechce, aby Kyjev měl možnost pálit na cíle hluboko ve vnitrozemí Ruské federace.
Slabší armáda by však pro Ukrajinu znamenala hrozbu, že se Rusko za nějaký čas pokusí o další invazi.
Uznání dobytých území za ruské
Třetí zásadní Putinovou položkou, ze které nehodlá slevit, má být uznání jím dobytého území za ruské. Ukrajina by tím přišla o možnost tato území získat v průběhu příštích let diplomatickou cestou zpět.
Primárně mu jde o již zmíněný Donbas. Není však jisté, zda se nepokusí de iure připojit i Záporožskou a Chersonskou oblast, ačkoliv velkou část těchto regionů nikdy nekontroloval.
Putinovo „Ne“ a Peskovovo „Možná“
„Je zjevné, že nechce žádný druh míru,“ řekl ve středu médiím šéf estonské diplomacie Margus Tsahkna. Informoval o tom například deník The Guardian.
Během středy se pak ozval tiskový mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Ten tvrdí, že „by nebylo správné tvrdit“, že Putin americký návrh odmítl.
„Včera (v úterý) došlo k první přímé výměně názorů. Něco bylo přijato, něco bylo označeno jako neakceptovatelné. To je normální pracovní proces a hledání kompromisu,“ cituje Peskova britská stanice BBC. Putinův mluvčí doufá, že podrobnosti k jednání zůstanou minimálně prozatím utajené. Dodejme, že původní podoba mírové dohody, kterou měli zpracovat pouze Američané a Rusové, tedy bez Ukrajinců a Evropanů, se dostala do médií.
Posun aspoň u Ukrajinců?
Zatímco speciální vyjednávač USA Steve Witkoff a zeť prezidenta Donalda Trumpa Jared Kushner jednali v Moskvě s Putinem, americký ministr zahraničí Marco Rubio se pro změnu na Floridě sešel s ukrajinskou stranou. Vedení delegace po odvolaném exšéfovi prezidentské kanceláře Volodymyra Zelenského, Andrije Jermaka, převzal šéf Bezpečnostní rady Ukrajiny Rustem Umerov.
Čtěte také
Rubio televizi Fox News řekl, že se delegacím podařilo dosáhnout určitého pokroku a dohoda je prý životaschopná. „Dospěli jsme k něčemu, s čím mohou Ukrajinci žít,“ řekl stanici šéf americké diplomacie.
PODÍVEJTE SE: Evropa už nechce být otloukánkem. Experti popsali, jak Rusku efektivně vrátit provokace
Věnuje se převážně zahraniční politické scéně, konkrétně USA a válce na Ukrajině. Nenechává ho chladným ani domácí politika, akcentuje témata spojená s naším resortem zahraničí. Tomáš vystudoval Mediální studia na Metropolitní univerzitě. Téměř čtyři roky působil v redakci Echo24.cz a následně nastoupil na pozici redaktora na CNN Prima NEWS.
