Náčelník Hlaváč: Armáda by měla využívat AI i 3D tisk. Prioritou je protivzdušná obrana
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Rusko může testovat soudržnost NATO dílčím útokem.
Armáda sází na umělou inteligenci a novou obranu.
Protiletadlový systém Spyder nahradí sovětské systémy do roku 2027.
Stačí dvě procenta HDP na vyřešení dluhů z minulosti?
Česká armáda by chtěla posílit systémy protivzdušné obrany a více využívat umělou inteligenci. V rozhovoru pro ČTK to řekl náčelník generálního štábu armády Miroslav Hlaváč. Důvodem jsou mimo jiné podle něj i aktivity Ruska, které může dílčím útokem na část území některého členského státu Severoatlantické aliance (NATO) otestovat její soudržnost. Česká armáda je podle něj připravena bránit zemi prostředky, které má k dispozici. Zároveň ale upozornil na dlouhodobé podfinancování armády.
Rusko podle Hlaváče vede s Evropou konflikt pod prahem otevřené války. Poukázal především na hybridní působení a kybernetické útoky. „Chci zdůraznit, že my jsme připraveni a budeme bránit Českou republiku s těmi prostředky a s tím, co máme. A to hovořím se vší důrazností a odpovědností za Armádu České republiky,“ řekl. Dodal, že v případě ozbrojeného konfliktu by obrana nezávisela pouze na armádě, ale také na schopnostech celého státu a obranného průmyslu.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Muskova firma SpaceX přiškrtila Ukrajině Starlink. Podle Kyjeva to narušilo bojové operace
Hlaváč zároveň uvedl, že se v posledních pěti letech vnímání bezpečnosti v české společnosti výrazně zlepšilo. Za důležité považuje, že společnost i současná a předchozí vláda vnímají bezpečnost jako předpoklad fungování a prosperity demokratické země. „Připravenost státu je nikdy nekončící proces. Nikdy nebudete mít stoprocentní připravenost. Důležité je, aby stát, a jakýkoliv stát, nejenom Česká republika, svůj bezpečnostní systém měl připravený tak, aby byl schopen reagovat na ohrožení, zvládnout jeho počáteční nápor a následně zmírňovat a řešit důsledky krize,“ řekl Hlaváč.
Čtěte také
Představitelé evropských států v posledních měsících opakovaně upozorňují na rostoucí bezpečnostní hrozby ze strany Ruska. Obavy vyvolávají mimo jiné případy narušení vzdušného prostoru aliančních zemí ruskými letouny či bezpilotními prostředky, kybernetické útoky a další nepřátelské aktivity. Aliance v reakci na zhoršující se bezpečnostní situaci posiluje ochranu svého východního křídla.
Armáda chce posílit protivzdušnou obranu
Za zásadní pro českou obranyschopnost považuje naplňování závazků vůči NATO, posilování protivzdušné obrany a protidronové ochrany. „Vytyčil jsem si při nástupu do funkce jako jednu ze svých hlavních priorit navyšování schopností protivzdušné obrany, protože z bezpečnostního hlediska je to zásadní schopnost pro zajištění obrany České republiky,“ sdělil Hlaváč.
Česká armáda pořizuje z Izraele čtyři baterie protiletadlového raketového systému Spyder, který má nahradit dosluhující sovětské systémy 2K12 KUB. Plné zavedení nových systémů do výzbroje armáda plánuje do roku 2027. Podle šéfa armády pracuje na pořízení dalších systémů tohoto typu. Na otázku, kde má česká protivzdušná obrana největší mezery, odpověděl, že je nechce veřejně konkretizovat. Ujistil však, že armáda na posilování těchto schopností intenzivně pracuje. Protivzdušná obrana podle Hlaváče nemůže být založena pouze na jedné technologii. Vedle systémů určených ke kinetickému působení proti cílům je podle něj potřeba využívat také například prostředky elektronického boje a další technologie. Modernizaci protivzdušné obrany proto podle něj nelze oddělovat od dalších projektů, které nemusí být tolik viditelné, ale jsou nezbytné pro fungování armády jako celku.
