
Kvůli silným bouřkám je bez elektřiny asi 14 tisíc odběratelů
Průměrná cena nejprodávanějšího benzínu Natural 95 vzrostla za poslední tři dny skoro o korunu a po několika týdnech se znovu vyšplhala nad 45 korun za litr. Od začátku června začne platit snížení spotřební daně na pohonné hmoty. Z každého litru bude stát po tři měsíce inkasovat o 1,50 koruny méně.
Slovensko po vzoru Maďarska uvažuje o zastropování cen pohonných hmot. Tento krok může mít podle slovenských médií v krajním případě za následek nedostatek benzinu a nafty na trhu a s tím související omezené příděly.
Ceny pohonných hmot v Česku klesají. Za uplynulý týden se jejich cena snížila o více než korunu za litr. Litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 teď v průměru natankujete za 42 korun a 70 haléřů, za naftu zaplatíte něco málo přes 45 korun. Navzdory zlevnění jsou ale paliva v Česku stále výrazně dražší než před rokem. Už by se vám tak nemělo stát, že vás zdražení překvapí přímo během tankování, jako se to stalo autodopravci v Ostravě.
Za méně než 40 korun už mohou opět natankovat řidiči litr benzínu u některých českých benzínek. Musí se ale připravit na dlouhé kolony dalších motoristů. Na druhou stranu jsou ale místa, kde se stále drží ceny až podezřele vysoko.
Řešení rostoucích cen paliv. To bylo jedním z témat, o němž diskutovali v nedělní Partii Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) s hejtmanem Moravskoslezského kraje Ivo Vondrákem (ANO). Zatímco podle Vondráka by vláda měla přistoupit k zastropování cen benzinu a nafty, Jurečka s ním nesouhlasí. Podle šéfa lidovců by v takovém případě částku musel doplácet stát, potažmo daňoví poplatníci.
Navzdory mírnému zlevnění posledních týdnů jsou u nás pohonné hmoty stále velmi drahé, obyvatelům příhraničních oblastí se proto vyplatí zajet k sousedům. Nejde jen o často zmiňované Polsko, lacinější benzin a naftu mají třeba i v Rakousku a zejména v Maďarsku.
Průměrné ceny marží na pohonných hmotách vzrostly mezi únorem a březnem přibližně o dvě koruny na litr. Na tiskové konferenci to uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), když prezentoval dosavadní výsledky kontrol prodejních cen na čerpacích stanicích, které potrvají až do 30. září. Resort dále zpracuje cenový výměr na maximální marži prodejců paliv.
Jaké jsou závěry ministerstva financí po kontrolách prodejních cen pohonných hmot na čerpacích stanicích? Sledujte tiskovou konferenci šéfa resortu Zbyňka Stanjury (ODS) po jednání s Unií nezávislých petrolejářů a Českou asociací petrolejářského průmyslu a obchodu (ČAPPO). Brífink je plánovaný na 17:00.
Maďarská společnost MOL měla v březnu rekordní marže. Na data agentury Bloomberg o druhém největším provozovateli čerpacích stanic v Česku upozornil ekonom Lukáš Kovanda. MOL vydělává na tom, že rafinuje kvůli sankcím výrazně zlevněnou ruskou ropu Ural, Češi tak platili dramaticky více, než by odpovídalo realitě. Česká vláda pak podle Kovandy při kontrole čerpacích stanic a následné analýze „mířila vedle“.
Ceny pohonných hmot v Česku od minulého týdne klesly. Benzin Natural 95 zlevnil o 1,51 koruny na průměrných 45,13 Kč/l, nafta o 1,34 koruny na 47,69 Kč/l. Benzin zlevňuje nepřetržitě od soboty, cena dieselu začala klesat v pondělí. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Ministerstvo financí do čtvrtečních 12:00 požaduje od čerpacích stanic kompletní hlášení o průměrných prodejních cenách paliv od 15. února do 15. března včetně. Zjišťování výše marží je jedním z nástrojů vlády proti rekordnímu zdražování pohonných hmot. Ceny se začaly zvyšovat po ruské invazi na Ukrajinu 24. února.
Navzdory nedávnému mírnému snížení cen pohonných hmot stojí benzin a nafta stále víc peněz, než jsou někteří řidiči ochotni akceptovat. Nejmarkantnější je to v Nizozemsku, kde rapidně roste počet motoristů, kteří po naplnění nádrže od čerpací stanice ujedou bez placení.
Co může za vysoké ceny pohonných hmot? Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza a ekonom a rektor Anglo-americké univerzity Jiří Schwarz se v pořadu Co na to vaše peněženka na CNN Prima NEWS shodli, že na vině je kromě války také nejistota způsobená panikou mezi lidmi. A protože panika jen tak neutichne, ceny půjdou dolů daleko pomaleji.