Největší německá mešita v Kolíně nad Rýnem Zdroj: @turkdunyaa / Twitter
V Německu roste podpora takzvané „daně na mešity“, která by mohla pomoci islámským institucím k větší nezávislosti na potenciálně nedemokratických či „radikálních“ zahraničních finančních zdrojích, informoval server Daily Mail.
Spolková vláda tento krok, alespoň podle své odpovědi na parlamentní dotaz, považuje za „možnou cestu“. Některé ze šestnácti spolkových zemí rovněž signalizovaly podporu této myšlenky, která v zásadě odráží německou církevní daň.
Obavy ze zahraničního financování
V rámci církevní daně jsou křesťané a členové židovských denominací zdaněni z důvodu financování církevních aktivit. V této podobě je daň od křesťanů vybírána církví od devatenáctého století. Sazba daně se přitom liší stát od státu – jedná se však o určité procento z odváděné daně z příjmu.
O vzrůstajících obavách ohledně vlivu zahraničního financování mešit (zejména ze stran Turecka a arabských států) v zemi s odhadovaným počtem asi pěti milionů muslimů informovaly noviny Welt am Sonntag.
V Německu přes 2500 mešit, zhruba na 900 pod vlivem Turecka
Zhruba 900 mešit v Německu je řízeno Turecko-islámskou unií institutu pro náboženství (Ditib), který spadá pod autoritu vlády tureckého prezidenta Recepa Tyyyip Erdogana. Imámové mají být placeni Tureckem a někteří ze členů jsou podezřelí ze špehování tureckých disidentů žijících v Německu. Celkem má být v Německu již přes 2500 mešit.
V polovině roku 2017 dva němečtí ministři dokonce varovali v komentáři v deníku Spiegel Online, že „Erdoganovy nebezpečné ideologie nesmí být skrze určité mešity dováženy do Německa“. V jiných případech byly zase některé z mešit uzavřeny kvůli kázání radikálních a militantních islámských idejí.
Prevence před radikálním zahraničním vlivem
Ministr vnitra spolkové země Meklenbursko - Přední Pomořansko řekl, že je „otevřený financování mešit založeném na církevním modelu“ tak, aby byl snížen zahraniční vliv včetně „nebezpečí možného radikalismu“.
Rovněž mluvčí ministerstva vnitra Bádensko - Württemberska poukázal na hrozbu „vnějšího vlivu na teologický obsah a politický názor“.
