Mužatky a menopauza? Trapná pitomost, nemusí mě ale hned smrtelně urazit, říká Matějčková


Macinkův výrok o mužatkách nebyl podle filozofky a esejistky týdeníku Echo24 Terezy Matějčkové vtipný ani chytrý. Stejně pak v pořadu K věci na CNN Prima NEWS hodnotila výrok Ševčíka o menopauze. Podle ní to ale člověk nemusí brát osobně a hned se urazit. V pořadu promluvila i o slovech herce Štěpána Kozuba a nastínila celkový obraz hrubnutí veřejné debaty ve společnosti.

„Macinkův výrok zaznít určitě neměl. Nebyl vtipný ani chytrý stejně jako Ševčíkova menopauza. To byla k*kotina, která se vůbec neměla medializovat. Zároveň mě to ale nemusí smrtelně urazit – řekl sice pitomost, kterou si ale nemusím hned vztáhnout na sebe. Je dobře, že se omluvil,“ uvedla Matějčková.

ČTĚTE TAKÉ: Vysoká škola za dva roky? Plaga opět narazil, Havlíčkovu ministerstvu vadí zmatek v titulech

Okomentovala i výroky herce Štěpána Kozuba, který čelí kritice za použití slova „degeni“ v souvislosti s žáky speciálních škol: „To bylo opět jenom trapné. Pochopení mám pro to, že se někdo nechce omluvit. Humor to ale pro mě není, bylo to pouze sprosté. Jeho kritika byla založená na tom, že humor musí jít vždy nahoru, tzn. strefovat se do lidí, co jsou nad vámi, ale ne do malých dětí nebo nemocných. To je ale úplně vadný argument, který přispívá ke stigmatizaci právě těchto lidí. Já vůbec nevím, jestli děti ze speciální školy jsou nějak statusově pod panem Kozubem.“

Hrubá a polarizovaná společnost

„Hrubnutí společnosti pozorujeme. Více si vůči sobě navzájem dovolíme a lidé častěji překračují hranice slušnosti nebo vzájemného respektu, který tam chybí. Může to souviset i se sociálními sítěmi, protože si tam dokážeme říct to, co bychom v realitě neřekli. Mně už se ale zdá, že to úplně neplatí a že už si dokážeme říct i to, co na sociálních sítích,“ popisuje Matějčková celkový fenomén hrubnutí ve společnosti.

Ta je podle ní polarizovaná: „Je to například paradoxně vidět na veřejných médiích, která by nás naopak měla spojovat. V tomto ohledu tomu novináři, politici ani širší společnost neuniknou, polarizovaní jsme všichni a příkopy se prohlubují. Například podle průzkumu Kantaru dvě třetiny lidí váží, co řeknou ve svém okolí. To je významné, protože i běžní lidé se bojí, co řeknou a jak se staví k té či oné kauze. Není to ale nic výjimečného – sleduju to poslední roky v Německu, kde stále větší podíl německé společnosti tvrdí, že nežijeme ve svobodné společnosti. Máme sice právní stát a svobodné instituce, ale lidé na sebe mohou uvalovat velkou míru autocenzury, kdy pak mohou mít dojem, že svobodní nejsou a nemusí se svobodně chovat.“

„Agresivita nás nedefinuje“

„Klidný průběh demonstrace na Letné byl absolutním úspěchem. Měla jsem absolutní pocit bezpečí a je to obrovský výkon. Máme sklon využívat mimořádně dramatický jazyk, takže mám pak pomalu pocit, že zde žijeme ve válečném stavu. Poklidná demonstrace pak může být příkladem toho, že tomu tak není a že agresivita některých politiků, novinářů i lidí na sociálních sítích nás nedefinuje,“ doplnila Matějčková.

K francouzskému modelu protestů se podle ní neblížíme: „V Češích je zabudovaný přirozený skepticismus a kritičnost, což je taková záklopka vůči agresivitě a s ní spojené emocionalitě. Nejenom vůči Francii, ale i jiným zemím žijeme v mírumilovné společnosti.“

Přirovnání k srbskému modelu fungování státu, které proběhlo v rámci demonstrace na Letné, nepovažuje za vhodné: „ČR je podle mezinárodních kritérií svobodná společnost, zatímco Srbsko není plně svobodná společnost. Pokud bychom vše takto házeli do jednoho pytle, tak nemáme šanci obstát v debatě ani v řešení věcných problémů. Nemám problém s tím, že to studentka řekne na demonstraci, ale pan Minář by měl lépe vážit slova. Nejvíc mi ale vadí dramatická vyjádření od politiků a novinářů, jako bychom nežili v demokracii a právním státu. Tam je potřeba dát míč na zem.“

MOHLO VÁM UNIKNOUT: Ševčíkovy urážky Šebelové? Dějí se i horší věci, říkají experti. Tlustý zmínil všeobecný úpadek