Státy NATO čeká debata o navýšení výdajů na obranu. Nově by mohli členové povinně přispívat pět namísto původních dvou procent HDP. Na stole nyní leží také alternativní návrh Evropy, podle kterého by se do výdajů na obranu mohly řadit i další investice, jako opatření na ochranu hranic proti migraci nebo stavba dopravní infrastruktury. Pět procent zatím představuje jen „vykopávací“ návrh USA, vysvětlil pro CNN Prima NEWS bývalý velvyslanec při NATO Jakub Landovský. Česko s navýšením souhlasí. „Za současné bezpečnostní situace to považujeme za nezbytné,“ uvedlo ministerstvo na dotaz redakce. Celé jednání teprve bude hlavním předmětem debat na červnovém summitu NATO.
Státy NATO se blíží stanovení nového cíle výdajů na obranu. Zatímco před pár měsíci byla na stole tři procenta HDP, nyní se mezi státy Severoatlantické aliance debatuje už o pěti. K této částce vyzval členské státy NATO americký ministr zahraničí Marco Rubio během své dubnové návštěvy Bruselu.
ČTĚTE TAKÉ: Do Moskvy míří český velvyslanec. O narovnání vztahů se pobavíme, až skončí ruské výlevy, říká
Navýšení na pět procent HDP představuje velký skok oproti současnému povinnému cíli NATO, který je ve výši dvou procent. Třetina spojenců jej navíc stále nesplňuje.
Souhlas s povinností platit pět procent HDP vyjádřil i generální tajemník NATO Mark Rutte. Navrhl ale takovou variantu navýšení příspěvků, která by státům umožnila označit za výdaj na obranu například ochranu hranic proti migraci anebo stavbu silnic.
Rutteho návrh proto přichází s tím, aby členové aliance zvýšili své výdaje na obranu na 3,5 procenta HDP a dalších 1,5 procenta věnovali na „širší výdaje“ související s bezpečností, informovala agentura Reuters.
.@SecGenNATO Mark Rutte concluded a visit to the United States where he met with senior US officials, including President @realDonaldTrump @WhiteHouse🇺🇸
— NATO (@NATO) April 26, 2025
Meetings focused on increased defence spending, the upcoming #NATOsummit and a just and lasting end to the war against Ukraine
Dosud se výdajů na obranu zahrnovaly nákupy vojenského vybavení, budování infrastruktury, operace v zahraničí, platy vojáků a důchody. Naopak vojenská pomoc Ukrajině, změna využití mostů a silnic pro vojenské účely, ale také civilní vývoj technologií dvojího užití nebo ochrana kritické infrastruktury zůstávaly bokem.
Do širších výdajů by tak nově mohly spadat věda a výzkum, kosmické technologie, kybernetické prostředky, utajovaná komunikace, ale i opatření k ochraně hranic před nelegální migrací nebo budování dopravní infrastruktury využitelné v době konfliktů, uvedl na dotaz CNN Prima NEWS bývalý velvyslanec při NATO Jakub Landovský.
Česko: Dvě procenta nestačí
Česká republika s tímto plánem souhlasí. „Podporujeme navýšení aliančního závazku v oblasti obranných výdajů. Za současné bezpečnostní situace to považujeme za nezbytné,“ uvedl na dotaz redakce mluvčí ministerstva obrany David Šíma.
„Víme, že pouhá dvě procenta HDP nám na vybudování vojenských kapacit, které potřebujeme, nestačí,“ konstatovalo ministerstvo. Dodává zároveň, že i proto česká vláda již v březnu schválila záměr postupně navýšit obranné výdaje na 3 procenta HDP do roku 2030.
Konkrétní podoba nového „závazku k investicím do obrany“, který by měly spojenecké země schválit na červnovém summitu v Haagu, bude podle ministerstva teprve výsledkem jednání, které se v alianci povedou v následujících týdnech. Důležitá není pouze cílová úroveň obranných výdajů v podobě procentuálního podílu na HDP, ale i další parametry – zejména v jakém časovém horizontu této úrovně dosáhnout.
„Každopádně očekáváme, že koncem června se spojenci v Haagu dohodnou na novém ambiciózním závazku, který bude výrazně přesahovat úroveň dvou procent. Česká republika s tím souhlasí a je sama připravena obranné výdaje dále zvyšovat,“ uzavřel mluvčí.
