Vždy ho považovali „jen“ za mladšího brášku věhlasného Michaela. Ale Ralf Schumacher s tím nikdy neměl problém. Otevřeně promluvil o vztahu s bratrem, sedminásobným mistrem světa formule 1, v rozhovoru pro německou televizi Sport1.
„Vždy jsem byl neuvěřitelně pyšný na svého bratra a jsem dodnes. Na to, čeho všeho dosáhl. V naší rodině nikdy neexistovala závist, právě naopak. Vždy jsme si navzájem přáli. Navíc jsme měli skutečně mnoho mnoho štěstí, že jsme mohli prožít takové životy, a čeho jsme dosáhli,“ popsal německý jezdec Ralf Schumacher v emotivním vystoupením před kamerou.
Táta: Ty to nedáš. Staň se kuchařem nebo stánkařem
Nikdy prý neměl pocit, že by stál v Michaelově stínu a bylo nutné z něj vystoupit. „Neřešil jsem to. Byl jsem Ralf Schumacher a závodil jsem, jak nejlépe jsem uměl,“ dodal nyní pětačtyřicetiletý bývalý jezdec stájí Jordan, Williams a Toyota.
Sice nikdy nezískal titul mistra světa, kterým byl jeho bratr sedmkrát, ale se šesti vítězstvími ve velkých cenách je spokojený. „To je krásná bilance,“ poznamenal Ralf.
Ralf stejně jako Michael odstartoval cestu do kokpitu formule 1 na motokárové dráze v Kerpenu nedaleko Kolína nad Rýnem na západě Německa. A Ralf proháněl se po ní ještě v době, kdy už starší bráška v roce 1991 řídil formuli 1. „Ne, nezáviděl jsem mu, jen jsem přemýšlel, jak se tam dostat jako on,“ vzpomínal Ralf a přidal historku s otcem Rolfem, s bývalým kamnařem, později nájemcem dráhy v Kerpenu. „Táta mi pořád říkal: ‚Blázníš! Myslíš, že se oba můžete dostat z takové díry, jako je Kerpen, do formule 1? Ty to nikdy nedáš. Prosím, vyuč se něčím pořádným. Staň se kuchařem nebo jednou převezmi stánek s občerstvením u naší dráhy, protože se z toho dá dobře žít. A přestaň myslet na to, že je tam místo pro vás oba,‘“ vzpomínal Ralf.
Formule Junior, formule 3, Formule Nippon a pak formule 1
Možná právě otcova slova ho vybudila natolik, že již rok po Michaelově vstupu do formule 1 naskočil Ralf do Formule Junior. V roce 1994 získal také díky bratrovi stejného manažera Williho Webera, nasedl do formule 3 a se blížil ke svému snu. „Měl jsem s Willim štěstí a pro mě to nemělo žádné nevýhody. Snad jedinou bylo, že jsem sám měl mnoho předsudků,“ popisoval Ralf Schumacher. Poslední mezistanicí a krokem do F1 byla japonská Formule Nippon. V ní vyhrál Ralf Schumacher sezonu 1996 a díky titulu si zajistil místo ve stáji formule 1 Jordan.
Sen si splnil, ale… Když jel svou první velkou cenu bylo mu jedenadvacet let. „Byl jsem velmi vynervovaný,“ přiznal Ralf po letech a omluvil se za své tehdejší chování: „Byl jsem mladý a bouřlivý, také trochu hloupý, asi jako každý osmnáctiletý kluk. A k tomu i arogantní. Věci, které jsem udělal, byly arogantní, věci, které udělali jiní, byly zábavné.“ A tak nastaly problémy s médii. „Takže jsem z toho jen málokdy vyšel pozitivně. Dnes už bych to všechno dělal samozřejmě jinak,“ uzavřel Ralf Schumacher.
Dopředu bylo domluvené, že se reportér televize Sport1 nebude Ralfa ptát na zdravotní stav bratra Michaela Schumachera. Ten 29. prosince 2013 upadl ve Francii při lyžování na hlavu, po několika operacích v Grenoblu a pobytu na rehabilitační klinice ve švýcarském Lausanne se posledních šest let nachází v domácím ošetřování ve vlastním sídle ve městě Gland na břehu Ženevského jezera.
Ralf Schumacher (45)
Ve formuli 1 působil v letech 1997 až 2007, závodil za stáje Jordan, Williams, Toyota.
Skončil dvakrát druhý v celkovém pořadí mistrovství světa (2001 a 2002).
Absolvoval 180 závodů seriálu formule 1, zaznamenal šest vítězství, 27krát se umístil na stupních vítězů. Získal 329 bodů, šestkrát vyhrál kvalifikaci (pole position), 401 kol, tedy 1 936,2 kilometru absolvoval na vedoucí pozici v závodech formule 1.
Od roku 2008 do 2012 jezdil v německém seriálu DTM.
Michael Schumacher (51)
Ve formuli 1 působil v letech 1991 až 2006, 2007 až 2009 pracoval testovací pilot a poradce Ferrari, v letech 2010 až 2012 se vrátil na okruhy F1. Závodil za stáje Jordan, Benetton, Ferrari, Mercedes.
Je sedminásobným mistrem světa: 1994, 1995, 2000–2004.
Absolvoval 307 závodů seriálu formule 1, zaznamenal 91 vítězství, 155krát se umístil na stupních vítězů. Získal 1 566 bodů, 68 pole postion, 5 111 kol, tedy 24 109,8 kilometru, odjel na vedoucí pozici v závodech formule 1.
