Ruský pas jako smrtící past. Moskva do armády zmanipulovala tisíce cizinců, vydírá i vyhrožuje
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Počet cizinců v ruské armádě raketově roste.
Zajatců z ciziny je letos dvojnásobek oproti loňsku.
Moskva získává vojáky pomocí manipulace či vydírání.
Rusko láká cizince vidinou občanství za službu v armádě.
Uniformy armády Ruské federace ve válce proti Ukrajině neoblékají pouze její občané. Moskva na frontu nasadila tisíce cizinců, kteří s ní podepsali kontrakt. Často to však učinili zmanipulovaní ruskými náboráři. Informuje o tom stanice CNN, která zároveň přináší příběhy některých vojáků z různých koutů světa ve službách Kremlu.
Ukrajinská rozvědka pro CNN uvedla, že množství cizinců, kteří bojují za Rusko na Ukrajině, každým rokem stoupá už od zahájení invaze v roce 2022. Poslední rok je tento nárůst enormní.
ČTĚTE TAKÉ: Trumpův mírový plán je fiaskem pro Rusko, říká Fištejn. Putin vůbec nedosáhne toho, co chtěl
Jen za devět měsíců tohoto roku Ukrajinci zajali dvojnásobek cizinců ve službách ruské armády než za celý uplynulý rok. A ten byl podle Kyjeva pro změnu „pětkrát vyšší“ než rok 2023.
Čtěte také
Tito cizinci pocházejí ze všech koutů světa. Keňa, Nepál, Tádžikistán či Indie. To je jen velmi zkrácený výčet zemí, ze kterých pocházejí někteří z vojáků bojujících za Moskvu. Hned 17 případů svých vlastních občanů bojujících za Rusko musí řešit třeba Jihoafrická republika.
Keňský prezident William Ruto se nechal začátkem listopadu slyšet, že se obává „množství mladých Keňanů, kteří jsou nelegálně verbováni do války“, jak připomněla stanice BBC, s tím, že takto bojovat odešlo až 200 občanů afrického státu.
CNN poskytuje také slova ukrajinského generála Dmitrije Usova, který má na starost válečné zajatce, že Ukrajinci už identifikovali více než 18 tisíc cizinců z celkem 128 zemí, kteří bojovali či aktuálně bojují za Ruskou federaci. Toto číslo zároveň podle CNN nezahrnuje vojáky ze Severní Koreje, kteří před časem vyrazili po boku Rusů čelit ukrajinskému výpadu v Kurské oblasti.
Ruský pas jako lákadlo i nástroj k vydírání
Ukrajinci měli zajmout téměř 200 cizinců ze 37 zemí, kteří byli ve službách ruských ozbrojených sil. Zajatci hlásí, že se do ruské armády často nedostali zcela vlastním přičiněním. Zmiňují výhrůžky, vydírání, manipulaci či úplatky.
Vesměs se jedná o lidi, kteří v Rusku živořili a neměli příliš možností. Podle CNN jim Rusové například hrozili odebráním víz či povolení k pobytu, aby je dostali do své armády, nebo je naopak zlákali vidinou ruského občanství.
Zámořská stanice uvádí, že ruský autoritářský vládce Vladimir Putin nedávno zmírnil pravidla pro zahraniční občany k cestě za ruským pasem, pokud se přihlásí k vojenské službě. Stejně tak ale podepsal ještě jeden zákon – umožňující naturalizovaným ruským občanům odebrat občanství, pokud naopak službu v armádě odmítnou.
Ruská tisková agentura TASS, kterou má Kreml pod palcem, už v květnu letošního roku informovala o tom, že ruská armáda provádí razie právě proti naturalizovaným občanům, kteří se vyhýbají vojenské službě.
„Už jsme chytili 80 tisíc ruských občanů tohoto typu, kteří se nechtějí nechat zaregistrovat v náborových kancelářích, natož jít na frontové linie,“ komentoval pro TASS šéf Ruského vyšetřovacího výboru Alexandr Bastrykin s tím, že už „20 tisíc mladých ruských občanů, kteří z nějakého důvodu nechtějí žít v Uzbekistánu, Tádžikistánu nebo Kyrgyzstánu, je na frontě“.
Cizinci ve službách Ukrajiny
Cizince ve své armádě má i Ukrajina. Do ní však zahraniční občané vstupují často v rámci Mezinárodní legie a za odlišných podmínek. Nejsou údajně motivováni občanstvím ani výhrůžkami či manipulacemi.
Čtěte také
Mnozí cizinci takto vyrážejí s jednoduchým cílem – pomoci napadené zemi.
Už v roce 2022 CNN Prima NEWS informovala o stovkách Čechů, kteří chtěli bránit Ukrajinu. Zákon jim to však neumožňoval, a tudíž museli žádat o výjimku prezidenta republiky.
PODÍVEJTE SE: Witkoff radil Rusům, jak nabourat Trumpovo jednání se Zelenským. Šokující, říká exvelvyslanec
Věnuje se převážně zahraniční politické scéně, konkrétně USA a válce na Ukrajině. Nenechává ho chladným ani domácí politika, akcentuje témata spojená s naším resortem zahraničí. Tomáš vystudoval Mediální studia na Metropolitní univerzitě. Téměř čtyři roky působil v redakci Echo24.cz a následně nastoupil na pozici redaktora na CNN Prima NEWS.