Rozšíření pojmu „obrana“
Státy jsou ale kreativní, a co přesně by se do této částky počítalo a co považují za obranu, píše server Euractiv.
V Bruselu, kde NATO sídlí, ale také v hlavních městech jednotlivých zemí se v současné době stále častěji objevuje myšlenka rozšířit pojem „obrana“. Dosažení pěti procent by tak evropské státy sice mohly dosáhnout, ale pouze na papíře.
Tento výpočet přirozeně zvýhodňuje všechny země, které se vydávají na masivní nákupy, jako je Polsko, nebo USA, kde výdaje na obranu vypadají vyšší kvůli platům a důchodům vojáků. Nejbohatší evropské země, Německo a Francie, dlouhodobě prosazují spíše „kvalitu“ než „kvantitu“ výdajů. Podle Rutteho plánu by musely dělat obojí.
Berlín v rámci snahy o dosažení dvou procent a více vynakládá prostředky na vojenskou techniku. Stále se však snaží o „kvalitní“ výdaje, přičemž některé infrastrukturní projekty částečně označuje jako výdaje na obranu v rámci slibu, že pomohou pěchotě v pohybu.
USA investují bilion dolarů
Přestože evropští členové NATO v návaznosti na tlak amerického prezidenta již nyní významně navyšují své investice, USA nedávno oznámily další masivní balík peněz, který hodlají do své obrany nalít. A Evropu tak v objemu peněz, které investují do obrany, nechávají daleko za sebou.
„USA chystají poprvé v historii rozpočet na obranu přesahující 1 bilion USD (22 bilionů Kč),“ popisuje Landovský. I proto si nyní podle něj mohou dovolit zahájit vyjednávání s vyšší úvodní hladinou.
„Rozdělení na dvě skupiny výdajů mi přijde rozumné,“ komentoval Landovský. Úvodní návrh USA na pět procent podle něj působí nadhodnoceně, aby bylo kam ustupovat. „Uvidíme, na čem se letos v Haagu spojenci dohodnou,“ dodal. Právě v tomto nizozemském městě se členové NATO sejdou na summitu 24.–25. června.
Kolik prostoru pro flexibilitu ale skutečně americká strana jakožto nejsilnější člen NATO dává, není zcela jisté. Trumpův velvyslanec při NATO Matthew Whitaker minulý týden pro deník Der Spiegel uvedl, že požaduje, aby se členové aliance shodli na tom, že v budoucnu budou vydávat na obranu pět procent HDP. Pokud se tak nestane, Trump by nemusel na summit NATO v Haagu dorazit.
Dvě procenta nedává třetina členů NATO
Právě Spojené státy totiž dosud dávaly ze všech států NATO na obranu zdaleka nejvíce. Podle dat Petersonova institutu pro mezinárodní ekonomiku připadá USA celkem 54 procent výdajů na obranu. Ještě v roce 2023 to ale bylo celkem 68 procent.
It is only with a strong defence that NATO can keep its people safe
— NATO (@NATO) April 25, 2025
📈 Allies are stepping up their defence investment to build a stronger, fairer, more capable Alliance to counter the threats we face pic.twitter.com/mXT5MPmhyE
Podle poslední zprávy NATO dosud plní cíl dávat dvě procenta HDP na obranu 22 zemí z celkem 32 členů NATO. Belgie (1,29 procenta), Itálie (1,5 procenta) a Španělsko (1,24 procenta) – tři země, které jsou tradičně na konci této třídy – přislíbily velké finanční částky na splnění dvouprocentního cíle. Kanada rovněž nedosáhla na cíl (1,45 procenta).
Naopak významní bezpečnostní hráči se snaží udržet nad vodou, například Velká Británie (2,33 procenta), Německo (2,1 procenta) nebo Francie (2,03 procenta).
Navzdory tomu, že v posledních letech výdaje na obranu výrazně narostly, ale nyní – kdy Spojené státy oznámily plán nalít do obranného průmyslu bilion dolarů – zůstávají evropské státy daleko za USA.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Ukrajinský útok na přehlídku v Moskvě? Platí zvláštní opatření, Fico bude blízko Putina, říká Just
