Rusko zaútočilo na Ukrajině Orešnikem. Nadzvuková střela může nést i jadernou hlavici
Rusko oznámilo, že v noci při rozsáhlém útoku na Ukrajinu použilo i novou nadzvukovou střelu Orešnik, píší agentury s odkazem na ruské ministerstvo obrany. O zařazení raketového systému do bojové služby v Bělorusku informovalo ruské ministerstvo koncem roku. Tyto střely středního doletu mohou nést jaderné zbraně.
„V Běloruské republice se uskutečnil slavnostní ceremoniál zahájení bojové služby jednotky vybavené mobilním pozemním raketovým komplexem ‚Orešnik‘,“ uvedlo ruské ministerstvo obrany. Ministerstvo zároveň zveřejnilo video, na kterém jsou vidět bojová vozidla, která jsou součástí mobilního balistického raketového systému středního doletu, jak projíždějí lesem v rámci bojového výcviku. Lukašenko řekl, že v Bělorusku bude rozmístěno až 10 takových raketových systémů, píše AP.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Mír na Ukrajině je na obzoru, oznámil polský premiér Tusk. Trump zmínil palčivé body
Ruský prezident Vladimir Putin varoval Západ, že Rusko by mohlo použít Orešnik proti spojencům Kyjeva, kteří mu umožnili zasáhnout Rusko svými raketami s delším doletem. Běloruské ministerstvo obrany dodalo, že Orešnik má dolet až 5 000 kilometrů. Ruská státní média se zároveň chlubila, že raketa by potřebovala pouze 11 minut, aby zasáhla letecké základny v Polsku, a 17 minut, aby udeřila na sídla NATO v Bruselu. Zda raketa nese jadernou nebo konvenční hlavici, není možné zjistit, dokud nezasáhne cíl.
Putin letos v létě oznámil, že Rusko zahájilo sériovou výrobu Orešniků a řekl, že by ještě letos mohly být rozmístěny v Bělorusku. V boji ruská armáda Orešnik (v překladu Líska) v nejaderné verzi použila poprvé loni v listopadu k útoku na ukrajinské Dnipro. Rusko válku proti Ukrajině vede od února 2022. Minsk na začátku invaze umožnil ruským ozbrojeným silám, aby na Ukrajinu vpadly i z běloruského území.
Předloni Minsk a Moskva podepsaly dokumenty ohledně rozmístění ruských taktických jaderných zbraní v Bělorusku. Tyto zbraně jsou určeny k dosažení konkrétních vojenských cílů přímo na bojišti, čemuž odpovídá jejich nižší ničivá síla (zpravidla do 50 kilotun) a omezený dosah nosičů ve srovnání se zbraněmi strategickými, které slouží k odstrašování a ničení rozsáhlých územních celků.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Ruský voják házel po ukrajinském dronu sněhové koule. Explozi neunikl
