Ostré varování šéfa NATO: Napětí roste. Rusko může brzy zaútočit na stát aliance
Rusko by mohlo brzy zaútočit na členskou zemi NATO. Ve svém projevu v Německu to řekl šéf NATO Mark Rutte. Zdůraznil, že napětí roste. Podle něj je proto potřeba zvýšit vojenské výdaje a připravit se na konflikt, který by mohl být srovnatelný s válkami minulých generací. Moskva tato obvinění odmítá a trvá na tom, že žádnou invazi do Evropy neplánuje.
Rusko by mohlo zaútočit na členskou zemi NATO v příštích pěti letech, varoval šéf Severoatlantické aliance Mark Rutte ve svém projevu. „Rusko již eskaluje svou skrytou kampaň proti našim společnostem. Musíme být připraveni na válku v rozsahu, jaký zažili naši prarodiče nebo praprarodiče,“ varoval Rutte v projevu v Německu a zopakoval podobná prohlášení o záměrech Ruska, která učinily západní zpravodajské agentury a která Moskva odmítá jako hysterii. „Jsme dalším cílem Ruska. A již nyní jsme v nebezpečí,“ dodal Rutte.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Zemětřesení udeřilo na Ukrajině. Bombardováním narušené budovy nemusí odolat, varoval expert
Rutteho varování přichází v době, kdy se americký prezident Donald Trump snaží ukončit plnohodnotnou invazi Ruska na Ukrajinu, která začala v únoru 2022. Na začátku prosince ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že jeho země neplánuje válku s Evropou, ale je připravena „hned teď“, pokud by Evropa sama válku zahájila. Podobné ujištění však Moskva vydala i v roce 2022, těsně předtím, než 200 tisíc ruských vojáků překročilo hranice a vtrhlo na Ukrajinu, připomíná BBC.
Čtěte také
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov ve čtvrtek na setkání velvyslanců v Moskvě prohlásil, že Kreml nemá v úmyslu podniknout vojenský útok proti Evropské unii ani NATO a je „připraven stanovit příslušné záruky písemně a v právním dokumentu“, v němž bude toto prohlášení uvedeno „na kolektivním, vzájemném základě“.
Putin obvinil evropské země, že brání snahám USA o nastolení míru na Ukrajině – narážel tím na roli, kterou nedávno sehráli evropští spojenci Ukrajiny při pokusu o změnu mírového plánu USA na ukončení války, jehož původní návrh byl vnímán jako výrazně proruský. Putin však nebyl upřímný, uvedl generální tajemník NATO v Berlíně. Podpora Ukrajiny je podle něj zárukou evropské bezpečnosti. „Jen si představte, co by se stalo, kdyby Putin dosáhl svého: Ukrajina by byla pod ruskou okupací, jeho síly by tlačily na delší hranici s NATO a výrazně by se zvýšilo riziko ozbrojeného útoku proti nám,“ uvedl Rutte.
Západ zaostává ve vojenské výrobě
Ruská ekonomika je již více než tři roky ve válečném stavu – její továrny chrlí stále více dronů, raket a dělostřeleckých granátů. Podle nedávné zprávy Kielského institutu pro světovou ekonomiku Rusko každý měsíc vyprodukuje přibližně 150 tanků, 550 bojových vozidel pěchoty, 120 dronů Lancet a více než 50 dělostřeleckých zbraní. Většina západních zemí se k tomuto bodu ani zdaleka nepřiblížila. Analytici tvrdí, že by trvalo roky, než by se továrny v západní Evropě přiblížily masové výrobě zbraní v Rusku.
Čtěte také
Takzvaná „hybridní“ nebo „šedá zóna“ válčení, která zahrnuje například kybernetické útoky, dezinformace a údajné vypuštění dronů v blízkosti letišť a vojenských základen v zemích NATO, se v tomto roce zintenzivnila. Ačkoli jsou tyto události znepokojivé, ve srovnání s krizí, kterou by vyvolal ruský vojenský útok na zemi NATO, zejména pokud by zahrnoval zabrání území a zabíjení lidí, jsou nicotné.
NATO je společenstvím 32 zemí, z toho 30 jich je evropských. Nejmocnějším členem aliance jsou ale bezesporu USA. Právě pod tlakem amerického prezidenta Donalda Trumpa se členské státy zavázaly zvýšit vojenské výdaje. „Vlastní obrana NATO zatím vydrží, ale konflikt je za dveřmi Evropy,“ varoval Rutte v Berlíně. „Příliš mnoho lidí je tiše spokojených, příliš mnoho lidí necítí naléhavost situace a příliš mnoho lidí věří, že čas je na naší straně. Výdaje a produkce spojenců v oblasti obrany musí rychle vzrůst, naše ozbrojené síly musí mít vše, co potřebují, aby nás ochránily,“ burcoval šéf NATO.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Ukrajinci hlásí zásah těžební plošiny v Kaspickém moři. Rusko přiznalo rozsáhlý útok
vaclav.cerny@iprima.cz
