Opozice cupuje rozvolnění rozpočtových pravidel: ODS mluví o zadlužovacím zákonu a demolici

Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst

  • Opozice označuje vládní novelu za zadlužovací zákon.

  • Hrozí ústavní stížnost kvůli oslabení kontroly Sněmovny.

  • Vláda může za krize navýšit výdaje až o 240 miliard.

  • Proč prezident Pavel normu vetoval?

Více
ČTK
ČTK
  • Akt. 25. srp 2026, 11:38
  • • 25. srp 2026, 10:45

  • Vládní novela rozpočtových zákonů je podle opozice likvidační, oslabuje rozpočtovou disciplínu a přenáší účet na vnoučata. Politici ODS mluvili o novele jako o „zadlužovacím zákonu“ a „rozpočtové demolici“. Zástupci opozičních stran na tiskových konferencích před jednáním Sněmovny potvrdili, že v případě přijetí normy se obrátí na Ústavní soud. Poslanci se v úterý scházejí, aby prezidentovo veto přehlasovali. Vládní koalice k tomu má v dolní komoře dostatečný počet hlasů. Podle předsedy TOP 09 Matěje Ondřeje Havla poukáže opozice v ústavním podání třeba na možnost vlády zvyšovat schodek bez kontroly Sněmovny.

    Havel v souvislosti s novelou, kterou vetoval prezident, mluvil o přístupu vládní koalice k pravidlům jako k trhacímu kalendáři a mimořádné nebezpečnosti předlohy. I podle lidovců je novela velkým nebezpečím pro budoucnost ČR a podvodem na voliče. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib řekl, že prezidentské veto je poslední brzdou před zadlužováním státu, které hrozí od stran vládní koalice. Poslankyně Pirátů žádaly vládu, aby nezadlužovala děti a mladé.

    ČTĚTE TAKÉ: Varování Pilného před Babišovými rozpočty. Vláda dostane divokou kartu a může si dělat, co chce

    Předseda sněmovního klubu TOP 09 Jan Jakob vyzval poslance, aby změny upravující pravidla pro skládání rozpočtu nepřijímali, ale aby se domluvili pouze na změnách, které vyžaduje Evropská unie.

    Předseda opozičního hnutí STAN Vít Rakušan v úterý k novele řekl, že zájem vlády je ČR zadlužit, a proto nechtějí slyšet názory a argumenty opozice, Senátu, prezidenta i odborníků. „Je jim ukradená budoucnost, je jim jedno, jak se bude žít v dalších generacích. Co je pro ně důležité, je rozdávat dárečky, dávat nejrůznější dárky a pobídky lidem právě proto, aby je volili,“ řekl. Hnutí očekává, že koalice veto prezidenta přehlasuje. „Pokud se tak stane, my se skutečně domníváme, že tento návrh je v rozporu s ústavním pořádkem, a stále platí, že daný návrh budeme rozporovat u Ústavního soudu,“ dodal Rakušan.

    Budeme mluvit o kauzách, říkají lidovci

    ODS hovoří o zadlužovacím zákonu a rozpočtové demolici. První obětí normy, pokud vejde v platnost, bude podle předsedy ODS Martina Kupky ekonomika země. Ohradil se tak vůči ministrovi průmyslu a obchodu Karlu Havlíčkovi (ANO), který potřebu investic spojuje s plánem vládní koalice na hospodářské změny.

    Prezident Petr Pavel normu odmítl, protože podle něj ohrožuje dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Pavel v odůvodnění veta mimo jiné uvedl, že zákon podstatně mění způsob hospodaření státu s veřejnými penězi. Oslabil by podle něho také kontrolu veřejných peněz Sněmovnou ve prospěch vlády. Premiér Andrej Babiš (ANO) označil rozhodnutí hlavy státu za nezodpovědné a aktivistické.

    „Bylo důležité si přečíst argumenty pana prezidenta pro to veto, protože tady dochází opravdu k zásadnímu omezování kontrolních mechanismů Poslanecké sněmovny vůči vládě,“ řekl v úterý předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Marian Jurečka. V dolní komoře očekává dlouhé jednání. „Budeme mluvit i o kauzách a průšvizích této vlády, které se staly během prázdnin,“ dodal. Pominout podle něj nejde například personální výměny na pražském letišti.

    Kritiku opozice budí především návrhy ministryně financí Aleny Schillerové (ANO), o něž Sněmovna novelu k veřejným rozpočtům doplnila. Umožní vládě zvyšovat výdaje na obranu nad Sněmovnou schválený rámec až do roku 2036, o tři roky déle než nyní. Výdaje nad dvě procenta hrubého domácího produktu by se nezapočítávaly do schválených výdajových rozpočtových rámců. Obdobně bude moci vláda navyšovat výdaje na strategické infrastrukturní stavby.

    Kabinet by navíc mohl za zhoršené bezpečnostní situace navýšit výdaje rozpočtu až o deset procent, což letos představuje 240 miliard korun. Další výtkou bylo to, že v některých případech bude moci vláda zasahovat do rozpočtů vybraných kapitol bez souhlasu sněmovního rozpočtového výboru.

    MOHLO VÁM UNIKNOUT: Děsivé, hodnotí výsledky akce proti drogám Babiš. Ministry zaúkoloval přípravou nových zákonů