Dodnes tam straší duch vojáka wehrmachtu. Jak získaly lomy Malá a Velká Amerika své jméno?

Ačkoli si řada lidí myslí, že názvy Malá a Velká Amerika jsou odvozeny od podobnosti s americkým Grand kaňonem, skutečné pojmenování souvisí s nedalekou usedlostí nazývanou Amerika. Právě tam se v druhé polovině 19. století usídlila rodina Habětínů.

„Jejich prapředek odjel do Ameriky, vydělal nějaké peníze a statek zvelebil a následně se začalo chodit „k Američanovi“. Statek tak dostal název Amerika. A protože velká Amerika připomíná svým profilem americký Grand kaňon, trempové jim začali říkat Malá a Velká Amerika. A Mexiko – to už je v návaznosti. Spíš jde o tu geografii – Amerika, Mexiko,“ vysvětluje historii pojmenování Daniel Sedláček ze spolku Hagen v pořadu Prima Česko.

Lomy Malá a Velká Amerika vznikaly paralelně na konci 19. století. Velká Amerika byla pro těžbu funkční až do roku 1963, kdy se zřítila její jihovýchodní stěna. Náklady na zabezpečení se ukázaly být příliš vysoké a těžba se pak přestěhovala do nedalekého lomu „Na Čeřince“, který je dodnes funkční.

„Je tady celkem 15 lomů a všechny byly spojeny vždy nějakou sběrnou chodbou. Dohromady je tady asi šest kilometrů štol se všemi těmi odbočkami. Původně se těmito štolami vyvážel vápenec z těch všech lomů, které byly otevírány před 1. světovou válkou až do roku 1956 – od té doby jsou štoly prázdné a začali sem pronikat výletníci a trampové,“ vypráví Sedláček.

Děsivá legenda

A s těmi se objevila řada legend, kdy ta nejznámější je o Hagenovi. „Hans Hagen byl voják německého wehrmachtu, který se tu měl skrývat, zahynul bídnou smrtí a jeho duch tady bloudí pod zemí a strašil trampy i současné návštěvníky. Jedna z legend hovoří o tom, že duch Hagena chodí podzemím a říká se, že gong, když na něj někdo 3× zazvoní, tak vyruší ducha Hagena. Do roka a do dne se mu něco nepěkného stane. Kolegové říkají, že kdo má v životě málo problémů, ať si zazvoní a nějaký problém se určitě najde,“ říká s nadsázkou Sedláček.

Štoly jsou dnes evropsky významnou lokalitou díky zimovišti netopýrů. I to je důvodem, proč jsou jejich prohlídky v zimě pozastaveny. Netopýři totiž potřebují klid. „Každý rok napočítáme dva tisíce jedinců. Jsou to netopýři, kteří sem koncem srpna už zalétávají. V současné době přes den tady určitě nějaký bude, ale bude velká náhoda, když nějakého potkáme. Ještě jsem tady narazil na jezevce nebo kunu, to jsou taky chráněná zvířata. A taky hmyz, ale to už je jiná kapitola,“ přibližuje Sedláček.

Zdejší průzračná voda láká v létě ke koupání. To je tady ale přísně zakázáno. Výjimku mají záchranné složky anebo různé potápěčské kluby. Jejich členové si potápění v lomech užívají.

„Podívejte se kolem, je to úžasná krajina, příroda je fantastická, ryby, dole pod vodou je to úžasný,“ pochvaluje si zdejší prostředí potápěč Josef. A kolegyně Laďka je zase nadšená z prostředí pod vodou. „Máme tam třeba minu, bombu, máme tam Hagena – malého i velkého, kolo, na které si můžete sednout. Je to zajímavé pro potápěče.“

A místní prostředí si zamiloval i potápěč Jiří. „Máme tam plochý kámen, na který si lidé dávají svůj hrneček se svým jménem jako vzpomínku. Tady je docela dobrá viditelnost, dokud si to nezkalíme sami jako potápěči. Je tady hodně jemného kalu na dně a jak mácháme ploutvemi, tak ho zvedáme. Nejkrásnější potápění je tady v zimě pod ledem, když je vidět skoro na druhou stranu.“

„Pod ledem to vypadá jako v moři, takže jsme zažili viditelnost, kdy jsme viděli z jedné strany na druhou,“ říká František, další z party potápěčů.

Malou i Velkou Ameriku můžete obdivovat z různých stezek, které okolo lomů vedou. Jejich součástí jsou i časté vyhlídky. A jestli vás zajímají zdejší štoly, můžete se přes spolek Hagen Mořina objednat jejich prohlídku. Na Hagenův gong ale raději nezvoňte.