Nacisté během dvou dnů zavraždili desítky tisíc Židů. Uplynulo 85 let od Babího Jaru
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
85 let od masakru v rokli Babí Jar u Kyjeva.
Nacisté tam během dvou dnů zavraždili 33 771 Židů.
Celkem v místě zemřelo až 100 tisíc lidí.
Jak přeživší vzpomínají na hrůzy okupace?
Koncem září 1941 spáchaly německé jednotky jeden z největších masakrů druhé světové války. Odehrál se v rokli zvané Babí Jar nedaleko ukrajinského hlavního města Kyjeva a zemřelo při něm téměř 34 tisíc Židů. Rokle se navíc v následujících dvou letech stala místem dalších masových poprav. Letos od masakru uplynulo 85 let.
Před německou invazí žilo v Kyjevě asi 160 tisíc Židů, což bylo přibližně 20 procent celkové populace hlavního města. Když 19. září 1941 vstoupily německé síly do Kyjeva, zbylo ve městě asi 60 tisíc Židů. Většina z těch, kteří zůstali, nemohla nebo nebyla ochotna uprchnout dříve. Patřili mezi ně většinou starší lidé, nemocní, ženy a děti.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Íránu selhává plán blokády Hormuzu. Tankery našly trik, na který je Teherán krátký.
Během prvního týdne okupace došlo v Kyjevě ke dvěma velkým explozím, které zničily německé velitelství a vyžádaly si životy mnoha německých vojáků a úředníků. Miny ve městě zanechali ustupující sovětští vojáci. Němci toho ale využili jako záminku k vraždě Židů. Ve dnech 29. a 30. září 1941 jednotky SS a německé policie a jejich pomocné jednotky zavraždily značnou část židovského obyvatelstva, které zůstalo v Kyjevě.
Čtěte také
K masakru došlo v rokli zvané Babí Jar. V té době se nacházela těsně za městem. „Oběti byly svolány na místo, donuceny se svléknout a poté vstoupit do rokle,“ uvádí Pamětní muzeum holocaustu s tím, že následně byly v malých skupinách postříleny. „Masakr byl jednou z mnoha masových střeleb spáchaných nacistickými Němci od roku 1941. Byla to také jedna z největších masových vražd na jednom místě během druhé světové války,“ dodává instituce. Během dvou dnů zde bylo zavražděno 33 771 Židů.
„Všem kyjevským Židům bylo nařízeno, aby přišli na roh ulic Mychajla Iljenka a Dehťarivské a přinesli s sebou peníze a cennosti. Stála jsem vedle svého otce a v náručí držela svého tříletého mladšího bratra Petruse. Zastřelili nás přímo na okraji Babího Jaru. Otec padl, následován mou starší sestrou Simou. Probrala jsem se večer v rokli,“ uvedla podle židovské charitativní organizace Hesed v Kyjevě Raja Daškevičová.
„Stále přicházely další skupiny mužů, žen, starých lidí a dětí, které nacisté nutili svléknout se. Poté je odváděli k otevřené jámě. Pak přivedli další skupinu. Na vlastní oči jsem viděla tu hrůzu. Ačkoli jsem nestála přímo u jámy, slyšela jsem zoufalé výkřiky vyděšených lidí a tiché dětské hlasy volající: ‚Mami, mami…‘,“ popsala Dina Proničevová, židovská přeživší masakru, která svědčila před sovětským soudem. „Toho dne jsem viděla hrozné obrazy: lidé mi před očima šíleli, všude kolem se ozýval křik a sténání, celý den stříleli z kulometů,“ popsala.
„Osobně jsem viděla, jak do rokle házeli děti. Nebyly jen postřelené nebo zraněné, ale i živé,“ uvedla Nadija Gorbačovová, která žila poblíž místa popravy.
Další masakry následovaly
Další masakry následovaly během dvou následujících let. Mezi další skupiny lidí, kteří byli v Babím Jaru zabiti, patřili pacienti z místní psychiatrické léčebny, Romové, sovětští váleční zajatci a nežidovští civilisté. Vraždění pokračovalo až do podzimu 1943. Nacistické úřady krveprolití zastavily jen několik dní předtím, než Sověti 6. listopadu znovu převzali kontrolu nad Kyjevem. Podle sovětského vyšetřování provedeného v roce 1943 bylo v rokli během německé okupace zavražděno asi 100 tisíc lidí.
Čtěte také
Aby ututlali masové vraždy, využili Němci asi 300 vězňů držených v pracovním výchovném táboře Syrec, kterým přikázali vykopat masové hroby a spálit ostatky obětí. Většina vězňů zapojených do této operace byla po jejím dokončení zavražděna. Hrstka z nich však uprchla a po listopadu 1943 svědčila u sovětských úřadů. O tři roky později bylo v Kyjevě souzeno 15 příslušníků německé policie.
Zelenskyj uctil památku
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uctil letos oběti na místě. „Tato tragédie nám připomíná, jak bolestivé je ztrácet ty, které máme rádi, naše blízké, a obecně, jak může být lidský život znehodnocen. Chci vám poděkovat za pochopení hodnoty veškerého života. To je obzvláště cítit na Ukrajině během této hanebné, ničím nevyprovokované války, kterou Rusko vede proti Ukrajině – v první řadě proti společnosti, proti lidem, proti veškerému životu,“ řekl ukrajinský prezident.
Památku obětí uctil také ředitel Ukrajinského institutu národní paměti Oleksandr Alferov a připomněl, že minulý rok musela být pietní akce přerušena, protože byl v místě sestřelen ruský dron. „Dnes se opět ozývá poplach. Na nacistické, sovětské a ruské zločiny nesmíme zapomenout. Zločiny musí být zastaveny a potrestány. Rusko dnes páchá další zločin. A není mezi námi nikdo, v jehož srdci by nebyl žal, který začal 19. února 2014. Navzdory smutku a bolesti však musíme zůstat lidmi – těmi, kteří uchovávají paměť a předávají ji dalším generacím. Musíme pamatovat a být vděční těm, kteří i dnes brání Ukrajinu a náš tisíciletý Kyjev. Židovská komunita žila v Kyjevě už od 10. století. A nedovolíme žádnému cizinci, aby nám říkal, kdo sem nepatří – ani fašistům, ani ruským okupantům,“ řekl Alferov.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Žádný poplach ani varovné SMS zprávy. Analytici ISW vysvětlili, proč Kreml tajil největší útok
vaclav.cerny@iprima.cz
