V oboru malování skla nenašla uplatnění, pustila se tedy do výroby vinutek

„Od malička mě bavilo malovat. Proto jsem si vybrala obor malování skla, který jsem také vystudovala. Po škole jsem ale nemohla najít uplatnění, takže to, co dělám teď – vinutí skla, jsem se naučila vlastně až z nouze,“ vzpomíná na svoje začátky Alena Chládková.

Vinuté perle, vinutky, se Alena naučila vyrábět ve firmě, kde se postupně vypracovala až na jejich návrhářku. Pak se v práci osamostatnila a začala vinutky a skleněné šperky vyrábět se svým manželem na vlastní pěst. Ze skromných začátků se nakonec vypracovala na prvotřídní odbornici, jejíž výrobky si našly svoje zákazníky po celém světě.

Zatímco v minulém století patřilo české sklářství mezi obor masové výroby, ve kterém pracovaly tisíce lidí a vznikaly stovky druhů skla, Alena se zaměřuje na kusovou výrobu. „Sklářství, které děláme, je nejstarší sklářská technologie. Určitě má perspektivu. Hodně sklářů zpracovává pouze cizí nápady, a pak jsou takoví, kteří přicházejí s vlastní invencí,“ dodává Alex, manžel Aleny.

K výrobě korálků jsou potřeba především skleněné tyče, hořák s plamenem a drát, na který se rozžhavené sklo navíjí. Veškeré dekorativní procesy vznikají v ohni, nic nejde dodělat později. Vinutky se dají ozdobit třeba stříbrnou nebo zlatou fólií, nakonec se doplní například háčky k náušnicím.

„Samotný obor výroby korálků už sice nemá svoje učiliště, ale stále žije dál díky individuálním tvůrcům. Chci, aby si moje šperky lidé spojovali s mistrostvím, jedinečností, kvalitou a aby jim stále přinášely radost,“ uzavírá Alena Chládková.