V oboru malování skla nenašla uplatnění, pustila se tedy do výroby vinutek

Sklo – materiál, který fascinuje lidstvo od nepaměti. Ovládne ho pouze ten, kdo se naučí zkrotit oheň. Sklářka Alena Chládková si podmanila sklo a sklo si podmanilo ji. Její výrobky, které navazují na bohatou sklářskou tradici v Čechách, můžete najít třeba až v Austrálii. Zabývá se výrobou skleněných šperků, perel i korálků. Každý kus je naprostý originál.

„Od malička mě bavilo malovat. Proto jsem si vybrala obor malování skla, který jsem také vystudovala. Po škole jsem ale nemohla najít uplatnění, takže to, co dělám teď – vinutí skla, jsem se naučila vlastně až z nouze,“ vzpomíná na svoje začátky Alena Chládková.

Vinuté perle, vinutky, se Alena naučila vyrábět ve firmě, kde se postupně vypracovala až na jejich návrhářku. Pak se v práci osamostatnila a začala vinutky a skleněné šperky vyrábět se svým manželem na vlastní pěst. Ze skromných začátků se nakonec vypracovala na prvotřídní odbornici, jejíž výrobky si našly svoje zákazníky po celém světě.

Zatímco v minulém století patřilo české sklářství mezi obor masové výroby, ve kterém pracovaly tisíce lidí a vznikaly stovky druhů skla, Alena se zaměřuje na kusovou výrobu. „Sklářství, které děláme, je nejstarší sklářská technologie. Určitě má perspektivu. Hodně sklářů zpracovává pouze cizí nápady, a pak jsou takoví, kteří přicházejí s vlastní invencí,“ dodává Alex, manžel Aleny.

Hodinářka, která miluje svoje řemeslo

Když se Anna Filipenská rozhodovala, co bude v životě dělat, padla její volba na hodinářství – řemeslo, které je dnes považováno za lehce extravagantní. Přesto by ho nikdy neopustila. Fascinuje ji jemná motorika hodinářských strojků, moc ovládat čas a také to, že hodináři patří mezi řemeslníky mezi opravdovou elitu.

K výrobě korálků jsou potřeba především skleněné tyče, hořák s plamenem a drát, na který se rozžhavené sklo navíjí. Veškeré dekorativní procesy vznikají v ohni, nic nejde dodělat později. Vinutky se dají ozdobit třeba stříbrnou nebo zlatou fólií, nakonec se doplní například háčky k náušnicím.

„Samotný obor výroby korálků už sice nemá svoje učiliště, ale stále žije dál díky individuálním tvůrcům. Chci, aby si moje šperky lidé spojovali s mistrostvím, jedinečností, kvalitou a aby jim stále přinášely radost,“ uzavírá Alena Chládková.

Tagy:
sklo Austrálie výroba šperk Česko malování české řemeslo sklářka Alena Chládková