Prostory Národního muzea (zdroj: CNN Prima NEWS)
Budova Národního muzea slaví 130 let od svého otevření. Věděli jste, že původně se neměla nacházet na Václavském náměstí? A že v srpnu 1968 jedna z kulek zasáhla slovo „osvobození“? V rozhovoru o tom mluvil generální ředitel této instituce Michal Lukeš.
Proč se pro stavbu budovy Národního muzea vybrala horní část Václavského náměstí? Podle plánů se prý mohlo nacházet i na Smetanově nábřeží.
O možnosti přestěhovat muzeum ze Šternberského paláce na Hradčanech na vltavské nábřeží, zvané dnes Smetanovo, uvažoval už v roce 1840 František Palacký. Podle jeho návrhu se tam měl vystavět rozsáhlý komplex budov, kde by sídlilo nejen České muzeum, ale i další vědecké a kulturní instituce, vzniklé za vlády císaře Františka I. Měly tu být pod jednou střechou s muzeem například malířská akademie, konzervatoř či Průmyslová jednota. Smělý projekt Fr. Palackého ale nebyl českým sněmem přijat a nahradil jej pseudogotický pomník s jezdeckou sochou císaře Františka I., který na místě stojí dodnes.
Budova Národního muzea slaví 130 let od svého otevření. Zdroj: che CC BY-SA 2.5
Národní muzeum je již neoddělitelnou součástí Václavského náměstí. Zdroj: Profimedia.cz
Budova Federálního shromáždění vyrostla hned vedle Národního muzea na Václavském náměstí. Zdroj: Profimedia.cz
Pohled na Václavské náměstí z horní části budovy muzea. Zdroj: ČTK
Vnitřní prostory budovy Národního muzea. Zdroj: ČTK
Jedno z hlavních lákadel muzea je kostra plejtváka. Zdroj: Archiv Národního muzea
1. máj 1949. Na budově muzea je portrét Klementa Gottwalda. Zdroj: ČTK
Václavské náměstí a budova Národního muzea v srpnu 1968. Zdroj: ČTK
Fasáda budovy Národního muzea po střelbě v srpnu 1968. Zdroj: ČTK
Budova Národního muzea slaví 130 let od svého otevření. Zdroj: che CC BY-SA 2.5
Národní muzeum je již neoddělitelnou součástí Václavského náměstí. Zdroj: Profimedia.cz
Budova Federálního shromáždění vyrostla hned vedle Národního muzea na Václavském náměstí. Zdroj: Profimedia.cz
Pohled na Václavské náměstí z horní části budovy muzea. Zdroj: ČTK
Vnitřní prostory budovy Národního muzea. Zdroj: ČTK
Jedno z hlavních lákadel muzea je kostra plejtváka. Zdroj: Archiv Národního muzea
1. máj 1949. Na budově muzea je portrét Klementa Gottwalda. Zdroj: ČTK
Václavské náměstí a budova Národního muzea v srpnu 1968. Zdroj: ČTK
Fasáda budovy Národního muzea po střelbě v srpnu 1968. Zdroj: ČTK
Muzeum pak našlo roku 1846 nové sídlo v Nostickém paláci Na Příkopě. Ten byl malý a nevyhovující, takže už od poloviny šedesátých let se uvažovalo o muzejní novostavbě. Původní představy Muzejní společnosti byly dost skromné, mezi návrhy místa pro stavbu byla například i poměrně malá parcela na Karlově náměstí, poblíž radnice. Zlom nastal roku 1876, kdy na návrh F. L. Riegra darovala velkoryse městská rada pro stavbu pozemek na horním konci Václavského náměstí, uvolněný zbouráním Koňské brány a novoměstských hradeb.
Všechno, co jste kdy chtěli vědět o sexuálním životě Hitlera, ale báli jste se zeptat
Pro své následovníky byl Adolf Hitler „čistě“ žijící muž, který se vyhýbal sexu, aby si udržel vrchol fyzické zdatnosti. Ale za zavřenými dveřmi byl podle nového dokumentu Führer sadomasochista, který měl rád ženy, které ho kopaly a dokonce na něj močily. Největší slast ale zažíval během svých legendárních projevů.
Jaký význam pro Čechy mělo postavení Národního muzea?
Novostavba byla symbolickým vyvrcholením zdárného rozvoje společnosti Českého království po stránce vědecké, kulturní a hospodářské. Čechy byla vnímána jako potvrzení úspěchů národního obrození, které přineslo rovnoprávnost Čechů s českými Němci.
Budova Národního muzea se pojí i s invazí vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968. Střely ale nepoškodily pouze fasádu, dostaly se také dovnitř. Co poničily?
Krátká, ale intenzivní střelba ze samopalů před polednem 21. srpna 1968 poškodila nejen fasádu a rozbila okna, ale poznamenala i některé interiéry. Poškozeny byly tapetované stěny zasedací síně, střely zasáhly i některé zoologické exponáty a vycpaná zvířata. Dvě střely vlétly do depozitáře obrazů v přízemí. Jedna prostřelila čerstvě restaurovaný obraz Větší zemský soud z roku 1723, druhá prostřelila slavnostní ilustrované tablo z doby první republiky a v jeho francouzském textu zasáhla slovo „libération“, tedy „osvobození“. Střely jsou dnes uloženy v muzejních sbírkách.
Národní muzeum „zaznamenalo“ stavbu metra linky C i magistrály. Mělo to nějaký vliv na statiku?
Bitva bitev, krev po kolena. Napoleon do smrti vzpomínal na moravský zázrak
Přesně před 200 lety zemřel geniální vojevůdce Napoleon Bonaparte. Své poslední dny strávil ve vyhnanství na ostrově Svatá Helena – zneuznaný, zahořklý a ponížený. Plný vzpomínek na časy, kdy byl pánem Evropy. Kdy dosáhnul na svůj největší a nejmilovanější triumf. Na vítězství u Slavkova.
V roce 1978 se v důsledku podzemních odstřelů při budování metra odtrhla levá přední nárožní rizalitová věž. Raziči sice neměli střílení v těchto místech povolené, ale zákaz porušovali, protože spěchali splnit podmínky Soutěže o brigádu socialistické práce. Vyhráli, ale napáchali značné škody. Ve věži byly trhliny široké místy až centimetr táhnoucí se od základů až do podkroví. Až roku 1986 byla havárie opravena. Věž byla pomocí hydrauliky mírně zvednuta a trhliny byly slepeny umělou pryskyřicí.
Když se v historii posuneme dále, budova Národního muzea prošla dlouholetou rekonstrukcí. Kdy se do expozic vrátí kompletní sbírky a exponáty?
Otevření stálých expozic přírody i dějin je plánováno během letošního léta.
Muzea se opět otevřela veřejnosti. Těšili jste se na návštěvníky?
Samozřejmě jsme se nesmírně těšili. On-line prostor sice nabízí velké množství možností, jak předat zajímavé informace, ale vidět výstavu naživo a moci si ji projít, to je zážitek, který bohužel žádná obrazovka zcela nezprostředkuje.
Historická budova národního muzea Zdroj: che CC BY-SA 2.5
Historická budova národního muzea Zdroj: che CC BY-SA 2.5
