Kontroverzní finanční spekulant, burzián a filantrop Soros slaví 90. narozeniny

Svůj majetek získal George Soros burzovními spekulacemi, kterými do úzkých dostal i zdánlivě neotřesitelnou britskou libru. Americký investor s maďarskými kořeny se ale vymyká vžité představě o bezskrupulózním finančním žralokovi. Jeho peníze totiž z nemalé části míří na charitu, slouží k podpoře lidských práv či k financování projektů v zemích třetího světa.

Patří k nejvýznamnějším filantropům

Génius, podivín, samaritán i provokatér — to vše o sobě v určitých fázích života slýchával. Prostřednictvím svého hedgeového fondu Quantum Fund dokázal Soros po desítky let zhodnocovat peníze investorů, sám pak vydělal miliardy. Sorosova nadace Open Society Foundations pak například koncem studené války pomáhala disidentským skupinám ve střední a východní Evropě. Jeho jmění časopis Forbes ve svém posledním žebříčku odhadl na 8,3 miliardy dolarů, což z něj dle časopisu činí 162. nejbohatšího člověka.

Jako investor vyhledával slabiny a nerovnováhy a dokázal jich využít. Sorosův „majstrštyk“ přišel v září 1992, kdy vydělal při spekulaci na pokles libry za jediný měsíc celou miliardu dolarů. Miliony Britů jej nenáviděly a zbytek světa obdivoval. Když o pár let později (a několika útocích na další ekonomiky) začal Soros kritizovat některé aspekty myšlenky volného trhu, profesor ekonomie Steven Hanke o něm napsal: „Jasný rozum a peníze nejdou vždy ruku v ruce.“

Ani Soros, který patří mezi nejsledovanější investory na světě, se ale navzdory své pověsti protřelého hráče nevyhnul obchodním neúspěchům a ztrátám. Za využití neveřejných informací se dočkal i obvinění a pokuty. V poslední době byl Soros například slyšet v souvislosti s pandemií koronaviru, když varoval, že Evropská unie by nemusela přežít problémy způsobené krizí. Rovněž vyjádřil obavy, že EU by mohly po Británii opustit i další země. „Mám obavy zejména ohledně Itálie,“ řekl.

Varoval před Trumpem i Ťin-pchingem

Letos v lednu na okraj Světového ekonomického fóra v Davosu varoval před nebezpečím, které pro svět znamenají prezident Spojených států Donald Trump a jeho čínský kolega Si Ťin-pching. Krátce před tím oznámil, že poskytne jednu miliardu dolarů pro spuštění projektu globální univerzity, aby tak čelil autoritářským režimům a klimatickým změnám.

V rodném Maďarsku se Sorosovo jméno v posledních letech skloňuje v souvislosti s ožehavou otázkou imigrace, kterou jeho nadace podle maďarského premiéra Viktora Orbána podporuje. Orbán vede proti Sorosovi tvrdou kampaň a líčí jej jako hlavního nepřítele maďarského státu, který řídí příliv migrantů.

Sorosův životní příběh by mohl nést podtitul „jak se nemajetný mladík vypracoval mezi světovou investorskou elitu“. Narodil se v budapešťské židovské rodině jako György Schwartz. V šestnácti letech opustil rodnou zemi a odešel do Británie. Zpočátku se živil manuálními pracemi, posléze vystudoval filozofii na prestižní Londýnské ekonomické škole. V polovině 50. let už coby George Soros přesídlil do USA a začal se živit jako analytik.

Na Wall Street se stal během deseti let uznávaným makléřem, v roce 1969 převzal vedení fondu Quantum. Když v roce 1980 bilancoval jeho úspěšnost, fond vykázal čtyřicetinásobné zhodnocení vložených prostředků. V 80. letech začal Soros přesouvat svoji pozornost k mecenášským aktivitám. Stáhl se z vedení fondu a soustředil se na práci jakéhosi filozofa-vizionáře, jak na poli investic (začal se orientovat spíše na měnové spekulace), tak na poli charitativním.

Hlavním cílem Sorosových filantropických aktivit je podpora otevřené společnosti založené na respektu k lidským právům, transparentní veřejné správě a vládě práva. „Mohl jsem být zabit nacisty. Mohl jsem promarnit svůj život za komunistů. To je to, co mě vedlo k myšlence otevřené společnosti,“ vysvětlil Soros, proč se rozhodl zaměřit dobročinnost právě směrem, na který jej ještě za dob studií navedl filozof a pedagog Karl Popper.

Pracuje i na zlepšení postavení Romů

Koncem 70. let začal Soros poskytovat stipendia černošským studentům na univerzitě v Kapském městě. Posléze se zaměřil na komunistické země ve střední Evropě, v nichž podporoval opoziční uskupení, mezi nimi i Chartu 77. V roce 1991 Soros v Praze založil Středoevropskou univerzitu; česká vláda se ale později odmítla podílet na jejím financování a škola město opustila. Dlouhodobě Soros například pracuje na zlepšení postavení Romů.

Soros je od roku 2013 potřetí ženatý. Jeho manželkou je o 40 let mladší konzultantka v oblasti vzdělávání a zdravotní péče Tamiko Boltonová. Z předchozích manželství má Soros pět dětí — čtyři syny a dceru. Jeho starší bratr Paul, který zemřel v roce 2013, byl rejdařským magnátem a rovněž filantropem.