Když módní návrhářka umí splnit přání zákazníka, je to jako sen

Jmenuji se Petra Kurschová a jsem módní návrhářka

„Jsem klasická ženská, chci, aby mi to slušelo, a tak jsem si začala hledat různé střihy, materiály, dávala jsem si to všechno dohromady, lidem se to líbilo, mně se v tom hlavně líbilo, a tak to všechno začalo,“ říká skromně přímo Petra. Tak jednoduše se představuje sympatická a velmi úspěšná oděvní návrhářka. Její cesta k tomuto profesnímu naplnění ale tak rychlá a jednoduchá nebyla Obor, kterému se teď věnuje a který ji živí, nevystudovala. Nejdříve studovala zemědělskou školu, pak zdravotní školu, úspěšně dokončila obě maturity, pak si se vrhla na Vysokou školu ekonomickou a pak si k tomu ještě přidala druhou vysokou školu, obor andragogiky, co je známější spíše pod pojmem personalistika. Její nadšení, preciznost a kreativita ji ale nakonec poslaly úplně jiným směrem.

Oslava nového roku mi změnila život: K cukrařině přivedla Hanku láska na první pohled

České řemeslo

Růžová poleva, banánově žlutá čokoláda, krém, marcipán, vláčný piškot... Také se vám sbíhají sliny? Hanka Pogány dovedla cukrářské řemeslo k dokonalosti. Její cesta k úspěšnému podnikání začala v Anglii a vrcholu dosáhla v Česku. Co jí na cukrařině nejvíce baví a jaké nároky tato profese klade?

Ani jednomu oboru, který vystudovala, se nevěnuje, ale určitě jí dali hodně dobrých znalostí a skvělý základ pro samostatnou práci a podnikání. Obdivuhodné je už jenom to, že zvládla dvě střední školy ukončené maturitou a následně ještě úspěšně vystudovala dvě vysoké školy. Rozhodně Petře nechybí nápaditost a kreativita. Sama vysvětluje, v čem tkví její úspěch: „Myslím si, že tím, že se v oblečení cítím dobře, že ze mě září určitá originalita a že se líbím sama sobě, tak to ty ženy chtějí také. A já jim to jenom plním.“ Vždy to byl její sen, plnit ženám přání, aby byly krásné. Filozofií její práce je klást důraz na všechny aspekty, které jsou pro klienty důležité. Pro samotnou Petru jsou tyto aspekty, jako je ekonomika, krása, pohodlí a kvalita, také velmi důležité, a proto chce, aby byly vždy uplatněné na 100 %.

Za nejdůležitější vlastnost považuje u návrháře empatii. Bez ní to podle Petry Kurschové nejde. Myslí si, že jinak by návrhář či návrhářka nabízeli jenom modely, které vidí na ostatních lidech, ale ne takové, které si zákazníci umí představit sami na sobě a chtěli by je také nosit. Její dobrá kamarádka na Petře oceňuje zejména věčný optimismus: „Když se s ní setkáte, tak vždy odcházíte lépe naladěni, než předtím. Její životním mottem je věřit v dobro, věřit v dobro v lidech a myslím si, že jí to vychází.“

A jak se plní sny u věčně optimistické Petry v ateliéru?

V oboru malování skla nenašla uplatnění, pustila se tedy do výroby vinutek

České řemeslo

Sklo – materiál, který fascinuje lidstvo od nepaměti. Ovládne ho pouze ten, kdo se naučí zkrotit oheň. Sklářka Alena Chládková si podmanila sklo a sklo si podmanilo ji. Její výrobky, které navazují na bohatou sklářskou tradici v Čechách, můžete najít třeba až v Austrálii. Zabývá se výrobou skleněných šperků, perel i korálků. Každý kus je naprostý originál.

Každý, kdo k ní do ateliéru přijde, vyplní základní dotazník. Petra se ptá jak u dam, tak i u pánů, na to, co má rád a co ne, jaké barvy a vzory preferuje, jaký materiál by vyhovoval, nebo naopak, co by zákaznice či zákazník opravdu na sobě nesnesl. Pak přijde na řadu práce na konkrétním návrhu. Ve chvíli, kdy jsou obě strany s modelem spokojené, přijdou na řadu látky. Látek se zákazníci smí dotýkat, osahat si je, aby zjistili přesně, zda jim vyhovuje struktura materiálu, hustota, pocit na kůži i splývavost.

Pokud vybraný materiál vyhovuje, látka je vybraná, pokud ne, Petra se postará o to, aby sehnala preferovaný materiál. Vždy si dává záležet, aby byl zákazník maximálně spokojený a proto potřebnou látku shání sama. U následné výroby a všech potřebných krocích, které vedou k finálnímu modelu, už klienti zpravidla nejsou. Každý krok a výběr i toho nejskrytějšího detailu či nitě je stejně precizní a provedený s láskou k práci módního návrháře a s respektem k přání zákazníka.

Budoucnost lokálních návrhářů, jako je ona sama, vidí dobře. Jak jinak, když je do morku kosti optimistkou. Všímá si ale trendů posledních období, kdy lidé začínají vyhledávat lokální výrobce, lokální dodavatele, odchodu některých řetězců z trhu a lokální řemeslo tak má podle ní velkou šanci k návratu.