poprava

Kritická slova ministryně obrany Jany Černochové (ODS) o komunistech naštvala předsedkyni KSČM a lídryni uskupení Stačilo! Kateřinu Konečnou. Europoslankyně na sociální síti X šéfku resortu obrany označila za lhářku, která „šíří nehorázné pomluvy“. Na X se do ní následně pustila celá řada politiků. Například starosta Řeporyjí Pavel Novotný (ODS) mluví o „bolševických sviních“, další diskutující pak považují komunisty za zlo či bezcharakterní kolaboranty.

V pevné víře v konečné vítězství padl hrdinskou smrtí můj vroucně milovaný manžel... Takto oznámila úmrtí 38letého brněnského esesáka Augusta Gölzera jeho manželka Elisabeth. V nemocnici dodýchal 8. února 1945, o den dříve na něho čtyřikrát vystřelil dnes téměř zapomenutý odbojář Vladimír Blažka. Atentát někdy historici připodobňují k vražednému útoku na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. „Nepovedl se ani jeden z nich. Heydrich i Gölzer střelbu přežili a smrt nastala až v nemocnici,“ porovnává události historik Jan B. Uhlíř, přední odborník na dějiny protektorátu.

V syrském Tartúsu zemřelo devět lidí při pokusu o zatčení důstojníka spojovaného s nechvalně proslulým vězením v době režimu prezidenta Bašára Asada. Uvedla to agentura AFP s odvoláním na exilovou Syrskou organizaci pro lidská práva (SOHR).

Syrská nevládní organizace civilní obrany Bílé přilby podle agentury AFP v úterý oznámila, že zastavila pátrání v nechvalně proslulé věznici Sajdnájá. Tu prohledávala kvůli podezření na další zadržované lidi v podzemí. Bílé přilby nicméně pátrání ukončily, aniž by našly další vězně. Vězení Sajdnájá asi 30 kilometrů severně od Damašku o víkendu ovládli a osvobodili islamističtí povstalci, kteří svrhli režim dlouholetého autoritářského prezidenta Bašára Asada.

Americký stát Alabama potřetí v historii popravil vězně pomocí dusíku. Trestu smrti se navzdory podání žádosti o odklad nevyhnul muž odsouzený za vraždu, píše CNN. Ve vězení strávil třicet let. Metoda popravy, kterou Alabama začala používat na začátku letošního roku, budí kontroverze. Kritici včetně Evropské komise ji považují za krutou.

Krajský soud v pátek poprvé přehrál kamerové záznamy z krvavého útoku, který se stal v Krásné Lípě na Děčínsku. Muž tam loni nožem zavraždil svého kamaráda. Útočníkovi hrozí až 20 let za mřížemi.

Expedice společnosti Gulag.cz se před pár týdny vydala do Kyrgyzstánu, kde s pomocí tajných a běžně nepřístupných archivů KGB vypátrala dosud neznámé skutečnosti o Češích, kteří byli vězněni a popraveni ve Stalinově SSSR. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to popisuje historik Štěpán Černoušek, který se v daleké středoasijské republice setkal i s potomky perzekvovaných.

Američan Robert Roberson sedí přes 20 let v cele smrti za vraždu své dcery, která zemřela kvůli poranění hlavy v roce 2002. Texaský nejvyšší soud popravu zarazil hodinu před jejím vykonáním. Za mužem stojí řada lidí a lidskoprávních organizací přesvědčených o jeho nevině. O případu informuje americká CNN.

Kyjev rozzuřil další možný případ ruského válečného zločinu. Sociálními sítěmi se začaly šířit záběry, na kterých leží devět zajatých ukrajinských vojáků ve spodním prádle. Všechny měli Rusové údajně popravit střelbou do hlavy. Hrůzný incident z Kurské oblasti tvrdě odsoudil ukrajinský komisař pro lidská práva Dmytro Lubiněc. Ten se písemně obrátil na OSN a Červený kříž, Moskvu pak obvinil z porušení „všech pravidel války“. Okolnosti kolem popravy nelze nezávisle ověřit.

Po sociálních sítích se šíří video, které zachycuje zřejmě nejmasovější popravu válečných zajatců od začátku války. Kyjev tvrdí, že Rusové postříleli hned 16 Ukrajinců, kteří se vzdávali. Podle agentury Unian jde o nezpochybnitelný válečný zločin. Incident zaznamenal dron obránců.

Ruští vojáci u Pokrovsku na konci srpna zastřelili trojici neozbrojených ukrajinských vojáků, kteří se vzdávali nepříteli. Vyplývá to z dronových záběrů, které obdržela americká CNN. Ukrajinci tvrdí, že Rusové podobné válečné zločiny páchají čím dál častěji a mají k tomu důkazy. Uvedli i domněnku, která za těmito hrůznými činy pravděpodobně stojí. Bližší okolnosti zveřejněných záběrů je v průběhu ruské agrese složité nezávisle ověřit.

Severokorejský vůdce Kim Čong-un nechal údajně minulý měsíc popravit dvě až tři desítky vládních úředníků z provincie Čagangdo, kterou v červenci postihly smrtící povodně a sesuvy půdy. Úředníci prý byli potrestáni za to, že nezabránili katastrofě, která si vyžádala odhadem asi tisíc obětí, informovala jihokorejská média. Jejich zprávy není možné ověřit z nezávislých zdrojů, připomínají agentury.