Čtěte také
Důležitou součástí modernizace je podle Hlaváče také digitalizace velení a řízení. Upozornil, že samotné pořízení systémů protivzdušné obrany nestačí, pokud nejsou propojeny s dostatečně rychlým systémem velení, který umožní reagovat v řádu sekund či minut.
Válka na Ukrajině jako příklad
Hlavní zbraňové systémy se podle Hlaváče pořizují na desítky let, zatímco některé technologie a taktiky mohou zastarávat za velmi krátkou dobu. Jako příklad uvedl válku na Ukrajině, kde řešení použitelná před měsícem již nemusejí odpovídat aktuálním potřebám. „Některé technologie velice rychle zastarávají. Nicméně jsme si toho vědomi a budeme s tím pracovat. Je to i v našich cílech, aby armáda měla schopnost adaptability,“ řekl Hlaváč.
Armáda se proto chce zaměřit na možnosti zrychlení zavádění inovací a případné změny legislativních podmínek. „Bude to samozřejmě vyžadovat také se podívat na náš legislativní rámec, protože my nemůžeme nakupovat F-35 stejně jako nějaký software,“ uvedl Hlaváč. Armáda by se podle něj neměla soustředit pouze na bezpilotní prostředky, ale na širší využití moderních technologií včetně umělé inteligence, kvantových technologií či 3D tisku.
Umělou inteligenci chce armáda využívat například při zpracování velkého objemu dat a v rozhodovacích procesech. Kvantové technologie by podle Hlaváče mohly najít uplatnění například v šifrování. Cílem je hledat prostřednictvím technologií řešení nedostatků ve vojenských schopnostech a kapacitách. Armádu je totiž podle Hlaváče potřeba vnímat jako vzájemně propojený celek. „Jednotlivé technologie a systémy musejí společně fungovat, aby bylo možné zajistit požadované schopnosti,“ dodal.
Problémem jsou finance
Problémem je podle něj ale to, že armáda je dlouhodobě podfinancovaná. „Kvůli podfinancovanosti v uplynulých dekádách dvě procenta HDP nebudou stačit na to, abychom odstranili veškeré ty takzvané shortfally, a zároveň abychom budovali schopnosti na budoucí hrozby,“ uvedl Hlaváč. Armádě se podle něj při takové úrovni financování nebude dařit odstraňovat dluh z minulosti.
Čtěte také
S vývojem bezpečnostních hrozeb podle Hlaváče zároveň vznikají nové požadavky na schopnosti armády. Ta proto musí rozdělovat dostupné prostředky mezi udržování současných operačních schopností a doplňování zásob, pokračující modernizační projekty a zavádění nových technologií.
Za nereálnou označil představu, že by se důsledky podfinancování dvou desetiletí podařilo odstranit za pět let. „Zajišťování obranyschopnosti České republiky nemůže probíhat sinusoidou,“ poznamenal. Investice do obrany podle něj musí být kontinuální. Nejde přitom pouze o finanční prostředky, ale také o to, že jsou s tím spojené nedostatky ve schopnostech, modernizaci a infrastruktuře. Rychlost odstraňování nedostatků podle Hlaváče omezuje také kapacita evropského obranného průmyslu, dostupnost potřebných zbraňových systémů nebo akviziční proces ministerstva obrany.
Pro letošní rok se počítá s výdaji ministerstva obrany kolem dvou procent HDP. Návrh státního rozpočtu na příští rok počítá pro ministerstvo obrany přibližně se 191 miliardami korun, což by plnilo spojenecký dvouprocentní závazek. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) již dříve uvedla, že výraznější navyšování obranných výdajů v následujících letech nepovažuje za reálné. Návrh střednědobého výhledu státního rozpočtu na roky 2028 a 2029 počítá s obrannými výdaji kolem zmíněných dvou procent.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Trumpovo energetické příměří se hroutí. Rusko podle Zelenského na Ukrajině znovu zaútočilo
