poprava

Syrská nevládní organizace civilní obrany Bílé přilby podle agentury AFP v úterý oznámila, že zastavila pátrání v nechvalně proslulé věznici Sajdnájá. Tu prohledávala kvůli podezření na další zadržované lidi v podzemí. Bílé přilby nicméně pátrání ukončily, aniž by našly další vězně. Vězení Sajdnájá asi 30 kilometrů severně od Damašku o víkendu ovládli a osvobodili islamističtí povstalci, kteří svrhli režim dlouholetého autoritářského prezidenta Bašára Asada.

Americký stát Alabama potřetí v historii popravil vězně pomocí dusíku. Trestu smrti se navzdory podání žádosti o odklad nevyhnul muž odsouzený za vraždu, píše CNN. Ve vězení strávil třicet let. Metoda popravy, kterou Alabama začala používat na začátku letošního roku, budí kontroverze. Kritici včetně Evropské komise ji považují za krutou.

Krajský soud v pátek poprvé přehrál kamerové záznamy z krvavého útoku, který se stal v Krásné Lípě na Děčínsku. Muž tam loni nožem zavraždil svého kamaráda. Útočníkovi hrozí až 20 let za mřížemi.

Expedice společnosti Gulag.cz se před pár týdny vydala do Kyrgyzstánu, kde s pomocí tajných a běžně nepřístupných archivů KGB vypátrala dosud neznámé skutečnosti o Češích, kteří byli vězněni a popraveni ve Stalinově SSSR. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to popisuje historik Štěpán Černoušek, který se v daleké středoasijské republice setkal i s potomky perzekvovaných.

Američan Robert Roberson sedí přes 20 let v cele smrti za vraždu své dcery, která zemřela kvůli poranění hlavy v roce 2002. Texaský nejvyšší soud popravu zarazil hodinu před jejím vykonáním. Za mužem stojí řada lidí a lidskoprávních organizací přesvědčených o jeho nevině. O případu informuje americká CNN.

Kyjev rozzuřil další možný případ ruského válečného zločinu. Sociálními sítěmi se začaly šířit záběry, na kterých leží devět zajatých ukrajinských vojáků ve spodním prádle. Všechny měli Rusové údajně popravit střelbou do hlavy. Hrůzný incident z Kurské oblasti tvrdě odsoudil ukrajinský komisař pro lidská práva Dmytro Lubiněc. Ten se písemně obrátil na OSN a Červený kříž, Moskvu pak obvinil z porušení „všech pravidel války“. Okolnosti kolem popravy nelze nezávisle ověřit.

Po sociálních sítích se šíří video, které zachycuje zřejmě nejmasovější popravu válečných zajatců od začátku války. Kyjev tvrdí, že Rusové postříleli hned 16 Ukrajinců, kteří se vzdávali. Podle agentury Unian jde o nezpochybnitelný válečný zločin. Incident zaznamenal dron obránců.

Ruští vojáci u Pokrovsku na konci srpna zastřelili trojici neozbrojených ukrajinských vojáků, kteří se vzdávali nepříteli. Vyplývá to z dronových záběrů, které obdržela americká CNN. Ukrajinci tvrdí, že Rusové podobné válečné zločiny páchají čím dál častěji a mají k tomu důkazy. Uvedli i domněnku, která za těmito hrůznými činy pravděpodobně stojí. Bližší okolnosti zveřejněných záběrů je v průběhu ruské agrese složité nezávisle ověřit.

Severokorejský vůdce Kim Čong-un nechal údajně minulý měsíc popravit dvě až tři desítky vládních úředníků z provincie Čagangdo, kterou v červenci postihly smrtící povodně a sesuvy půdy. Úředníci prý byli potrestáni za to, že nezabránili katastrofě, která si vyžádala odhadem asi tisíc obětí, informovala jihokorejská média. Jejich zprávy není možné ověřit z nezávislých zdrojů, připomínají agentury.

Někteří příslušníci bojových skupin tvořených dobrovolníky ze zahraničí se na Ukrajině měli dopouštět násilí na zajatých ruských vojácích. Podle výpovědí bývalých členů zahraničních jednotek docházelo od počátku ruské agrese k porušování Ženevských úmluv, včetně vraždění vzdávajících se bojovníků. Svědectví přinesl americký deník The New York Times (NYT). Z usmrcování zajatců jsou podezřelí také ruští okupanti.

Politici si v rámci Dne památky obětí komunistického režimu připomínají 74. výročí smrti Milady Horákové. Premiér Petr Fiala (ODS) na síti X uvedl, že se vzpomínky týkají i občanů, které totalita připravila o svobodu. Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) uctila památku perzekuovaných slovy, že odvaha Horákové odhalila pravou tvář rudého teroru.

Počet vykonaných trestů smrti byl v roce 2023 celosvětově nejvyšší za posledních deset let. Podle oficiálních údajů bylo minulý rok popraveno 1 153 lidí, toto číslo však nezahrnuje tisíce předpokládaných exekucí, ke kterým došlo v Číně a některých dalších tajnůstkářských státech. Na čele žebříčku se drží Čína, Irán a Saúdská Arábie. Naopak bez hrdelního trestu se minulý rok obešly například Bělorusko či Jižní Súdán.