Místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová trvá na svém výroku, že maďarský premiér Viktor Orbán vytváří v zemi nemocnou demokracii. Po středečním zveřejnění zprávy o stavu právního státu v 27 zemích Evropské unie to řekla českým novinářům v Bruselu. Zpráva podle ní opět ukázala na závažné problémy v Maďarsku i Polsku, s nimiž chce Komise nadále vést dialog. Maďarská ministryně spravedlnosti Judit Vargová ale Jourovou vyzvala k rezignaci.
Unijní exekutiva ve středu vůbec poprvé přišla s ročním hodnocením stavu právního státu a fungování demokratických principů v zemích Evropské unie. Je to součást její snahy upozornit na možné problémy s dodržováním evropských hodnot.
„Poláci a Maďaři vždy volali po tom, abychom pokryli všechny země a nezaměřovali se jen na ně. Ale u Polska a Maďarska jsme museli konstatovat, že nezačínáme s bílým papírem,“ konstatovala Jourová.
Od vládních politiků z Varšavy a Budapešti dlouhodobě zněly hlasy o tom, že je Brusel posuzuje přísněji než další země, což by podle Komise zpráva měla vyvrátit. Orbán v této kritice v pondělí výrazně přitvrdil, když v dopise šéfce Evropské komise Ursule von der Leyenové vyzval k rezignaci Jourové.
„Odpověď Komise bude, že jsme otevření dialogu. Že bychom měli zasednout ke stolu a nevzkazovat si přes média,“ prohlásila Jourová. Dodala, že si za svými slovy z pátečního rozhovoru pro německý magazín Der Spiegel stojí, ale nechce nijak situaci hrotit. Orbán v dopise Komisi pohrozil, že Budapešť už s Jourovou jednat nebude.
K rezignaci ji vyzvala i tamní ministryně spravedlnosti Judit Vargová. „Žádná demokratická instituce by neměla tolerovat lídra, který používá takové urážky jako ona v rozhovoru se Spiegelem,“ reagovala Vargová na twitterovém účtu. Jourová podle ní musí rezignovat, neboť výrokem o nemocné demokracii urazila Maďary a zostudila komisi.
Maďarská ministryně obvykle reprezentuje svou zemi na slyšeních, která za účasti Jourové vedou ostatní unijní státy v rámci zmíněného řízení. Ve svých vystoupeních většinou odmítá uznat jakékoli argumenty kritické k zákonům, které přijímá maďarský parlament, a Bruselu vyčítá údajnou zaujatost.
Babiš je ve střetu zájmu
Komise sice ve zprávě označila za nejproblematičtější vývoj ve zmíněných dvou zemích, na některé problémy však narazila i v Česku. Podle dokumentu například existují obavy, že významné korupční případy nejsou v ČR vyšetřovány systematicky. Unijní exekutiva také poukázala na probíhající audity možného střetu zájmů veřejných činitelů a zneužívání peněz z evropských fondů.
„Je to konstatování. Lidé by měli vidět, že když je někdo vysoce postavený v politice nebo v byznysu, platí pro něj zákon stejně jako pro běžného občana,“ řekla ke zjištěním týkajícím se Česka Jourová.
Auditoři z Bruselu loni ve zprávě týkající se dotací ze strukturálních fondů EU napsali, že ve střetu zájmů je český premiér Andrej Babiš. Podle auditu má stále vliv na holding Agrofert, přestože ho v roce 2017 vložil do svěřenských fondů. Premiér tyto závěry odmítá.