Malí pumpaři mohou zdražovat. Vládní strop zbrzdí ceny paliv jen málo, tvrdí experti
Maximální ceny paliv stanovené ministerstvem financí jsou velmi vysoké. Shodují se na tom ekonomové, kteří okomentovali krok ministryně financí Aleny Schillerové (ANO). Podle nich zastropování pocítí nejvíce čerpací stanice na dálnicích, okruzích a vjezdech do velkých měst. Oproti tomu pumpy mimo hlavní tahy mají nyní prostor pro růst svých marží. V některých případech se lidé dočkají zdražení o desítky haléřů na litr paliva. Zastropování cen benzinu a nafty bude platit od středy.
Nafta maximálně za 49,59 koruny, benzin za 43,15 koruny. To je vládní cenový strop platný od středy 8. dubna. Průměrné pondělní ceny však byly daleko nižší. Nafta se v průměru prodávala za 48,51 koruny za litr, tedy o korunu levněji. Natural 95 pak za 41,61 koruny, tedy o více než 1,5 koruny levněji. „Může to mít efekt maximálně u letišť nebo u vjezdu do Prahy či Brna. Mimo dálnice však nebude dopad žádný,“ upozornil pro CNN Prima NEWS Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank.
K TÉMATU: Zbraně jsou mrtvý šrot, když chybí odhodlání lidí, míní Špidla. Doplnil, kde vzít na armádu.
Hlavní ekonom XTB Pavel Peterka má za to, že cenové opatření nedává žádný smysl. Ministryně financí argumentovala tím, že bez státního zásahu by se benzin pohyboval kolem 50 korun za litr a nafta až kolem 57 korun za litr. „Výrazně pochybuji, že bez státního nařízení by ceny byly razantně vyšší. Hlavní důvod zpomalení cenového růstu je, že významná část šoku a dopadů války v Íránu už byla do ceny promítnuta. Zdražení totiž není skokové jako na začátku. V prvním týdnu jsme viděli růst i o několik korun za litr týdně. Nyní je to spíše o desetiny. To nemá nic společného s vyhlášením maximálních cen na středu,“ řekl Peterka pro CNN Prima NEWS.
Čtěte také
Ministryně také na tiskové konferenci k představení maximálních cen řekla, že některé čerpací stanice mají na svých palivech marže šest až deset korun za litr. Ekonomové se ale shodují, že se jedná o extrémní případy, které se nejspíše vztahují na prémiová paliva. A u nich cenové stropy neplatí. Resort financí totiž ještě nedávno informoval, že průměrná marže čerpadlářů je méně než dvě koruny za litr.
Nastavená marže ve výši 2,5 koruny tedy dává prostor pro růst ceny u menších pumpařů. „Určitě je zde místo pro růst. Obávám se proto skutečného dopadu, protože něco jiného je záměr a něco jiného je důsledek,“ varoval Peterka.
S tím souhlasí i ekonom Petr Bartoň, podle kterého nastavilo ministerstvo financí maximální ceny velmi vysoko. „Dnes je nafta v průměru za 48,50 koruny, včetně dálnic. Mimo hlavní tahy je za 48 korun. Kdyby vláda ponechala i sníženou spotřební daň o dvě koruny, tak jsme mohli doufat v cenu 46 korun za litr. Vláda ale místo toho vyhlásila cenu 49,59 koruny. Pokud se na ni zkoncentrují prodejci mimo dálnici, tak dojde ke zdražení o 3,59 koruny,“ uvedl Bartoň.
Zcela konkrétně:
— Petr Bartoň (@petr_barton) April 7, 2026
Dnes je nafta v průměru za 48,50.
Vcetne dalnic. Mimo rekneme 48,00.
Kdyby vláda zůstala u snížení daně o 2 Kč, mohli jsme doufat v cenu 46,00.
Vláda ale místo toho vyhlásila cenu 49,59.
Pokud se na ni prodejci zkoncentrují i mimo dálnici, dojde k ZDRAŽENÍ o 3,59 https://t.co/SQmtEXN0LF
I podle Peterky se může stát, že některé čerpací stanice budou zdražovat. „Může to skutečně působit jako kotva a mohou se k maximálním cenám přiblížit. Konkurence totiž není úplně všude a ne každá stanice analyzuje ceny v okolí. Pokud se stanoví strop, tak se může o několik desítek haléřů cena zvýšit. A budou to přesně ty čerpací stanice, na kterých tankují nejcitlivější spotřebitelé. Na dálnicích totiž mnohdy berou palivo firemní automobily,“ řekl Peterka.
Ekonom Kovanda nicméně tvrdí, že nízkomaržové čerpací stanice nebudou mít důvod takto razantně zdražovat. „Například společnost Tank ONO drží na svých pumpách marže 70 haléřů až jednu korunu. Proč by najednou měli mít marži 2,50, když to předtím nikdy neudělali? Umím si představit společnost Shell, která se bude chtít zahojit na omezené marži u dálnic a mimo hlavní tahy upraví marži výš. Mimo hlavní silnice však probíhá tvrdý konkurenční boj,“ dodal Kovanda.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Spravedlivé daně? Nesnáším to slovo, jde o to, ať chudí bohatým nevymlátí okna, míní Kalousek
Věnuje se převážně ekonomickým tématům z oblasti bydlení, energetiky a mobilních operátorů. Rovněž sleduje politické dění na tuzemské scéně. Vystudoval mediální studia na Metropolitní univerzitě v Praze. Od roku 2016 působil jako redaktor v Echo24, Týdeníku Echo a Business Monitor 24. Do redakce CNN Prima NEWS nastoupil v polovině roku 2022.
