Některé postkomunistické země Evropské unie mají vážné nedostatky v dodržování principů právního státu. Uvedla to ve středu Evropská komise ve svém prvním ročním hodnocení vlády práva v sedmadvacítce členských zemí.
Evropská komise (EK) má nejvážnější výhrady k situaci v Maďarsku a Polsku, s nimiž dlouhodobě vede řízení kvůli porušování evropských hodnot. Rezervy v boji proti korupci nebo v pluralitě médií však unijní exekutiva vidí například také v Rumunsku, Bulharsku, Chorvatsku, Slovensku i Česku.
Komise přišla vůbec poprvé s ročním hodnocením stavu právního státu a fungování demokratických principů v rámci snahy upozornit na možné problémy s dodržováním evropských hodnot. Snaží se tak předejít tomu, aby se v případě dalších států opakovala situace z Polska či Maďarska, proti nimž vedou unijní orgány dlouhodobě prakticky bezvýsledné řízení.
Brusel na základě kontaktů s úřady či nevládními organizacemi členských států hodnotil čtyři základní oblasti: soudní systémy, boj proti korupci, pluralitu médií a celkovou vyváženost institucí.
Nová slovenská vláda slibuje zlepšení
„V některých členských státech podnítilo směřování změn vážné obavy o to, aby neměly reformy vliv na nezávislost justice,“ uvádí zpráva v kapitole věnované převážně Polsku a Maďarsku. V těchto státech jsou podle EK na místě „vážné obavy“ z možného podřizování soudů politické moci. Komise však bedlivě sleduje také potenciálně problematický vývoj soudnictví v Bulharsku, v Rumunsku či v Chorvatsku. Naopak na Slovensku podle EK nová vláda po problematickém přístupu té předchozí slíbila posílit nezávislost soudů.
Mnoho zemí podle Bruselu zavádí v posledních letech efektivnější pravidla boje s korupcí, který se obecně zlepšuje. „V některých státech včetně Česka, Slovenska, Maďarska, Bulharska či Chorvatska nejsou ovšem všechny případy korupce vyšetřovány dostatečně,“ uvedla EK.
Také pluralita médií je podle středeční zprávy obecně v unijních zemích na dobré úrovni. V Polsku, Maďarsku a na Maltě ale podle komise hrozí politizace úřadů dohlížejících na média. U těchto tří států spolu s Bulharskem dala EK zároveň najevo obavy z přímého vlivu politiků na veřejnoprávní i soukromá média. Česka, Bulharska a Kypru se týkají výtky spojené s nedostatečnou transparentností vlastnictví médií.