Neovladatelná sovětská sonda už dopadla na Zemi, ohlásilo Rusko. Zřítila se do oceánu
Sovětská vesmírná sonda Kosmos 482, která v 70. letech minulého století mířila k Venuši, ale kvůli poruše se nedostala z oběžné dráhy kolem Země, se měla podle výpočtů zřítit v sobotu nekontrolovaně na zemský povrch. Ruská vesmírná agentura Roskosmos dopoledne ohlásila, že těleso již dopadlo do Indického oceánu. Podle prohlášení k tomu došlo dle predikce kolem osmé hodiny ráno středoevropského času. Evropské centrum trasování a dohledu nad vesmírem (EU SST) uvedlo, že sonda se v tuto ranní hodinu rozpadla po vstupu do zemské atmosféry.
Zprávu o pádu sondy do vod Indického oceánu uvedl ruský kosmický úřad na Telegramu. Pohyb padajícího tělesa monitorovali výzkumníci specializovaným varovným systémem.
ČTĚTE TAKÉ: Komik Felix Holzmann sloužil u nacistického námořnictva. Rudá armáda ho zajala v Lotyšsku
Specialisté ze stanice spadající pod Roskosmos zaznamenali, že sonda vstoupila do „hustých vrstev atmosféry“ v 9:24 moskevského času, tedy v 8:24 středoevropského času, a to 560 kilometrů od středu Andamanských ostrovů. Rovněž uvedli, že kosmické zařízení „přestalo existovat a opustilo běžnou dráhu“. Informaci o rozpadu sondy potvrdilo na svém webu i EU SST.
Podle původních propočtů měla vstoupit sonda do zemské atmosféry v 07:49 SELČ, což je zhruba o dvacet minut dříve, než činil předchozí odhad. EU SST zároveň zmenšilo časové okno z tolerance plus minus pět hodin na zhruba čtyřhodinový rozptyl.
Čtěte také
Klíčovým údajem pro odhad místa dopadu je sklon dráhy sondy k rovníku, který činí zhruba 52 stupňů. Tento sklon znamená, že aparát může vstoupit do atmosféry nad značnou částí pevniny. EU SST ale již předtím vyloučilo například Skotsko, Skandinávii, Pobaltí, severní oblasti Ruska, jižní Afriku či severozápad Severní Ameriky.
Zbytky tělesa podle experta nebudou vyloveny
Podle pracovníka Hvězdárny a planetária Brno Dušana Majera došlo ke vstupu do atmosféry nad Bengálským zálivem. „Zda se sonda skutečně rozpadla, nebo dopadla v celku, se bude těžko určovat. Zbytky, které s největší pravděpodobností zvládly průlet, leží na dně oceánu,“ vysvětlil ve vysílání CNN Prima NEWS.
Majer předpokládá, že trosky žádná vesmírná agentura nebude lovit z této hlubiny. „Z vědeckého hlediska nemají význam, navíc budou kontaminovány mořskou vodou. Maximálně by mohlo projevit zájem muzeum,“ poznamenal. Připomněl, že již během pátečního večera díky zpřesnění odhadů pominulo riziko, že by sonda mohla spadnout na české území.
Uzpůsobena na průlet hustou atmosférou
Pohyb sovětského aparátu sledovala rovněž americká společnost Kayhan Space, která vyrábí zařízení pro vyhýbání se satelitům a vesmírnému odpadu. Tato společnost očekávala vstup sondy do atmosféry v 08:35 SELČ s tolerancí plus minus zhruba dvě hodiny.
Čtěte také
Vzhledem k tomu, že sonda byla navržena tak, aby vydržela vstup do husté atmosféry Venuše, je možné, že přečká průlet zemskou atmosférou a následně dopadne na povrch. Kulovitý aparát má hmotnost 495 kilogramů a průměr 1,17 metru.
Ve vesmíru je přes 50 let
Portál Kosmonautix.cz napsal, že pouzdro sondy navrhli Sověti tak, aby krátkodobě zvládlo přetížení 300 G a tlak dosahující až 100 atmosfér. Pro necvičeného člověka může přetížení okolo šesti G způsobit bezvědomí, hranice okolo 20 G je pak často smrtelná.
Společnost Kayhan Space uvedla, že robustní konstrukce činí ze sondy mimořádný objekt, který jako jeden z mála může přečkat návrat do zemské atmosféry.
Sovětský svaz vyslal zmíněnou sondu do vesmíru v roce 1972 v rámci programu Veněra (rusky Venuše), jehož cílem bylo prozkoumat planetu Venuši. Sonda se však na orbitě kolem Země rozdělila na několik částí, které se s výjimkou přistávacího modulu již zřítily.
Čtěte také
Název Kosmos od 60. let dostávaly sovětské kosmické lodě, které zůstaly na oběžné dráze kolem Země, poznamenal americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Sovětské planetární mise podle něj obvykle nejprve mířily na takzvanou parkovací oběžnou dráhu, odkud měly pokračovat dále do svých cílových destinací. Pokud ale například selhal motor, sondy zůstaly na orbitě a dostaly označení Kosmos.
K Venuši se od roku 1961 vydalo několik amerických a sovětských sond, mezi nimi v roce 1962 americký Mariner 2, který Venuši jako první obletěl, nebo v roce 1975 sovětská Veněra 9, jež na Zemi poslala první snímky povrchu planety.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Pastrňák a Nečas jsou „gamechanger“, shodli se hokejoví brankáři. Jaké jsou šance Česka?
