Jmenuje se Freya a stojí za ní stejná ukrajinská firma, která vyrábí drony s dlouhým doletem a rakety Flamingo. Nový systém vyvíjený na Ukrajině ve spolupráci s evropskými zbrojovkami slibuje likvidaci ruských balistických raket v bezpečné výšce 24 km nad zemí. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského by se mohla právě Freya stát základem protiraketového deštníku celé Evropy.
Ukrajinský dron u Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny zabil tamního šéfinženýra. Ve středu to podle agentury Reuters oznámil šéf ruské státní jaderné korporace Rosatom Alexej Lichačev. Dron podle Lichačeva zasáhl servisní vůz na cestě mezi elektrárnou a městem Enerhodar, které je stejně jako jaderný komplex pod ruskou kontrolou. Při úderu zemřel hlavní inženýr elektrárny Alexandr Jakovlev a řidič vozidla.
Ukrajinská válka v čím dál větší míře ukazuje, jak rychle se mění podoba moderního boje. Stále důležitější roli na frontě získávají pozemní roboti. Ty ukrajinská armáda využívá k přepravě zásob a munice, evakuaci raněných, kladení min i plnění nebezpečných bojových úkolů. Ukrajina, která čelí početní převaze Ruska, se snaží chránit své vojáky a bezpilotní pozemní systémy jsou tak pro ni jedním z nejdůležitějších prvků, upozornil americký deník The New York Times.
Rusko čelí palivové krizi, která naplno zasáhla běžný život tamních obyvatel. V důsledku masivních ukrajinských dronových útoků na ruské rafinerie klesla produkce pohonných hmot natolik, že současná výroba pokrývá pouhých 65 procent sezonní poptávky, řekl v pořadu K věci na CNN Prima NEWS analytik a odborník na postsovětský prostor Libor Dvořák.
Ukrajina zintenzivňuje útoky na Rusko a podle analýzy RFE/RL vytváří mezery v jeho protivzdušné obraně, narušuje zásobování armády i obranný průmysl a zároveň zvyšuje tlak na tamní ekonomiku. Analytici ale upozorňují, že okupanti se rychle přizpůsobují, takže dlouhodobé dopady kampaně zůstávají nejisté.
Ruská invaze na Ukrajinu je nejkrvavějším konfliktem v Evropě od druhé světové války. Součástí ničivé agrese, která se naplno rozjela v únoru 2022, jsou neobvyklé, kuriózní i bizarní situace. CNN Prima NEWS přináší druhý díl osmé série Momentů války. Smyslem tohoto seriálu je připomenutí některých událostí, k nimž během konfliktu došlo – ať už přímo na bojišti či v politickém prostředí.
Mezinárodní institut pro bezpečnostní studia (IISS) přišel s rozsáhlou analýzou, která popisuje, jak Rusko špehuje státy NATO. Využívá k tomu doslova armádu dronů, ale zapojuje i vojenské námořnictvo a civilní plavidla. Moskva tak sonduje citlivá místa Evropy a podle analytiků se dostala až do přísně střežených základen. Think-tank varuje, že evropské vlády si toho sice všímají, ale prakticky na odezvě nespolupracují.
Oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM uvedlo, že armáda ve středu dokončila další kolo úderů na Írán. Celkem bylo podle něj zasaženo přibližně 90 íránských cílů. Podle íránského ministerstva zdravotnictví útoky za poslední dva dny v zemi zabily 14 lidí a dalších 78 zranily. Americký prezident Donald Trump tyto údery dříve označil za odvetu za íránské útoky na lodě v Hormuzském průlivu. Íránské revoluční gardy ve čtvrtek zase uvedly, že zasáhly americké základny v Kuvajtu a Bahrajnu. Sirény zněly ve čtvrtek ráno také v Kataru. Informovaly o tom agentury AFP a AP.
Rusko zavedlo zákaz vývozu nafty, tento měsíc začne dovážet pohonné hmoty a zvyšuje výrobu paliv nižších ekologických tříd v rámci opatření ke zvládnutí palivové krize, uvedl podle agentur ruský vicepremiér Alexandr Novak na středeční poradě s účastí prezidenta Vladimira Putina o fungování dopravy a palivového sektoru.
Tureckou armádu v rámci Severoatlantické aliance (NATO) rozhodně nepřehlédnete. Podle indexu Global Firepower zaujímá mezi evropskými aliančními zeměmi třetí příčku za Velkou Británií a Francií. Nejde přitom jen o počty vojáků nebo vojenské techniky. Mezi faktory, které vojenské schopnosti Turecka významně zesilují, patří vysoký podíl lokálně vyvíjených zbraní i velké zkušenosti získané v přeshraničních konfliktech a vojenských misích od Libye přes Sýrii po Afghánistán.
Ukrajinské drony údajně v noci na středu zasáhly ruskou ropnou rafinerii ve městě Saratov, které se nachází asi 460 kilometrů od hranic obou znepřátelených zemí, píše Kyiv Independent. Poplach však zněl i na Ukrajině, Rusko v úterý krátce před půlnocí SELČ znovu zaútočilo balistickými raketami na Kyjev, zasažen byl i Charkov. Oznámily to tamní armáda a úřady.
Ruský autoritářský vládce Vladimir Putin řeší možnosti, jak dál eskalovat situaci ve světě. I když se mu už pátým rokem nedaří „zpacifikovat Ukrajinu“, nabízí se mu celá plejáda kroků, které může podniknout. CNN informuje o některých z nich, přičemž mají dva společné jmenovatele – jedna volba je horší než druhá a všechny by vedly ke konfliktu se Severoatlantickou aliancí (NATO).
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
