Venuše

Konsorcium brněnských firem vedených TRL Space uspělo v tendru Evropské kosmické agentury (ESA) a získalo zakázku za 2,6 milionu eur, což je v přepočtu přibližně 65 milionů korun. Jejím předmětem je vývoj a výroba klíčového vědeckého přístroje, který bude analyzovat chemické složení atmosféry Venuše a pomůže zodpovědět otázky o její minulosti. Technologie navíc ponese symbolický prvek, a to siluetu Věstonické venuše. Pravěká soška letos slaví 100 let od nalezení. Je to i pocta předkům, řekl ve středu novinářům autor návrhu Václav Havlíček. Vypuštění sondy se plánuje na prosinec 2031.

V příštích dnech nabídne noční obloha úchvatnou podívanou. Nadšenci mohou v neděli a v pondělí v brzkých ranních hodinách jasně pozorovat planety Uran a Venuši. Pozorovatelné však budou také hvězdokupy Plejády a Hyády v souhvězdí Býka, informuje facebooková stránka Minutky z vesmíru.

Na astrofyziku, pozorování Slunce až po planetologii se zaměřují nové mise, na jejichž návrzích se podílejí čeští vědci a inženýři. Do nové výzvy Evropské kosmické agentury (ESA) nyní přihlásili 11 návrhů. Česká účast se týká jak středně velkých, tak rychlých a malých vědeckých misí. Mise zahrnují výzkum Slunce, Venuše a Měsíce. Informoval o tom v pondělí Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR).

Sovětská vesmírná sonda Kosmos 482, která v 70. letech minulého století mířila k Venuši, ale kvůli poruše se nedostala z oběžné dráhy kolem Země, se měla podle výpočtů zřítit v sobotu nekontrolovaně na zemský povrch. Ruská vesmírná agentura Roskosmos dopoledne ohlásila, že těleso již dopadlo do Indického oceánu. Podle prohlášení k tomu došlo dle predikce kolem osmé hodiny ráno středoevropského času. Evropské centrum trasování a dohledu nad vesmírem (EU SST) uvedlo, že sonda se v tuto ranní hodinu rozpadla po vstupu do zemské atmosféry.

Příští týden zřejmě dopadne nekontrolovaně na Zemi část sovětské vesmírné sondy Kosmos 482, která v 70. letech minulého století vyrazila k Venuši, ale kvůli poruše se nedostala dále z oběžné dráhy Země. V pátek to napsal deník The Guardian. Podle amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) se přistávací modul vesmírného prostředku dostane do atmosféry někdy mezi 7. a 13. květnem.

Pozorovatelům večerní oblohy se tento týden naskytne zajímavá podívaná. Na nebi bude totiž k vidění hned sedm planet Sluneční soustavy: Merkur, Venuše, Mars, Jupiter, Saturn, Uran i Neptun. Nejlepší podmínky pro pozorování neobvyklého jevu začaly panovat v úterý a potrvají do pátku. BBC informuje, že až do roku 2040 to bude naposledy, co se všech sedm ostatních planet na obloze ukáže současně.

Poslední den letošního roku bude na území České republiky pravděpodobně možné sledovat na obloze polární záři. Velmi dobře bude navíc pozorovatelná Venuše, informoval Petr Horálek z Fyzikálního ústavu v Opavě. Podrobné informace o vesmírných úkazech v nadcházejícím roce najdou zájemci na webu ústavu.

V nadcházejícím týdnu budou moci lidé na obloze pozorovat zajímavý vesmírný úkaz. V sobotu pozdě večer se Jupiter, největší planeta Sluneční soustavy, ocitne na opačné straně oblohy než Slunce a bude nejjasnější v celém roce, sdělil Petr Horálek z Fyzikálního ústavu v Opavě. Zájemci ho mohou vidět dalekohledem i z měst.

Archeologové při průzkumu zasypaných starověkých Pompejí odkryli malý dům, jehož stěny zdobí erotické fresky. Nález je podle nich důkazem proměn architektonického stylu v průběhu 1. století našeho letopočtu a také zájmu Pompejanů o erotické umění, píše The Guardian.

Jako první dovezli vzorky z odvrácené strany Měsíce. To jim ale nestačí, Číňané ve svých vesmírných plánech míří ještě dál. V nově představené koncepci chtějí do roku 2050 být nejsilnějším státem ve vesmíru. Mezi jejich záměry dále patří vybudování měsíční výzkumné stanice, dovezení vzorků z atmosféry Venuše nebo sestrojení optického dalekohledu pro zkoumání exoplanet, hvězd a vzdálených galaxií. V nejbližší době asijská velmoc vyzve Američany v souboji o návrat lidstva na Měsíc.

Záhada. Novou výzvu před sebou mají američtí vědci, kterým se prostřednictvím infrazvukových rekordérů na solárních výzkumných balonech podařilo zachytit podivné zvuky ve stratosféře. Sondy do výšky 21 kilometrů vyslali experti ze Sandia National Laboratories v Novém Mexiku. Informovala o tom americká stanice CNN s tím, že odborníci pro získané nahrávky nenacházejí vysvětlení.

Hlavy vzhůru! A to doslova. Kdo se totiž hned po západu Slunce zahledí na oblohu, může spatřit hned pět planet Sluneční soustavy. Merkur, Jupiter, Venuše, Uran a Mars budou k vidění pěkně v řadě kousek od Měsíce.