poprava

Na sociální sítě se dostalo video zobrazující ruské vojáky, kteří popravili vzdávající se Ukrajince. Pravost videa posléze potvrdila ukrajinská armáda, která přidala podrobnosti o lokalitě, kde k vraždě došlo. Zastřelení vzdávajících se válečných zajatců je v přímém rozporu s Ženevskými úmluvami.

Izraelci zveřejnili další video ukazující vražedné běsnění Hamásu, který 7. října spáchal na území židovského státu bezprecedentní masakr. Bezpečnostní kamery v kibucu Alumim pořídily záznam útoku teroristů na izraelské civilisty. Na velmi brutálních záběrech je patrná poprava dvou žen. Jedna z nich prosila o milost, ozbrojenec Hamásu ji z bezprostřední blízkosti zastřelil. Lidé na sociálních sítích čin přirovnávají k nacistickém teroru.

Ve státní věznici v texaském Huntsvillu byl ve čtvrtek za vraždu pětileté dívky, kterou spáchal v roce 2001, popraven David Renteria. Absolutní trest byl vykonán prostřednictvím smrtící injekce, o které řekl, že mu chutná. Předtím zazpíval hymnu v angličtině a španělštině a rodině zavražděné dívky se omluvil.

V poklidu spali v postelích, když je někdo chladnokrevně zastřelil. Takový byl osud devítičlenné rodiny z ukrajinského města Volnovacha, které je od začátku invaze okupováno Ruskem. Hororové snímky sdílela ukrajinská prokuratura. Ukrajina tvrdí, že vraždy sedmi dospělých a dvou dětí jsou odplata za to, že rodina dům neopustila „ve prospěch ruské armády“. Další verzí vyšetřovatelů je sousedský spor. Obě strany – Ukrajina a Rusko – případ vyšetřují.

Ozbrojené křídlo hnutí Hamás pohrozilo, že začne popravovat rukojmí, pokud izraelská armáda bude bez varování bombardovat domy v Pásmu Gazy. Podle mluvčího palestinského hnutí budou popravy vysílány živě se zvukem i obrazem. Po sobotním útoku palestinského hnutí Hamás z Pásma Gazy na Izrael zemřelo přibližně 800 Izraelců, informovalo tiskové oddělení izraelské vlády. Dalších více než 2 600 Izraelců bylo podle něj zraněno a asi 150 osob teroristé z Hamásu unesli.

V severoněmeckém Hamburku eskaluje válka drogových gangů, píše web deníku Bild. Od ledna město zažívá vlnu násilí, kterou provázejí i krvavé popravy. Poslední se stala v neděli večer, kdy čtyřčlenné komando usmrtilo muže před shisha barem Cherie ve čtvrti Sasel.

Měl na kontě 226 seskoků, ten poslední z července 2018 se však parašutistovi Nicolasovi Galyovi stal osudným. Jak vyplynulo z nyní probíhajícího soudního procesu, pouhých 20 vteřin po seskoku na jihu Francie narazil ve wingsuit obleku do křídla, které mu setnulo hlavu. Na vině je podle soudu pilot Alain C., který se strojem ve výšce zhruba 4,4 kilometrů rychle sestoupil. Teď čelí obvinění z neúmyslného zabití.

Europoslanec Ivan David (SPD) ve vysílání CNN Prima NEWS zmínil svou pochybnost nad tím, zda stovky ukrajinských civilistů v Buči popravili členové ruské armády. Zkusme se tedy zamyslet nad „skutečným“ strůjcem tohoto masakru. Může za to Kalousek? Či snad Marťani? Nebo nebohé Ukrajince střílela zezadu do hlav vlastní armáda? Zatímco David prohlašuje, že je mu jedno, pokud ruská propaganda používá stejné argumenty jako on, někomu to jedno jistě není. Putin a spol. mohou být z aktivit člena SPD nadšeni.

Oběti věšeli po osmi. Ocelové oprátky byly zavěšeny na háky v popravčí místnosti berlínské věznice Plötzensee. „Jednalo se o velmi brutální popravy na ocelových lancích. Vězni umírali v samoutahovací smyčce až po několika minutách. Šlo o vůbec nejmasovější hromadnou exekuci v dějinách nacistického hlavního města,“ popisuje takzvané Krvavé noci (Die Blutnächte) historik Jan B. Uhlíř. Během pouhých tří nocí, od 7. do 10. září 1943, bylo popraveno na 250 vězňů, mezi nimi vyhasly životy více než stovky českých odbojářů. Příčinu k drastickým exekucím zavdal spojenecký nálet na Berlín.

„K smrti odsouzený Jaroslav Franěk z Nezabudic byl popraven 1. července 1943.“ Tak zněl telegram, který státní zástupce Lidového soudního dvoru v Berlíně poslal zastupujícímu říšskému protektorovi v Praze po jedné z vykonaných poprav gilotinou v berlínském vězení Plötzensee. Celkově nacisté v Plötzensee poslali na smrt 613 českých odbojářů. „A teď se poprvé od pádu třetí říše uskuteční výstava o těchto obětech. Zapomenutí znova dostanou jména,“ říká historik Jan B. Uhlíř, který je spoluautorem expozice v Památníku německého odboje v Berlíně. Slavnostní otevření se připravuje na úterý 18. července, za účasti politiků obou zemí.

Nejkrutější variantou trestu smrti ve středověku bylo napíchnutí na kůl, odsouzený umíral celé dny. Za komunismu se jednalo o oběšení: dotyčný si neměl zlomit vaz, ale desítky minut se dusit, uvedl právní historik a soudce David Kolumber v rozhovoru pro CNN Prima NEWS. Tímto způsobem zemřela i Milada Horáková, v úterý od její popravy uplynulo 73 let. Kapitální trest měl během staletí, kdy se na území českých zemí praktikoval, vysílat různé vzkazy. Provedení a brutalita poprav se lišila, cíl byl však až do roku 1989 stejný.

Nelítostný a bezcitný. Tak znalci popisovali jednoho z posledních odsouzenců k trestu smrti v tehdejším Československu. On sám byl přesvědčen, že byl v právu. A to i ve chvíli, kdy náhodně zvonil na domovní zvonky a střílel obyvatele bytů ihned potom, co mu otevřeli dveře. Neštítil se zastřelit nemohoucího seniora ani matku nemluvněte. Vraždil i po dopadení za zdmi věznice. Děsivý příběh vám redakce CNN Prima NEWS přináší v seriálu Zvlášť závažné zločiny, který pojednává o největších kriminálních případech posledních desetiletí.