Evropa už nechce být otloukánkem. Experti popsali, jak Rusku efektivně vrátit provokace

Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst

  • Rusko testuje limity Evropy.

  • Hybridní válka: Evropa zvažuje aktivnější přístup.

  • Experti navrhují sankce i vojenské manévry.

  • Exministr obrany: Rusko nás považuje za nepřátele.

Více

Mezi evropskými státy se aktuálně řeší, jak vrátit úder Moskvě. Hovoří se o kybernetických operacích, ale i o jasné ukázce síly – armádním cvičení přímo u hranic s Ruskem. Bezpečnostní analytik Pavel Havlíček CNN Prima NEWS řekl, že Evropa sice má dostatek nástrojů, ale ty se dlouhodobě bojí použít. Slovenský exministr obrany Martin Sklenár redakci nastínil možnosti, ke kterým lze sáhnout. Rusko eskalovalo válku v posledních týdnech dronovými provokacemi nad územím Polska či Rumunska.

Hybridní útoky v kybernetickém prostoru, přelety dronů, lodě pod cizími vlajkami a celá řada výhrůžek. To je jen krátký výčet aktivit, kterými Rusko testuje nervy starého kontinentu. Evropští členové Severoatlantické aliance (NATO) proto řeší, jak přestat být za otloukánky a Moskvě alespoň zčásti vrátit úder.

ČTĚTE TAKÉ: Prosincový summit EU neskončí, dokud neschválí peníze pro Ukrajinu, pohrozila Kallasová

Obzvláště hlasité jsou v tomto směru země s Ruskem přímo sousedící. „Rusové neustále testují naše limity – jaká bude naše odpověď na provokace, kam až zajdeme,“ popsala pro portál Politico lotyšská ministryně zahraničí Baiba Bražeová. Sama je pro aktivnější přístup. „Mluvení jim žádný signál nevyšle, konání ano,“ dodala šéfka diplomacie pobaltského státu.

K tomu se připojily i hlasy ze zemí, které byly dosud spíše opatrnější. „Evropa a aliance se musí samy sebe zeptat, jak dlouho hodlají tolerovat takovou hybridní válku a zda bychom měli zvážit, že bychom se stali aktivnějšími,“ řekl německé Welt TV tamní ministr obrany Florian Hahn.

Hloupá zvířata na porážku

Možnost podstatně vyšší a hlavně drsnější reakce na Rusko hlásí i šéf Vojenského výboru NATO, italský admirál Giuseppe Cavo Dragone. „Na kyberpoli docela reagujeme. Být více agresivní a proaktivní místo reagující je něco, co bychom měli zvážit,“ prohlásil pro The Financial Times.

Evropa dosud na kybernetické útoky či drony nad Polskem reagovala spíše vlažně – část dronů byla sestřelena, státy posílily armády. A už to Rusy štve. Exprezident a expremiér Dmitrij Medveděv dokonce na Telegramu v říjnu napsal, že Evropané „by se měli bát a třást se jako hloupá zvířata ve stádu na porážku“.

Nabízí se tak otázka, jak Rusku ukázat svaly. Kupříkladu italský ministr obrany Guido Crosetto volá po vytvoření Evropského centra pro boj s hybridní válkou, které by mohlo mít až 1500 příslušníků schopných fungovat v kybernetickém prostředí. A s těmito specialisty škodit Rusku. Stejně tak se hovoří o „bleskových a neohlášených“ vojenských manévrech u ruských hranic. Bývalá mluvčí NATO Oana Lungescuová pro Politico zmiňuje zejména oblasti v Litvě či Estonsku.

Analytik nastínil legitimní cíle

S myšlenkou být proaktivní v kybernetickém prostoru proti Rusku zcela souhlasí bezpečnostní analytik Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Pavel Havlíček. Podle něj by Evropa měla cílit jak na ruskou kritickou infrastrukturu, tak na další citlivé body. „Zejména jít proti tzv. šedé zóně aktérů vystupujících v zájmu Kremlu, ke kterým se Rusko napřímo nehlásí. Jsou o to více legitimními cíli bez možného eskalačního potenciálu,“ řekl pro CNN Prima NEWS expert.

Ten jako možnou cestu zmínil i sankce, ale zároveň dodal, že „až příliš často se na jejich obcházení podílejí také západní společnosti“, což celý proces oslabuje. Havlíček zmiňuje také větší spolupráci Evropy se státy, které proti Rusku otevřeně vystupují, jako třeba Moldavsko nebo Arménie.

„Máme ty nástroje, jen se je bojíme použít. Jestli k tomu reálně dojde, je to primárně výpověď o nás samých, naší připravenosti, jednotě, ale také pudu sebezáchovy,“ shrnul Havlíček.

Rusko nás má za nepřátele, varuje Sklenár

O široké paletě možností reakce na ruské provokace a eskalace hovoří pro CNN Prima NEWS i slovenský exministr obrany a dnes ředitel týmu bezpečnostních analytiků GLOBSEC Martin Sklenár. „Základem je, že akce Evropy jsou vždy reakcí na eskalaci ze strany Ruska. Až si Evropa uvědomí, že Rusko považuje evropské země za nepřátele a vede proti nim přímé operace na zasahování i ovlivňování jejich bezpečnosti, tak se možná reakce rozšíří,“ míní Sklenár.

Bývalý šéf obranného resortu Slovenska z dob úřednické vlády nynějšího europoslance Ľudovíta Ódora má za to, že Evropa navíc nemusí reagovat stejnou mincí a na stejném místě. „Například na ohrožení bezpečnosti vzdušného prostoru (drony, letadla, narušování GPS) může Evropa s využitím NATO reagovat vyhlášením, že bude zasahovat proti ruským vzdušným cílům nad územím Ukrajiny a v pohraničním pásmu v blízkosti hranic EU,“ zmínil jeden z možných razantních kroků GLOBSEC. Stejně tak variantu cílit tresty za průniky ruských letadel nad EU či NATO na lodě ruské stínové flotily, která pašuje ropu.

„Prostě najít akce, které Rusko pocítía Evropa, potažmo NATO, ukáže svoji odhodlanost a sílu. Bohužel se zdá, že s Vladimirem Putinem se jinak ‚dialog‘ vést nedá,“ dodal pro CNN Prima NEWS Sklenár. Reálnou škodou pro Moskvu mohou být podle něj právě třeba sankce zaměřené na stínovou flotilu, čili plavidla, která brázdí světová moře pro Rusko, ale pod vlajkami jiných států.

Sáhne nakonec Evropa podle slovenského exministra k tvrdší reakci vůči Rusku? „Pokud ruské sabotáže a zasahování budou pokračovat, evropské země, společně nebo individuálně, budou muset reagovat, aby ochránily své občany a majetek a vyslaly co nejsilnější signály do Moskvy ohledně své odhodlanosti bránit se.“

PODÍVEJTE SE: Witkoff vs. Dmitrijev. Mír na Ukrajině řeší průšvihový magnát s protřelým bankéřem