KOMENTÁŘ: Válku ovlivnit nemohly. Opravdu zvláštní ale ruské volby v jedné věci byly
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
- Jednotné Rusko si udrželo většinu v parlamentu
- Protiválečné strany do Státní dumy nepronikly
- Hlasování o konfliktu na Ukrajině se nekonalo
- Čím bylo letošní digitální hlasování tak výjimečné
Rusko má po volbách do Státní dumy. Výhra Jednotného Ruska nepřekvapila. Na válku nebo mobilizaci výsledek hlasování má pramalý vliv.
„Hlasoval jsem pro Jabloko,“ spiklenecky mi šeptem říká jeden můj známý novinář pracující pro prokremelské médium. Nepovažuje se za volebního partyzána ani protiválečného aktivistu, jen ho aktuální situace v Rusku pořádně štve.
ČTĚTE TAKÉ: Ukrajinci masivně zaútočili na Moskvu. Záběry odhalují budovy i rafinerii v plamenech
Vladimir měl štěstí. V jeho jednomandátovém obvodě na západě Moskvy zůstal kandidát jinak z voleb odstraněné protiválečné strany. Po celé zemi se jich voleb účastnilo méně než sto. A do Státní dumy se nedostal ani jeden.
Čtěte také
Vladimira to však netrápí. Chtěl si dopřát malý odpor v mezích zákona. A kdoví, jestli jeho elektronický hlas Andreji Alexejeviči, staršímu vědeckému pracovníkovi muzea antropologie, vůbec doputoval. Výsledek voleb proto, podle svých slov, neprožívá.
Volby do dolní komory ruského parlamentu vyhrála kremelská partaj Jednotné Rusko. Dostala v poměrném hlasování více než 57 procent a má ve Státní dumě stále většinu. Komunisté si udrželi své druhé místo s bezmála 14 procenty. Národovečtí populisté z LDPR dostali takřka 9 procent hlasů. Na čtvrté místo se překvapivě vyhoupli se skoro 8 procenty povolení liberálové ze strany Noví lidé. Partaj Spravedlivé Rusko naopak v poměrném hlasování nepřekročila pětiprocentní hranici a ve Státní dumě ji bude zastupovat pouze několik vítězů v jednomandátových okrscích.
Komentáře a glosy
Texty zveřejňované v rubrice Názory se nemusí ztotožňovat s postoji redakce CNN Prima NEWS. Jedná se o autorské komentáře redaktorů a externích přispěvatelů.
Jedno křeslo si vybojoval i skandálně známý politik Alexej Žuravljov, který podal žalobu na stranu Jabloko, kvůli níž byla Nejvyšším soudem vyřazena z poměrného hlasování. Od Kremlu – snad za odměnu – měl garantovanou výhru v dalekém Baškortostánu.
Před volbami se spekulovalo, že hlasování může být referendem o konfliktu na Ukrajině. To je ze své podstaty absurdní – ve volbách kandidovaly partaje válku více či méně podporující. I v poměru hlasů pro Jednotné Rusko versus opozice to dopadlo ve prospěch války.
Komunisté chtějí Rusko sovětské, Noví lidé zase předcovidové
Rusové však o válce nehlasovali. Lépe řečeno, drtivá většina voličů. I když jejich rozhodování – pokud nemuseli hlasovat pro státostranu – válka ovlivnit mohla. I tak se dají číst výsledky. Jde o strany, které proti válce nevystupují, ale přejí si jiné Rusko. Komunisté sovětské, s předchozími sociálními jistotami, Noví lidé progresivní, s návratem země do klidového stavu před covidem a válkou.
Jenže i to je tak trochu analytika vařená z vody.
Čtěte také
Rusové o válce nerozhodovali a rozhodovat nemohli. Válku si Rusové nežádali. Kreml se ji snažil do února 2022 skrývat před světem i před svými občany. A pak byla válka ještě donedávna vedena tak, aby co nejméně ruskou společnost obtěžovala. Válku vyhlásil Kreml, Rusové ji akceptují a žijí ve válečné atmosféře. Volby tento stav nijak nemění. Kvůli volbám neskončí ani dřív, ani později.
Výsledek voleb nedává Vladimiru Putinovi mandát k provedení mobilizace, o níž se pár posledních měsíců spekuluje. O mobilizaci se špitalo, politici o ní nehovořili nebo ji popírali.
Partaje a kandidáti se v předvolební kampani spíš věnovali podpoře vojáků a veteránů, sociální stabilitě, demografii, ekonomice anebo tradičním hodnotám. Hlavně opatrně...
Tragické hlasování zchátralého předáka
Čím byly tyto volby opravdu zvláštní? Elektronickým hlasováním. Digitálně – z pohodlí domova či na terminálu přímo ve volebních místnostech – se hlasuje posledních sedm let. A v letošních volbách tuto možnost, kromě Moskvy, mělo dalších 32 ruských regionů. Včetně Ruskem obsazeného poloostrova Krymu.
I když elektronické hlasování není novinkou, ruská vláda ho vehementně prosazovala. Elektronicky hlasoval ruský prezident Vladimir Putin i předseda vlády Michail Mišustin. Velmi tragicky vypadalo agitační video zchátralého předáka Spravedlivého Ruska Sergeje Mironova. Nejprve před kamerou volil na počítači svou partaj a pak vyzval s rukou sevřenou v pěst voliče, aby hlasovali pro kohokoliv, protože je válka.
Čtěte také
Tlak na elektronické hlasování byl tak vysoký, že členové volební komise v některých případech voličům bez svolení přikládali občanky k hlasovacím terminálům, aby museli digitálně fajfkovat.
Moskevská volební komise uvedla, že v ruské metropoli hlasovalo více než 3,3 milionu voličů elektronicky. Klasicky volebními lístky méně než milion.
Rusko je zkrátka zemí, kde zítra již znamená včera.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Smrtelná nehoda Čechů v Norsku. Pátrání pokračuje, ministerstvo odhalilo detaily
Jiří je český politolog, rusista a novinář žijící od roku 2007 dlouhodobě v Moskvě. Již několik let spolupracuje s redakcí CNN Prima NEWS.
