Každoroční šrumec je tady: Čokoládovna JANEK před svátky hlásí o 1000 % vyšší poptávku
Kdy naposledy jste měli chuť na čokoládu? Dokáže být tak silná, že nás přiměje zvednout se z pohodlí domova nebo přerušit práci a zkrátka si větší nebo menší kousek dopřát. Může být ale i daleko silnější motivací. Touha po nejlepší možné čokoládě může vést až k založení vlastní firmy na výrobu sladké pochoutky. Tak jako to udělala trojice z Uhersko-Hradišťska. Vítejte v Čokoládovně JANEK, kde si potrpí na poctivou výrobu, kvalitní surovinu i zvyky a tradice.
Na začátku stála chuť na čokoládu bez kompromisů — se skvělou chutí, čistým složením a snadnou dostupností. To všechno dohromady ovšem není vždy samozřejmostí. A tak trojici mladých lidí nezbylo nic jiného než si založit vlastní podnik. A bylo to osudové rozhodnutí, jak vzpomíná spolumajitel firmy Václav Durďák, zatímco stojí v prodejně výrobny v Hradčovicích. „Když jsme začínali s výrobou čokolády, tak jsme měli několik pohnutek. Jednou z nich bylo, že jsme chtěli vyrábět vlastní produkt, ideálně takový, který v Čechách má historii a bude vyvolávat pozitivní emoce, což čokoláda splňovala. Navíc jsme věděli, že to bude asi zaměstnání na celý život, tak jsme chtěli dělat v prostředí, odkud si budeme nosit domů dobrou náladu. A tou poslední pohnutkou bylo, že jsme se sami rádi stravovali kvalitními produkty s jednoduchým složením, a to jsme se snažili přenést do naší výroby tak, abychom si za výrobky mohli stát, abychom mohli své tváře a jména dát všanc. Tak se snažíme dělat čokoládu co nejjednodušeji, s co nejkratším složením, ze základních surovin, používat co nejméně polotovarů, tak, aby to chutnalo jednoduše i nám a našim dětem.“
Do podnikání se pustil se současnou manželkou Anetou a s kamarádem Vlastimilem Urbancem.
Od nesnází k úspěchu
Čokoládovna JANEK není na trhu žádným nováčkem. Tabulky čokolád, lanýže, pralinky a spoustu dalších produktů vyrábí už 15 let. A pomalu ale jistě si vytváří vlastní tradici. „K čokoládě mě to vždycky táhlo. Jeden z mých dědečků, kterého jsem bohužel nepoznal, byl cukrář. A tak mám zato, že tak trochu navazujeme na rodinnou tradici,“ uvádí Václav Durďák.
Ať už člověk stojí uprostřed prodejny, výrobny nebo expedice, snadno nabyde dojmu, že všechno jde jako na drátkách, jak se říká. Trojice partnerů ovšem pamatuje i náročnější časy, jak spoluzakladatel vypráví: „Podařilo se nám to, o čem jsme snili. Máme kmen zákazníků, kteří jsou s námi spokojení a jsou nám věrní. A tak se naší prací uživíme. Ale těch velkých kroků, které bylo třeba udělat, a těch těžkostí, kterým jsme čelili, bylo dost. A vlastně nějaké řešíme dodnes.“
K prvním nesnázím, které bylo třeba překonat a v první řadě nejprve rozklíčovat, proč k nim vůbec dochází, byl fakt, že hotová čokoláda během pár dní zbělala. „Byl velký problém s finálními výrobky. Řešili jsme to několik měsíců spolu s dodavateli technologií nebo s cukráři, kteří k nám jezdili, a po nějakém čase jsme zjistili, že je problém ve vlhkosti. Prostor, v němž jsme tehdy sídlili, byl ve všech ohledech perfektní, ale bohužel v něm rostla právě vlhkost. Stačilo, abychom tam ve třech dýchali a už čokoláda tuhle vlhkost absorbovala a později při tuhnutí nepracovala, jak měla. Bylo to hodně bezesných týdnů. A chvíli jsme měli pocit, že jsme se nevydali úplně správnou cestou, ale překonali jsme to,“ vzpomíná dále Václav Durďák.
Čtěte také
Listopad: Začátek svátečního frmolu
Jak dále spoluzakladatel Čokoládovny JANEK dodává, letošní rok byl zlomový. Byl prvním, v němž firma vyráběla ve vlastních prostorách a tržby nepatřily k nejlepším. Nicméně před koncem roku se situace zlepšuje. „Nemůže být vždycky všechno výborné. A teď jsme spokojeni. Listopad je náš nejsilnější měsíc, ve srovnání s nejslabším měsícem v létě máme o 1000 % větší poptávku,“ říká Václav Durďák.
A doplňuje ho druhý spoluzakladatel Vlastimil Urbanec: „Expedujeme asi 500 balíčků za den. Za poslední tři měsíce roku uděláme stejné množství práce jako za zbytek roku.“
A zatímco loni u zákazníků bodovala dubajská čokoláda, letos se zákazníci vracejí k tradičním chutím, třeba k nugátu nebo ořechům. „Máme i podzimní novinku — pralinkovou bonboniéru s osmi příchutěmi. Vymýšleli jsme je s výrobním ředitelem Radimem Veleckým a spolu s vedením jsme je pak i testovali. Najdete tam moccacino, pekanový oříšek, černý bez, malinu, lískový oříšek nebo vanilkový krém. A když jsme vyladili chutě, byl čas vyskládat krabičku tak, aby to lahodilo i očím,“ vykládá dále Vlastimil Urbanec.
A každoroční frmol nepanuje pouze ve výrobě, ale také v expedici. „V expedici se to promění na velkou Ježíškovu dílnu. Odesíláme velké množství adventních kalendářů a všech výrobků, které jsou nějak spojené s vánoční tématikou,“ říká Václav Durďák.
Vánoční motivy pak se začátkem nového roku střídají ty valentýnské, na které navazují velikonoční, po nich následuje MDŽ či Den otců. Zkrátka, v Česku je pořád co slavit. S čokoládou, jak jinak.
