Jak to bylo doopravdy s dobytím Bastily? V pevnosti bylo pár vězňů, Pařížanům pomohla náhoda
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Pařížané chtěli střelný prach, ne osvobodit vězně.
V pevnosti žilo jen sedm lidí v dobrých podmínkách.
K prolomení brány došlo náhodou při vyjednávání.
Proč se v Bastile nenašly důkazy o mučení?
V červenci 1789 byla Paříž jedním velkým sudem střelného prachu. Král Ludvík XVI. nechal obklíčit hlavní město žoldnéřskými oddíly, což vyvolalo oprávněné obavy, že chce nově ustavené Národní shromáždění rozehnat silou. Tisíce Pařížanů se proto ve snaze bránit sebe i revoluci začaly shánět po zbraních. Zatímco muškety se ve velkém nacházely ve zbrojnicích Invalidovny, střelný prach byl ukrytý za zdmi Bastily.
Obdélníkovou pevnost o rozměrech základny 66 x 34 metrů s 24 metrů vysokými zdmi nechal v letech 1370–1383 postavit syn české princezny Jitky Lucemburské, francouzský král Karel V., na ochranu před Angličany. Původní čtveřici věží doplnily později další čtyři, obrannou hodnotu pevnosti vybudované na pravém břehu Seiny pak zvyšoval vodou napájený 25 metrů široký a osm metrů hluboký příkop.
ČTĚTE TAKÉ: Prezident Macron změnil barvu francouzské vlajky. Proč se rozhodl pro jiný odstín modré?
Vězení s vínem a služebnictvem
Vojenským účelům pevnost ale dlouho nesloužila. Už v roce 1417 byla proměněna v královské vězení pro královy odpůrce z řad šlechty a v pozdějších stoletích i nepohodlné myslitele nebo tiskaře. Prominentní vězení obývalo nanejvýš 40 vězňů zároveň, kteří měli k dispozici prostorné vytápěné pokoje, služebnictvo a dostatek jídla a vína.
Ze známých osobností Bastilou prošli Voltaire nebo tajemný „muž se železnou maskou“, který zde po 30 letech strávených v různých francouzských věznicích v roce 1703 zemřel. Více než pět let zde strávil také markýz de Sade, kterého ale pro nekázeň – hlasitě křičel z okna své cely – jen několik dnů před dobytím Bastily úřady přemístily do jiné věznice.
Demain, nous célébrerons le #14juillet en France et partout où vivent nos compatriotes 🇫🇷 à travers le monde.
— France Diplomatie 🇫🇷🇪🇺 (@francediplo) July 13, 2022
Prise de la Bastille, fête de la Fédération, défilés militaires, bals populaires.
🎇Revivez l'histoire de la fête nationale à travers le temps 👇 pic.twitter.com/p6joH6uz6e
Jak dobýt Bastilu
Když se ráno 14. července 1789 před Bastilou objevil dav asi 2000 Pařížanů, nebylo jeho cílem osvobodit tamní vězně, ale dostat se k 250 soudkům střelného prachu, které do pevnosti krátce předtím dorazily. Navíc nebylo v Bastile téměř koho osvobozovat – vězňů totiž bylo v pevnosti jen sedm. Čtyři z nich byli padělatelé, další dva byli šílenci a posledním byl šlechtic podezřelý z incestu, který zde byl uvězněný na přání rodiny.
Velitel pevnosti Bernard-René de Launay měl k dispozici 114 vojáků a množství děl a cenného střelného prachu. Rozhodně se nechtěl vzdát bez boje. Po několika neúspěšných jednáních mezi davem a posádkou pevnosti se strhla chaotická palba, v níž zahynulo 83 vzbouřenců a dalších 15 jich bylo těžce zraněno. Obránci Bastily měli jednoho mrtvého.
Čtěte také
Jak hodiny ubíhaly, bylo zřejmé, že proniknout do Bastily nebude snadné. Teprve když odpoledne dorazili vojáci, kteří přešli na stranu revolučních sil, a začali dřevěnou bránu ostřelovat z děl, začal si de Launay dělat starosti. Jak už to bývá, vše nakonec rozhodla náhoda. Během dalšího kola vyjednávání se totiž nečekaně zřítil zvednutý padací most, čehož Pařížané využili a okamžitě se začali hrnout do pevnosti. De Launaye vyvlekli ven a dav ho zabil. Sedm překvapených vězňů bylo osvobozeno, nicméně oba šílenci se během několika dnů znovu ocitli za mřížemi.
Bastila jako zdroj revolučních artefaktů
Bastila jako pevnost i vězení zůstávala fakticky poslední oporou krále Ludvíka XVI. ve městě, což z ní v očích revoluční Paříže dělalo symbol absolutismu. Vítězní revolucionáři pevnost prohledali a sebrali každý kousek kovových řetězů, zámky cel a klíče, které později použili jako suvenýry a symboly svobody. Jeden z klíčů od Bastily dostal i první americký prezident George Washington.
Čtěte také
Hledání důkazů mučení a nelidského zacházení ale vyznělo naprázdno. Bastila totiž za svou špatnou pověst vděčila hlavně literárním dílům, která o svém zdejším pobytu sepisovali bývalí prominentní vězni, přičemž náklady na relativně nadstandardní pobyt vězňů hradil osobně král. Rozlícení Pařížané tak ve sklepení Bastily narazili jen na několik nepoužívaných cel.
Od Bastily ke gilotině
Přesto je dobytí a následné zboření Bastily jako symbolu královské moci považováno ve Francii za rozhodující okamžik revoluce, která smetla monarchii a nastolila revoluční vládu a občanskou společnost. Na místě Bastily je dnes stejnojmenné náměstí, před časem zde byly objeveny pozůstatky základů jedné z věží pevnosti. Ty byly následně přesunuty na jiné místo.
Paradoxně v době následující hrůzovlády a Jakobínského teroru skončilo ve vězeních revoluční Paříže na 5000 skutečných nebo domnělých roajalistů. V nuzných podmínkách čekali, až budou moci na vlastní kůži okusit jeden z největších technických výdobytků francouzské buržoazní revoluce, a sice gilotinu.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Když prasklé okénko nasálo pasažéra, pilot Ryanairu dokázal přistát. Na zemi se ale rozplakal
