Za posledních deset let se podíl zahraničních pracovníků na českém trhu práce takřka ztrojnásobil a cizinci u nás představují zhruba patnáct procent zaměstnanců. Zaměstnanců ze zahraničí přitom přibylo ve všech odvětvích, téměř třetina ze všech u nás pracujících cizinců je ze Slovenska, čtvrtina z Ukrajiny. Koronavirová krize v minulém roce nárůst jejich počtu dočasně přerušila. Informoval o tom na tiskové konferenci Dalibor Holý z Českého statistického úřadu (ČSÚ).
„Je důležité si uvědomit, že bez cizinců by v Česku zaměstnanost vůbec nevzrostla. Za období let 2010 až 2019 nám tady přibylo 407 tisíc zaměstnanců-cizinců a českých zaměstnanců přitom 63 tisíc ubylo. Má to samozřejmě demografické důvody,“ uvedl Holý. Česká společnost stárne. Ubývá lidí v aktivním věku, přibývá seniorů.
V roce 2010 pracovalo v ČR zhruba 215 400 zahraničních zaměstnanců. Tvořili 5,5 procenta z 3,89 milionu zaměstnanců v ČR. Na konci roku 2019 mělo zaměstnání v ČR téměř 621 900 lidí z ciziny. Podíl vzrostl na 14,7 procenta. Zaměstnanců bylo celkem 4,23 milionu.
Češi přebírají kvalifikovanější práci
Podle Holého Češi přicházeli v posledním desetiletí do oborů vzdělávání, zdravotní a sociální péče, vědy a informačních a komunikačních činností. „Všechna tato odvětví jsou zajímavá tím, že tam je potřeba více kvalifikované práce, tedy kvalifikovanějších lidí,“ uvedl Holý. Dodal, že každý třetí cizinec pracoval v Česku na pomocných a nekvalifikovaných pozicích. Téměř 23 procent pak obsluhovalo stroje a zařízení či se věnovalo řemeslu.
„Dominantně cizinci směřují tam, kde není důležitá jazyková bariéra, to znamená do dělnických profesí,“ uvedl Holý. Podotkl, že v ČR je ale i skupina vysoce kvalifikovaných expertů ze zahraničí, a to třeba v oboru informačních technologií.
Téměř třetinu zahraničních zaměstnanců tvořili v roce 2019 Slováci a skoro čtvrtinu pak Ukrajinci. Sedm procent zahraničních sil bylo z Polska, sedm procent z Rumunska a šest procent z Bulharska. Tři procenta zaměstnanců z ciziny pocházela z Ruska a dvě procenta z Vietnamu. Zatímco počet lidí z EU na českém trhu práce plynule roste, cizinci ze zemí mimo sedmadvacítku reagují podle Holého na ekonomický vývoj. V krizi jejich počet klesá, v konjunktuře se zvyšuje.
Jaký je poměr cizinců v jednotlivých odvětvích?
V řadě odvětví tvořili cizinci před koronavirovou epidemií výraznou část pracovní síly. V zemědělství a lesnictví jejich podíl od roku 2010 vzrostl z necelých čtyř procent na 17 procent. V ubytování, stravování a pohostinství představovali čtvrtinu zaměstnanců. Před desetiletím to bylo necelých šest procent.
Ve stavebnictví od roku 2010 podíl vzrostl ze 14 na 28 procent. V odvětví administrativních a podpůrných činností, kam spadají podle Holého agentury práce, tvořili cizinci předloni 54 procent zaměstnanců. V roce 2010 to byla desetina. Ve zpracovatelském průmyslu se podíl zvedl ze šesti na téměř 16 procent. V roce 2010 průmyslové podniky zaměstnávaly 66 tisíc cizinců, předloni 178 700.
Úřady práce na konci roku 2019 evidovaly 621 870 zahraničních zaměstnanců. Za poslední rok i přes covidovou nákazu tak počet sil z ciziny zhruba o 22 300 vzrostl. Na konci roku 2020 bylo v Česku 644 164 zaměstnanců ze zahraničí.
Koronavirová epidemie je v Česku od začátku loňského března. Za první pololetí se počet zaměstnaných cizinců snížil téměř o 20 tisíc, klesl na 602 315. Od července znovu rostl. V listopadu v zemi mělo zaměstnání 660 601 cizinců, tedy zhruba o 58 tisíc víc než v červnu. Za poslední měsíc roku pak na českém trhu práce zas ubylo asi 16 400 pracovních sil ze zahraničí.
„Příchod koronaviru přerušil trend zvyšování počtu zaměstnaných cizinců asi dočasně,“ dodal Holý.
